Knihovna Dnešní svět &

29 STRÁNEK

1. str. 10–11

   Země a Slunce

   Stránka vysvětluje vztahy Země a Slunce: oběh Země, střídání ročních období, sluneční záření i zatmění Slunce.

2. str. 14–15

   Litosféra

   Pohyb litosférických desek v dlouhém čase mění rozmístění kontinentů a vytváří pohoří, sopky i zemětřesení.

3. str. 16–17

   Hydrosféra – moře a oceány

   Moře a oceány tvoří významnou část hydrosféry. Jejich slanost, zásoby vody a proudění ovlivňují život na Zemi.

4. str. 18–19

   Hydrosféra – povrchová voda

   Koloběh vody propojuje oceány a pevninu; srážky, klima a roční období určují jeho proměnlivý říční odtok.

5. str. 20–21

   Atmosféra

   Atmosféra ovlivňuje počasí a podnebí. Její globální proudění rozděluje teplo a utváří podmínky na Zemi.

6. str. 22–23

   Vegetace a půdy

   Vegetace se mění podle zeměpisné šířky a výšky, zatímco půdy se liší složením, úrodností i možnostmi využití.

7. str. 110–111

   Mapy světa

   Svět lze poznávat podle přírodního reliéfu pevnin a oceánského dna i podle hranic států, území a polohy hlavních měst.

8. str. 112–113

   Evropa I

   Evropa se vyznačuje rozmanitými přírodními podmínkami i nerovnoměrným osídlením, hospodářstvím a migrací.

9. str. 116–117

   Přírodní poměry Evropy

   Přírodní poměry Evropy se výrazně liší: od rozsáhlých nížin po vysoká pohoří a od severních lesů po jižní stepi a pouště.

10. str. 124–125

    Střední Evropa a Francie

    Fyzická geografie Francie a střední Evropy ukazuje kontrast nížin a horských pásem i říční síť těchto oblastí.

11. str. 126–127

    Britské ostrovy a Skandinávie

    Britské ostrovy a Skandinávie se vyznačují kontrastním reliéfem: od hornatých oblastí po nížiny, jezernaté plošiny a členitá pobřeží.

12. str. 128–129

    Jižní Evropa

    Jižní Evropa zahrnuje členité poloostrovy, kde se střídají horská pásma, nížiny a řeky od Pyrenejí po Apeniny.

13. str. 130–131

    Jihovýchodní a východní Evropa

    Jihovýchodní a východní Evropa se vyznačují rozmanitým reliéfem a rozsáhlou říční sítí, od balkánských hor po východní nížiny.

14. str. 132–133

    Česko

    Česko tvoří krajina s nížinami, vrchovinami a pohraničními horami; zároveň se člení na kraje a správní obvody.

15. str. 134–135

    Asie I

    Asie se vyznačuje rozmanitou přírodou i nerovnoměrným rozmístěním obyvatelstva. Stránka srovnává její klima, vodstvo, ekonomiku a demografický vývoj.

16. str. 138–139

    Přírodní podmínky Asie

    Asie zahrnuje rozsáhlé nížiny, pouště i vysoká pohoří; vegetace a půdy se mění podle podnebí a polohy.

17. str. 142–143

    Regiony Asie

    Asijské regiony se liší přírodním povrchem i politickým uspořádáním, od Blízkého východu po Kavkaz.

18. str. 144–145

    Severní a Jihovýchodní Asie

    Reliéf Asie přechází od rozsáhlých severních nížin přes pouště a plošiny až k vysokým pohořím Himálaje a Karakoramu.

19. str. 146–147

    Amerika I

    Přírodní poměry Ameriky zahrnují rozmanité podnebí, vodstvo i vegetaci. Jednotlivé oblasti se liší také geografickými rekordy.

20. str. 152–153

    Přírodní poměry Ameriky

    Ameriku charakterizují výrazné přírodní kontrasty: vysoká pohoří na západě, rozsáhlé nížiny ve vnitrozemí a rozmanitý reliéf na východě.

21. str. 156–157

    Spojené státy americké

    Spojené státy spojují vysoká západní pohoří, centrální nížiny a východní Appalače; tvoří je 48 sousedících států.

22. str. 158–159

    Afrika I

    Afriku charakterizují výrazné přírodní i společenské rozdíly, od podnebí a vodstva po nerovnoměrné rozmístění obyvatel a migraci.

23. str. 162–163

    Přírodní poměry a státy Afriky

    Afriku charakterizují rozsáhlé pouště, pohoří a vodstvo; politicky ji tvoří řada států s vlastními hlavními městy.

24. str. 164–165

    Regiony Afriky

    Africké regiony se liší členitostí povrchu i vodstvem: od saharských pouští a pánví po vysočiny a velké řeky.

25. str. 166–167

    Oceánie

    Oceánie se vyznačuje pestrou přírodou i rozdílnými podmínkami pro život. Austrálie a ostrovy se liší podnebím, osídlením i hospodářskou úrovní.

