Knihovna Dnešní svět &

55 STRÁNEK

1. str. 10–11

   Země a Slunce

   Stránka vysvětluje vztahy Země a Slunce: oběh Země, střídání ročních období, sluneční záření i zatmění Slunce.

2. str. 14–15

   Litosféra

   Pohyb litosférických desek v dlouhém čase mění rozmístění kontinentů a vytváří pohoří, sopky i zemětřesení.

3. str. 16–17

   Hydrosféra – moře a oceány

   Moře a oceány tvoří významnou část hydrosféry. Jejich slanost, zásoby vody a proudění ovlivňují život na Zemi.

4. str. 24–25

   Přírodní rizika

   Přírodní katastrofy se liší mezi regiony i dopady; ve světě nejvíce obětí způsobují povodně a sucho.

5. str. 26–27

   Ohrožení přírody

   Lidská činnost zatěžuje přírodu změnami klimatu, úbytkem lesů, degradací půd i znečištěním vody a ovzduší.

6. str. 28–29

   Ochrana životního prostředí

   Chráněná území chrání přírodu, jejich podíl i vývoj ochrany se však mezi biomy a světovými regiony výrazně liší.

7. str. 34–35

   Počet obyvatel

   Vývoj světové populace se liší podle regionů a souvisí s demografickým přechodem, porodností i úmrtností.

8. str. 36–37

   Hustota zalidnění

   Obyvatelstvo je ve světě rozmístěno nerovnoměrně; nejvíce lidí žije v nížinách, u pobřeží a ve velkých městech.

9. str. 40–41

   Jazyky a písma

   Jazyky světa se liší původem, písmem i rozšířením; angličtina dominuje internetu, čínština počtem mateřských mluvčích.

10. str. 44–45

    Přirozený přírůstek

    Přirozený přírůstek závisí na rozdílu mezi porodností a úmrtností. Ve světě se plodnost dlouhodobě snižuje a demografický vývoj se regionálně liší.

11. str. 46–47

    Zdravotní stav

    Zdravotní stav obyvatel se liší podle výskytu nemocí, příčin úmrtí, kojenecké úmrtnosti a dostupnosti lékařů.

12. str. 58–59

    Využití půdy

    Využívání půdy se mezi regiony liší a v čase mění: přibývá orné půdy, zatímco lesy a křoviny ubývají.

13. str. 62–63

    Těžba

    Stránka představuje nerostné suroviny a těžbu ve světě, od rozdělení po producenty, produkci a ceny.

14. str. 66–67

    Energetika

    Stránka přibližuje zdroje energie a jejich využívání ve světě, růst globální spotřeby i rozdíly mezi státy.

15. str. 72–73

    Pozemní doprava

    Pozemní doprava se liší hustotou sítí i mírou motorizace a zahrnuje silniční, železniční i potrubní přepravu.

16. str. 78–79

    Cestovní ruch

    Cestovní ruch roste a významně ovlivňuje ekonomiku i zaměstnanost. Jeho přínos a příjmy se mezi regiony světa výrazně liší.

17. str. 80–81

    Volný čas

    Volný čas se v různých zemích liší: lidé sledují obrazovky, čtou, chodí do kina i fandí různým sportům.

18. str. 82–83

    Vzdělání

    Vzdělání se ve světě liší gramotností, délkou školní docházky i dostupností; významnou roli hrají také výdaje.

19. str. 94–95

    Jádrové a periferní oblasti

    Jádrové oblasti soustřeďují obyvatele, firmy a služby a podporují růst, zatímco periferie zůstávají méně zapojené.

20. str. 100–101

    Ozbrojené síly

    Ozbrojené síly zajišťují obranu států, jejich velikost, výdaje i dovoz zbraní se však ve světě výrazně liší.

21. str. 104–105

    Mezinárodní integrace

    Evropská integrace propojuje státy v EU a dalších organizacích, které ovlivňují světovou politiku i ekonomiku.

22. str. 106–107

    Globalizace

    Globalizace propojuje státy ekonomikou i kulturou, ale výroba se přesouvá mezi země a její dopady jsou nerovné.

23. str. 108–109

    Legenda a časová pásma

    Legenda objasňuje značky a měřítka map; časová pásma ukazují, jak délka ovlivňuje místní čas a změnu data.

