Knihovna Dnešní svět &

23 STRÁNEK

1. str. 8–9

   Vodstvo

   Vodstvo zahrnuje řeky, nádrže i rybníky. Jejich rozložení a průtoky ovlivňují odtok vody, její využití i zadržování v krajině.

2. str. 10–11

   Podnebí

   Stránka vysvětluje podnebí, jeho rozdíly v Česku i Evropě a vliv teplot, srážek, oblastí i nadmořské výšky.

3. str. 12–13

   Půdy a vegetace

   Stránka představuje půdy a vegetaci Česka, jejich rozložení a využití. Vysvětluje také vznik, stavbu a vlastnosti půdy.

4. str. 14–15

   Ohrožení a ochrana přírody

   Stránka představuje ochranu přírody i hlavní hrozby: znečištění ovzduší a vod, emise a degradaci půdy.

5. str. 16–17

   Počet obyvatel

   Stránka přibližuje rozmístění a vývoj obyvatelstva Česka, urbanizaci i proměny porodnosti, úmrtnosti a migrace.

6. str. 18–19

   Přírůstek obyvatel

   Demografický vývoj Česka ovlivňují proměny plodnosti, přirozený úbytek i migrace, které se liší mezi regiony.

7. str. 22–23

   Národnost a náboženství

   Stránka přibližuje národnostní a náboženské složení obyvatelstva, jeho proměny v čase i rozdíly mezi regiony.

8. str. 24–25

   Zdravotní stav

   Stránka přibližuje zdravotní stav a jeho vývoj: příčiny úmrtí, délku života, kojeneckou úmrtnost i očkování.

9. str. 26–27

   Hospodářství

   Stránka přibližuje hospodářství, vývoj HDP, jeho odvětvovou strukturu i rozdíly v mzdách a výkonnosti regionů.

10. str. 32–33

    Těžba a energetika

    Stránka přibližuje těžbu a energetiku Česka, zdroje surovin i výrobu a spotřebu elektřiny v regionech.

11. str. 36–37

    Doprava

    Doprava propojuje lidi i místa; mění se její výkony a skladba, zatímco výrazně roste elektromobilita.

12. str. 40–41

    Cestovní ruch

    Cestovní ruch ovlivňuje ekonomiku i regiony a zahrnuje domácí i zahraniční cestování. Důležitá je také jeho šetrnost k místním komunitám a přírodě.

13. str. 42–43

    Turistické cíle

    Cestovní ruch v Česku zahrnuje města, přírodu i lázně; jeho podoba a návštěvnost se mění podle regionu i sezony.

14. str. 52–53

    Česko

    Česko se člení na 14 krajů a jeho krajinu utvářejí pohraniční pohoří, říční údolí i rozdíly v nadmořské výšce.

15. str. 54–55

    Poloha Česka

    Poloha Česka se vymezuje krajními body a jeho zařazení do evropských regionů se liší podle zvolených kritérií.

16. str. 62–63

    Regiony Česka I-II

    Praha a Středočeský kraj propojuje poloha, doprava i krajina. Mapy přibližují jejich sídla, reliéf, vodstvo a chráněná území.

17. str. 64–65

    Regiony Česka III-IV

    Plzeňský a Jihočeský kraj charakterizují horské oblasti, říční síť a sídla soustředěná v nižších polohách.

18. str. 68–69

    Regiony Česka VII-VIII

    Mapy Libereckého a Královéhradeckého kraje ukazují přechod od nížin k horám, sídla a chráněnou přírodu.

19. str. 70–71

    Regiony Česka IX-X

    Pardubický kraj a Vysočina mají členitý reliéf, vodní síť, města, chráněná území i kulturní památky.

20. str. 74–75

    Regiony Česka XIII-XIV

    Moravskoslezský a Zlínský kraj spojují nížiny podél řek s horskými pásmy, sídelní sítí a chráněnými územími.

21. str. 76–77

    Legenda, Tabulkový přehled I

    Mapové značky usnadňují čtení geografických map, zatímco statistické přehledy ukazují rozdíly v osídlení, využití půdy a ekonomice českých regionů.

22. str. 80–81

    Tabulkový přehled pojmů

    Přehledové tabulky srovnávají české řeky, pohoří, města, okresy i vysoké školy podle různých geografických údajů.

23. str. 82–83

    A – D

    Místopisný rejstřík řadí geografické názvy abecedně a pomáhá vyhledat jejich polohu v mapách atlasu.

19 STRÁNEK

1. str. 10–11

   Podnebí

   Podnebí se liší podle oblasti i nadmořské výšky; jeho charakter určují dlouhodobé teploty a srážky.

2. str. 8–9

   Vodstvo

   Vodstvo Česka tvoří řeky, nádrže a rybníky s různým využitím. Stránka vysvětluje říční sítě, povodí i odtok a ukazuje rozdíly v teplotách a srážkách.

3. str. 12–13

   Půdy a vegetace

   Přehled vysvětluje půdní typy a druhy v Česku, jejich využití a vztah vegetačních stupňů k výšce a klimatu.

4. str. 4–5

   Povrch

   Stránka vysvětluje reliéf a jeho geomorfologické členění v Česku i Evropě, od nížin po horské oblasti.

5. str. 14–15

   Ohrožení a ochrana přírody

   Stránka představuje znečištění a degradaci přírody i ochranu krajiny prostřednictvím chráněných území v Česku.

6. str. 16–17

   Počet obyvatel

   Stránka přibližuje rozmístění obyvatel v Česku, proměny počtu a urbanizace i základní demografické pojmy.

7. str. 18–19

   Přírůstek obyvatel

   Stránka ukazuje, jak se měnil počet obyvatel, plodnost a význam přirozeného přírůstku i migrace v Česku.

8. str. 20–21

   Věková struktura

   Věková struktura obyvatelstva se proměňuje: klesá podíl dětí a přibývá seniorů. Stárnutí souvisí s nižší porodností i delším životem.

9. str. 22–23

   Národnost a náboženství

   Národnostní složení obyvatel Česka se mění a podíl věřících dlouhodobě klesá, zatímco přibývá cizinců.

10. str. 24–25

    Zdravotní stav

    Zdravotní stav obyvatelstva se odráží v úmrtnosti, délce života i příčinách úmrtí. Kojenecká úmrtnost klesá.

11. str. 30–31

    Zemědělství

    Zemědělství zahrnuje pěstování plodin a chov zvířat. Jeho vývoj mění využití půdy, výrobu i spotřebu potravin.

12. str. 32–33

    Průmysl

    Stránka představuje průmysl a energetiku: jejich vývoj, výrobu elektřiny i rozdíly mezi regiony Česka.

13. str. 38–39

    Cestovní ruch

    Stránka představuje cestovní ruch, jeho ekonomický význam, návštěvníky a oblíbené destinace v Česku i zahraničí.

14. str. 34–35

    Doprava

    Stránka představuje dopravu a její infrastrukturu; ukazuje růst přepravy i přesun od železnice k silniční dopravě.

15. str. 46–47

    Česko

    Česko představuje správní členění krajů a regionů i rozmanitý reliéf, pohoří a říční síť jeho území.

16. str. 52–53

    Regiony Česka I-II

    Mapy západních a severozápadních Čech zachycují členitý reliéf, vodstvo, sídla i vztah těžby a ochrany přírody.

17. str. 54–55

    Regiony Česka III-IV

    Mapy zachycují přírodní poměry i sídelní strukturu českých regionů od severních Čech po jižní Čechy, včetně vodstva a chráněných území.

18. str. 56–57

    Regiony Česka V-VI

    Východní Čechy, Vysočina a Morava se vyznačují rozmanitým reliéfem, vodstvem, sídly i chráněnými oblastmi.

19. str. 58–59

    Regiony Česka VII-VIII

    Jižní Čechy a Moravu utvářejí rozmanitý reliéf, řeky a vodní nádrže. Regiony spojují sídla, doprava i chráněná území.

10 STRÁNEK

1. str. 1–2

   Poloha

   Stránka představuje polohu Česka v Evropě, jeho hranice a správní členění i proměny území v dějinách.

2. str. 3–4

   Počasí a podnebí

   Podnebí Česka ovlivňují vzduchové hmoty, nadmořská výška i tlakové situace, které určují teploty a srážky.

3. str. 5–6

   Reliéf

   Povrch Česka je pestrý, od nížin po pohraniční pohoří. Jeho dnešní podobu utvářely geologické procesy i člověk.