24. str. 112–113

    Evropa I

    Evropa se vyznačuje rozmanitými přírodními podmínkami i nerovnoměrným osídlením, hospodářstvím a migrací.

25. str. 114–115

    Evropa II

    Stránka představuje proměny politického uspořádání Evropy i rozdíly v míru, energetice a struktuře hospodářství.

26. str. 116–117

    Přírodní poměry Evropy

    Přírodní poměry Evropy se výrazně liší: od rozsáhlých nížin po vysoká pohoří a od severních lesů po jižní stepi a pouště.

27. str. 118–119

    Státy Evropy

    Evropské státy mají různé hranice a zapojují se do hospodářských i vojensko-politických uskupení v Evropě.

28. str. 120–121

    Administrativní dělení I.

    Státy Evropy se člení na různé správní jednotky, například kraje, regiony, provincie či kantony. Jejich uspořádání se v jednotlivých zemích liší.

29. str. 126–127

    Britské ostrovy a Skandinávie

    Britské ostrovy a Skandinávie se vyznačují kontrastním reliéfem: od hornatých oblastí po nížiny, jezernaté plošiny a členitá pobřeží.

30. str. 134–135

    Asie I

    Asie se vyznačuje rozmanitou přírodou i nerovnoměrným rozmístěním obyvatelstva. Stránka srovnává její klima, vodstvo, ekonomiku a demografický vývoj.

31. str. 136–137

    Asie II

    Stránka představuje proměny Asie v dějinách i současnosti a její rozmanitost v politice, kultuře a hospodářství.

32. str. 138–139

    Přírodní podmínky Asie

    Asie zahrnuje rozsáhlé nížiny, pouště i vysoká pohoří; vegetace a půdy se mění podle podnebí a polohy.

33. str. 140–141

    Státy Asie

    Text přibližuje politické členění Asie i správní rozdělení Indie a Číny na státy, provincie a autonomní oblasti.

34. str. 142–143

    Regiony Asie

    Asijské regiony se liší přírodním povrchem i politickým uspořádáním, od Blízkého východu po Kavkaz.

35. str. 150–151

    Amerika III

    Stránka přibližuje proměny koloniálního rozdělení Ameriky, rozšíření jazyků a význam služeb v její ekonomice.

36. str. 154–155

    Státy Ameriky

    Politické uspořádání Ameriky přibližuje státy, hranice a hlavní města Střední a Jižní Ameriky i Karibiku.

37. str. 158–159

    Afrika I

    Afriku charakterizují výrazné přírodní i společenské rozdíly, od podnebí a vodstva po nerovnoměrné rozmístění obyvatel a migraci.

38. str. 160–161

    Afrika II

    Stránka zachycuje dekolonizaci Afriky a její rozdíly v bezpečnosti, náboženství, vzdělání, vodě i hospodářství.

39. str. 162–163

    Přírodní poměry a státy Afriky

    Afriku charakterizují rozsáhlé pouště, pohoří a vodstvo; politicky ji tvoří řada států s vlastními hlavními městy.

40. str. 166–167

    Oceánie

    Oceánie se vyznačuje pestrou přírodou i rozdílnými podmínkami pro život. Austrálie a ostrovy se liší podnebím, osídlením i hospodářskou úrovní.

41. str. 168–169

    Přírodní poměry a státy Oceánie

    Oceánie spojuje Austrálii, Nový Zéland a ostrovní státy Tichomoří s pestrým reliéfem pevnin i oceánského dna.

42. str. 176–177

    Tabulkový přehled pojmů

    Stránka srovnává světové geografické údaje: velehory, jezera, řeky a ostrovy i státy, jejich obyvatele a města.

43. str. 178–179

    Tabulkový přehled zemí

    Přehled porovnává státy podle obyvatelstva, rozlohy, urbanizace i ekonomické úrovně a ukazuje výrazné rozdíly.

44. str. 180–181

    Tabulkový přehled zemí II.

    Údaje o státech ukazují rozdíly v počtu obyvatel, hustotě zalidnění, gramotnosti, urbanizaci i ekonomické úrovni.

45. str. 182–183

    Vlajky světa

    Přehled státních vlajek představuje země světa a jejich národní symboly, uspořádané podle českých názvů.

46. str. 184–185

    Vlajky světa II.

    Přehled vlajek států, závislých území a mezinárodních organizací představuje jejich národní identitu a příslušnost.

47. str. 186–187

    A – B

    Místopisný rejstřík řadí zeměpisné názvy abecedně a pomocí odkazů a mapové sítě usnadňuje jejich vyhledání v atlasu.

48. str. 188–189

    B – F

    Geografický rejstřík atlasu řadí zeměpisné názvy abecedně a pomocí stran a mapové sítě usnadňuje jejich vyhledání.

49. str. 190–191

    F – K

    Geografický rejstřík atlasu řadí zeměpisné názvy abecedně a pomáhá vyhledat objekty podle strany a mapové mřížky.

50. str. 192–193

    K – M

    Geografický rejstřík atlasu řadí místopisné názvy abecedně a pomáhá najít jejich polohu podle stran a mapové sítě.

51. str. 194–195

    M – P

    Geografický rejstřík atlasu řadí názvy sídel, států i přírodních útvarů abecedně a pomáhá je najít na mapách.

52. str. 196–197

    P – S

    Geografický rejstřík atlasu řadí názvy míst abecedně a pomocí čísel stran a souřadnic pomáhá najít jejich polohu na mapě.

53. str. 198–199

    S – V

    Geografický rejstřík atlasu řadí názvy míst a objektů abecedně a pomáhá je najít podle mapové strany a souřadnic.

54. str. 200

    V – Ž

    Abecední geografický rejstřík usnadňuje vyhledávání sídel, řek a dalších míst v atlasu podle názvů a mapových odkazů.

55. str. 201

    Zdroje

    Stránka shrnuje aktualizaci atlasu a původ geografických, demografických, hospodářských i geopolitických dat.

36 STRÁNEK

1. str. 12–13

   Litosféra

   Pohyb litosférických desek mění kontinenty a utváří pohoří; na jejich rozhraních vznikají zemětřesení i sopky.

2. str. 20–21

   Vegetace a půdy

   Rozmístění vegetace i půd na Zemi souvisí s podnebím, zeměpisnou šířkou a nadmořskou výškou. Půdy se liší složením i úrodností.

3. str. 22–23

   Ohrožení přírody

   Přírodu ohrožují odlesňování, degradace půd i znečištění. Skleníkové plyny zesilují oteplování naší planety.

4. str. 24–25

   Ochrana životního prostředí

   Ochrana přírody zahrnuje chráněná území, jejich rozdíly mezi biomy a regiony i vývoj péče o životní prostředí.

5. str. 30–31

   Počet obyvatel

   Světová populace rychle rostla, její další vývoj se však bude lišit mezi regiony i podle demografické fáze.

6. str. 32–33

   Hustota zalidnění

   Obyvatelstvo je ve světě rozloženo nerovnoměrně; více lidí žije u pobřeží a v níže položených oblastech.

7. str. 34–35

   Lidské rasy

   Stránka popisuje tradiční členění lidstva, jeho geografické rozložení a míšení populací spojené s migrací.

8. str. 36–37

   Jazyky a písma

   Stránka přibližuje původ a rozšíření jazyků, jejich příbuznost, užívání na internetu i rozmanitost písem.

9. str. 40–41

   Přirozený přírůstek

   Demografický vývoj světa ovlivňují porodnost, úmrtnost a plodnost, které se výrazně liší mezi regiony.

10. str. 46–47

    Migrace

    Migrace zahrnuje stěhování uvnitř států i přes hranice, od nuceného útěku po hledání práce; její směry se mění.

11. str. 54–55

    Využití půdy

    Způsoby využití půdy se ve světě výrazně liší a krajina se proměňuje rozšiřováním zemědělství i úbytkem lesů.

12. str. 62–63

    Energetika

    Stránka představuje druhy energetických zdrojů a srovnává jejich spotřebu, výrobu elektřiny i přístupy států k jaderné energetice.

13. str. 70–71

    Nepozemní doprava a spoje

    Doprava a telekomunikace propojují svět; jejich rozvoj zkracuje vzdálenosti a přístup k nim se mezi regiony liší.

14. str. 78–79

    Vzdělání

    Vzdělání se ve světě liší gramotností, délkou školní docházky, dostupností i výdaji na jeho financování.

15. str. 82–83

    Rozložení moci na Zemi

    Stránka ukazuje, jak se měnila světová ekonomická moc a jak se mezi státy liší úroveň lidského rozvoje.