4. str. 7–8

   Vodstvo

   Česko je pramennou oblastí evropských řek a voda z něj odtéká do tří moří. Vodní zdroje ovlivňují srážky, využívání i riziko sucha a povodní.

5. str. 9–10

   Obyvatelstvo

   Obyvatelstvo Česka se měnilo vlivem migrací, válek a porodnosti; dnes růst určují migrace a populace stárne.

6. str. 11–12

   Těžba a energetika

   Česko těží hlavně uhlí a stavební suroviny; elektřinu vyrábí především z uhlí a jádra, s dopady na přírodu.

7. str. 13–14

   Zemědělství

   České zemědělství se mění podle přírodních podmínek i trhu a ovlivňuje podobu krajiny i životní prostředí.

8. str. 17–18

   Služby a cestovní ruch

   Služby, doprava a cestovní ruch významně ovlivňují českou ekonomiku i život obyvatel a propojují regiony.

9. str. 25–26

   Využití ve výuce I

   Česko zaujímá významné postavení ve střední Evropě, které ovlivňují jeho poloha, dějiny, obchodní vazby a doprava.

10. str. 30–31

    Využití ve výuce IV

    Vltava v sobě spojuje dějiny vodní dopravy s významem řeky pro krajinu. Její tok, přítoky a vodní díla dokreslují proměny využití.

8 STRÁNEK

1. str. 2–3

   Poloha, krajina

   Jihomoravský a Zlínský kraj spojují úrodné nížiny s vrchovinami a pohořími. Jejich centry jsou Brno a Zlín.

2. str. 4–5

   Podnebí, vodstvo

   Podnebí a vodstvo se liší: jih je teplý a sušší, východ chladnější a deštivější; územím protéká hustá síť řek.

3. str. 8–9

   Hospodářství I

   Jihomoravský a Zlínský kraj patří k průmyslově silným regionům, liší se však strukturou hospodářství i využitím půdy.

4. str. 12–13

   Turistické atraktivity

   Moravskoslezský a Olomoucký kraj nabízejí horskou rekreaci, lázně i kulturní památky; vynikají také technické cíle.

5. str. 15

   Vinařská turistika

   Vinařská turistika propojuje tradici moravského vinařství s venkovskou kulturou, cykloturistikou a podporou místního podnikání.

6. str. 18

   Národopisné oblasti

   Valašsko, Haná a Slovácko uchovávají svébytné lidové zvyky, nářečí a tradice, které utvářejí kulturní rozmanitost Moravy.

7. str. 20–21

   Využití ve výuce I

   Jihomoravský kraj vyniká přírodními i kulturními zajímavostmi a připomíná významného archeologa Karla Absolona.

8. str. 22–23

   Využití ve výuce II

   Pracovní listy přibližují přírodní, kulturní a historické zajímavosti Zlínského kraje a procvičují orientaci na mapě.

8 STRÁNEK

1. str. 4–5

   Podnebí, vodstvo

   Reliéf utváří podnebí obou krajů, Morava a Odra odvádějí vodu a oblast čelí znečištění i povodním.

2. str. 10–11

   Hospodářství II

   Služby a doprava v obou krajích se postupně proměňují, cestovní ruch těží z hor, lázní i technických památek.

3. str. 12–13

   Turistické atraktivity

   Oba kraje lákají turisty horami, lázněmi a památkami. Moravskoslezský kraj vyniká i industriálními areály.

4. str. 17

   Životní prostředí Moravskoslezského kraje

   Těžba a průmysl zatěžují životní prostředí Moravskoslezského kraje, jehož stav se však postupně zlepšuje.

5. str. 19

   Chráněné zeměpisné označení pokrmů

   Evropská označení chrání tradiční potraviny, potvrzují jejich původ a posilují vazbu výrobků na konkrétní region.

6. str. 22–23

   Využití ve výuce II

   Pracovní listy propojují poznávání regionální historie Slezska a Jeseníků s orientací na mapě a srovnávají demografický vývoj krajů Česka.

7. str. 24–25

   Využití ve výuce III

   Srovnání krajů Česka ukazuje rozdíly v demografii, vzdělání, mzdách i životním prostředí a jejich vývoj.

8. str. 32–33

   Tabulková příloha

   Olomoucký a Moravskoslezský kraj se liší lidnatostí, využitím půdy i nezaměstnaností. Oba v roce 2020 ztratily obyvatele.