16. str. 90–91

    Bohatství a chudoba

    Stránka srovnává mzdy, chudobu a rozdělení příjmů ve světě a ukazuje výrazné rozdíly mezi zeměmi.

17. str. 100–101

    Globalizace

    Globalizace propojuje svět ekonomikou, technologiemi i kulturou, její dopady a tempo se však mezi regiony liší.

18. str. 104–105

    Legenda

    Stránka vysvětluje mapové značky a časová pásma, která spojují zeměpisnou délku s měřením světového času.

19. str. 108–109

    Přírodní poměry Evropy

    Přírodní tvář Evropy utváří kontrast nížin a horských pásem, zatímco vegetace i půdy se mění od severu k jihu.

20. str. 128–129

    Přírodní podmínky Asie

    Asii charakterizují výrazné rozdíly v reliéfu, vegetaci i půdách, které se mění od severních oblastí po tropický jih.

21. str. 132–133

    Regiony Asie

    Regiony Asie se liší členitým reliéfem i politickým a správním uspořádáním, od Blízkého východu po Kavkaz.

22. str. 136–137

    Amerika II.

    Stránka srovnává obyvatelstvo a ekonomiku Ameriky podle hustoty, růstu, HDP a podílu zaměstnaných v zemědělství.

23. str. 140–141

    Státy Ameriky

    Politické mapy zachycují státy Střední a Jižní Ameriky i Karibiku, jejich hranice a hlavní města v oblasti.

24. str. 142–143

    Spojené státy americké

    Spojené státy zahrnují západní pohoří, rozsáhlé centrální roviny i východní oblasti a dělí se na 48 států.

25. str. 150–151

    Oceánie

    Oceánie spojuje rozmanité přírodní podmínky s výraznými rozdíly v osídlení, demografickém vývoji a hospodářství.

26. str. 164–165

    Vlajky světa

    Stránka představuje státní vlajky zemí světa a ukazuje jejich rozmanitou symboliku v abecedně řazeném přehledu.

27. str. 166–167

    Vlajky světa II.

    Přehled vlajek států, závislých území a mezinárodních organizací ukazuje rozmanitost jejich symboliky.

28. str. 168–169

    Místopisný rejstřík

    Místopisný rejstřík řadí názvy abecedně a pomáhá najít objekty v atlase podle stránky a mapového čtverce.

29. str. 170–171

    B – D

    Abecední geografický rejstřík usnadňuje hledání sídel, přírodních útvarů a dalších míst v atlase podle stránky a mapového pole.

30. str. 172–173

    D – Ch

    Geografický rejstřík atlasu řadí názvy míst a přírodních útvarů abecedně a pomocí odkazů usnadňuje jejich vyhledání na mapě.

31. str. 174–175

    Ch – K

    Místopisný rejstřík atlasu řadí geografické názvy abecedně a propojuje je s typem objektu, číslem strany a mapovým čtvercem.

32. str. 176–177

    K – M

    Geografický rejstřík atlasu řadí názvy míst abecedně a pomocí odkazů a souřadnic usnadňuje jejich hledání.

33. str. 178–179

    M – P

    Abecední rejstřík atlasu usnadňuje vyhledávání světových místopisných názvů a jejich lokalizaci na mapách.

34. str. 180–181

    P – S

    Místopisný rejstřík atlasu řadí geografické názvy abecedně a pomocí odkazů na strany a mapová pole usnadňuje jejich vyhledání.

35. str. 182–183

    S – T

    Geografický rejstřík řadí názvy míst abecedně a pomáhá je podle typu a mapových souřadnic najít v atlasu.

36. str. 184–185

    T – Ž

    Geografický rejstřík řadí názvy míst abecedně a pomáhá je vyhledat na mapách atlasu; stránka uvádí i použité zdroje.

22 STRÁNEK

1. str. 4–5

   Povrch

   Povrch Česka se člení podle výšky a tvarů reliéfu. Převládají pahorkatiny a vrchoviny, okraje tvoří hornatiny.

2. str. 10–11

   Podnebí

   Stránka vysvětluje podnebí, jeho rozdíly v Česku i Evropě a vliv teplot, srážek, oblastí i nadmořské výšky.

3. str. 12–13

   Půdy a vegetace

   Stránka představuje půdy a vegetaci Česka, jejich rozložení a využití. Vysvětluje také vznik, stavbu a vlastnosti půdy.

4. str. 22–23

   Národnost a náboženství

   Stránka přibližuje národnostní a náboženské složení obyvatelstva, jeho proměny v čase i rozdíly mezi regiony.

5. str. 40–41

   Cestovní ruch

   Cestovní ruch ovlivňuje ekonomiku i regiony a zahrnuje domácí i zahraniční cestování. Důležitá je také jeho šetrnost k místním komunitám a přírodě.

6. str. 44–45

   Integrace

   Stránka přibližuje proměny evropské integrace a zapojení Česka i dalších států do mezinárodních organizací.

7. str. 56–57

   Staré mapy

   Staré mapy ukazují, jak se měnilo poznání českých zemí od raných zobrazení po katastrální a vojenské mapování.

8. str. 60–61

   Vývoj hranic ve 20. století

   Proměny hranic českých zemí a Československa od rozpadu monarchie přes válečné rozdělení až po poválečné uspořádání.

9. str. 62–63

   Regiony Česka I-II

   Praha a Středočeský kraj propojuje poloha, doprava i krajina. Mapy přibližují jejich sídla, reliéf, vodstvo a chráněná území.

10. str. 64–65

    Regiony Česka III-IV

    Plzeňský a Jihočeský kraj charakterizují horské oblasti, říční síť a sídla soustředěná v nižších polohách.

11. str. 68–69

    Regiony Česka VII-VIII

    Mapy Libereckého a Královéhradeckého kraje ukazují přechod od nížin k horám, sídla a chráněnou přírodu.

12. str. 70–71

    Regiony Česka IX-X

    Pardubický kraj a Vysočina mají členitý reliéf, vodní síť, města, chráněná území i kulturní památky.

13. str. 72–73

    Regiony Česka XI-XII

    Olomoucký a Jihomoravský kraj se liší reliéfem i sídelním uspořádáním. Jejich krajinu utvářejí řeky, města a chráněná území.

14. str. 74–75

    Regiony Česka XIII-XIV

    Moravskoslezský a Zlínský kraj spojují nížiny podél řek s horskými pásmy, sídelní sítí a chráněnými územími.

15. str. 76–77

    Legenda, Tabulkový přehled I

    Mapové značky usnadňují čtení geografických map, zatímco statistické přehledy ukazují rozdíly v osídlení, využití půdy a ekonomice českých regionů.

16. str. 78–79

    Tabulkový přehled II

    Správní obvody obcí s rozšířenou působností se výrazně liší rozlohou, zalidněním i využitím půdy napříč Českem.

17. str. 80–81

    Tabulkový přehled pojmů

    Přehledové tabulky srovnávají české řeky, pohoří, města, okresy i vysoké školy podle různých geografických údajů.

18. str. 82–83

    A – D

    Místopisný rejstřík řadí geografické názvy abecedně a pomáhá vyhledat jejich polohu v mapách atlasu.

19. str. 84–85

    D – K

    Geografický rejstřík atlasu umožňuje podle názvů, typů objektů a souřadnic rychle vyhledat místa na mapách.

20. str. 86–87

    K – N

    Geografický rejstřík řadí názvy sídel a přírodních prvků a uvádí odkazy a souřadnice k jejich vyhledání v atlasu.

21. str. 88–89

    N – S

    Místopisný rejstřík atlasu abecedně řadí sídla i přírodní objekty a usnadňuje jejich vyhledání na příslušné stránce a v mapě.

22. str. 90–91

    S – Ž

    Abecední rejstřík usnadňuje hledání míst a geografických objektů v atlasu pomocí mapových a síťových odkazů.

19 STRÁNEK

1. str. 10–11

   Podnebí

   Podnebí se liší podle oblasti i nadmořské výšky; jeho charakter určují dlouhodobé teploty a srážky.

2. str. 6–7

   Geologie

   Geologie zkoumá stavbu a vývoj Země, horniny i procesy, které je utvářejí v průběhu geologického času.

3. str. 12–13

   Půdy a vegetace

   Přehled vysvětluje půdní typy a druhy v Česku, jejich využití a vztah vegetačních stupňů k výšce a klimatu.

4. str. 4–5

   Povrch

   Stránka vysvětluje reliéf a jeho geomorfologické členění v Česku i Evropě, od nížin po horské oblasti.

5. str. 26–27

   Hospodářství

   Stránka představuje hospodářství, jeho členění a výkonnost i rozdíly v HDP a příjmech mezi státy a regiony.

6. str. 36–37

   Obchod a investice

   Stránka přibližuje zahraniční obchod Česka, jeho hlavní partnery a komodity i směřování přímých investic.

7. str. 34–35

   Doprava

   Stránka představuje dopravu a její infrastrukturu; ukazuje růst přepravy i přesun od železnice k silniční dopravě.

8. str. 50–51

   Vývoj hranic

   Hranice českých zemí a Československa se měnily vlivem územního rozšiřování, válek a poválečných změn.

9. str. 48–49

   Staré mapy

   Staré mapy zachycují proměny poznání českých zemí, jejich sídel i krajiny a sloužily civilním i vojenským účelům.

10. str. 52–53

    Regiony Česka I-II

    Mapy západních a severozápadních Čech zachycují členitý reliéf, vodstvo, sídla i vztah těžby a ochrany přírody.

11. str. 54–55

    Regiony Česka III-IV

    Mapy zachycují přírodní poměry i sídelní strukturu českých regionů od severních Čech po jižní Čechy, včetně vodstva a chráněných území.

12. str. 56–57

    Regiony Česka V-VI

    Východní Čechy, Vysočina a Morava se vyznačují rozmanitým reliéfem, vodstvem, sídly i chráněnými oblastmi.

13. str. 60–61

    Regiony Česka IX-X

    Východní Morava a Slezsko spojují nížiny s horskými oblastmi a pestrou sítí sídel, řek i chráněné krajiny.

14. str. 62–63

    Legenda, Tabulkový přehled I

    Stránka vysvětluje mapové značky a srovnává kraje a obvody Česka podle obyvatel, ekonomiky i využití území.

15. str. 66–67

    Místopisný rejstřík

    Rejstřík řadí zeměpisné názvy abecedně a usnadňuje vyhledání sídel i přírodních prvků podle polohy v atlase.

16. str. 68–69

    D – K

    Místopisný rejstřík atlasu řadí geografické názvy abecedně a pomocí údajů o typu a poloze usnadňuje jejich vyhledání na mapách.

17. str. 70–71

    K – O

    Místopisný rejstřík řadí sídla, pohoří, řeky a další geografické objekty abecedně a pomáhá je vyhledat v mapě.

18. str. 72–73

    O – S

    Atlasový rejstřík řadí zeměpisné názvy abecedně a mapovými odkazy usnadňuje vyhledávání sídel i přírodních objektů.

19. str. 74–75

    S – Ž

    Místopisný rejstřík atlasu umožňuje podle abecedy a mapové sítě vyhledávat sídla, přírodní útvary i památky.

9 STRÁNEK

1. str. 1–2

   Úvod

   Ostrovy se liší původem, velikostí i izolovaností, což ovlivňuje jejich přírodu, osídlení i zranitelnost.

2. str. 3–4

   Regiony

   Ostrovy se napříč světadíly liší rozlohou, vznikem i významem a ovlivňují osídlení, přírodu i hospodářství.

3. str. 5–6

   Česko

   Ostrovy v Česku vznikají v řekách a nádržích, jejich podobu i využití ovlivňují přírodní procesy a lidské zásahy.

4. str. 7–8

   Zajímavosti

   Oceánské proudy hromadí plastový odpad ve skvrnách a ostrovy vynikají řadou různých geografických rekordů.

5. str. 11–12

   Využití ve výuce II

   Kartografie vysvětluje měřítko, mapové značky a legendu i způsoby znázornění výškového členění terénu.

6. str. 13–14

   Využití ve výuce III

   Světové ostrovy spojují přírodní i historické příběhy, které žáci poznávají pomocí zeměpisných indicií.

7. str. 15–16

   Využití ve výuce IV

   Havajské ostrovy vznikají nad horkou skvrnou při pohybu Tichomořské desky a postupně stárnou a zanikají.

8. str. 17–18

   Eurorebus

   Eurorebus je zeměpisná soutěž školních týmů, které přes krajská kola bojují o postup do finále a hlavní ceny.

9. str. 18–19

   Test Eurorebus

   Vědomostní soutěž Eurorebus prověřuje všeobecný přehled v zeměpisu, historii, kultuře, politice i přírodních vědách.