26. str. 168–169

    Přírodní poměry a státy Oceánie

    Oceánie spojuje Austrálii, Nový Zéland a ostrovní státy Tichomoří s pestrým reliéfem pevnin i oceánského dna.

27. str. 170–171

    Regiony Oceánie

    Oceánie zahrnuje rozmanité ostrovy, souostroví a pevninské oblasti. Jejich reliéf sahá od nízkých atolů až po vysoká pohoří.

28. str. 172–173

    Polární oblasti

    Polární oblasti tvoří Arktida kolem Severního ledového oceánu a zaledněná Antarktida, kde vědci zkoumají krajinu i oceánské dno.

29. str. 176–177

    Tabulkový přehled pojmů

    Stránka srovnává světové geografické údaje: velehory, jezera, řeky a ostrovy i státy, jejich obyvatele a města.

26 STRÁNEK

1. str. 10–11

   Země ve vesmíru

   Stránka představuje Zemi ve vesmíru a vysvětluje její pohyby, střídání ročních období, fáze Měsíce i slapové jevy.

2. str. 12–13

   Litosféra

   Pohyb litosférických desek mění kontinenty a utváří pohoří; na jejich rozhraních vznikají zemětřesení i sopky.

3. str. 14–15

   Hydrosféra – moře a oceány

   Moře a oceány utvářejí významnou část hydrosféry. Jejich voda se pohybuje proudy a její slanost i dostupnost se liší.

4. str. 16–17

   Hydrosféra – povrchová voda

   Koloběh vody propojuje oceány a pevninu; srážky, podnebí a tání ovlivňují odtok i vodnost řek během roku.

5. str. 18–19

   Atmosféra

   Stránka vysvětluje stavbu atmosféry, její proudění a vliv na počasí a podnebí i teplotní rozdíly na Zemi.

6. str. 20–21

   Vegetace a půdy

   Rozmístění vegetace i půd na Zemi souvisí s podnebím, zeměpisnou šířkou a nadmořskou výškou. Půdy se liší složením i úrodností.

7. str. 106–107

   Evropa

   Evropa se liší hustotou zalidnění, přirozeným přírůstkem i hospodářskou úrovní. Její podnebí a vodstvo se mění podle polohy.

8. str. 108–109

   Přírodní poměry Evropy

   Přírodní tvář Evropy utváří kontrast nížin a horských pásem, zatímco vegetace i půdy se mění od severu k jihu.

9. str. 116–117

   Střední Evropa a Francie

   Fyzickogeografické mapy představují reliéf a vodstvo Francie i střední Evropy, od nížin po Alpy a Karpaty.

10. str. 118–119

    Britské ostrovy a Skandinávie

    Britské ostrovy, Island a Skandinávii charakterizuje pestrý reliéf: od nížin a jezerních oblastí po horská pásma a zaledněné vrcholy.

11. str. 120–121

    Jižní Evropa

    Jižní Evropu charakterizuje pestrý reliéf: od vysokých Alp a Pyrenejí po nížiny, ostrovy a členitá pobřeží.

12. str. 122–123

    Jihovýchodní a východní Evropa

    Jihovýchodní a východní Evropu charakterizuje rozmanitý reliéf: od hornatého Balkánu po rozsáhlé nížiny protkané velkými řekami.

13. str. 124–125

    Česko

    Česko je rozmanité svou krajinou i správním uspořádáním. Člení se na 14 krajů a 205 území obcí s rozšířenou působností.

14. str. 126–127

    Asie

    Asie se vyznačuje rozmanitými přírodními podmínkami i výraznými rozdíly v osídlení, demografii a hospodářství.

15. str. 128–129

    Přírodní podmínky Asie

    Asii charakterizují výrazné rozdíly v reliéfu, vegetaci i půdách, které se mění od severních oblastí po tropický jih.

16. str. 132–133

    Regiony Asie

    Regiony Asie se liší členitým reliéfem i politickým a správním uspořádáním, od Blízkého východu po Kavkaz.

17. str. 134–135

    Amerika

    Přírodní poměry Ameriky zahrnují výrazné geografické rekordy i rozmanité podnebí, vodstvo a vegetační pásy kontinentu.

18. str. 138–139

    Přírodní poměry Ameriky

    Přírodní poměry Ameriky utvářejí výrazná pohoří, rozsáhlé nížiny a vysočiny i pestrá říční síť a oceánské dno.

19. str. 142–143

    Spojené státy americké

    Spojené státy zahrnují západní pohoří, rozsáhlé centrální roviny i východní oblasti a dělí se na 48 států.

20. str. 144–145

    Afrika

    Stránka představuje přírodní poměry Afriky i rozdíly v zalidnění, demografii, ekonomické úrovni a zaměstnanosti.

21. str. 146–147

    Přírodní poměry a státy Afriky

    Afrika se vyznačuje rozmanitým reliéfem, od Sahary a rozsáhlých pánví po vysoké hory, a pestrou sítí řek a jezer.

22. str. 148–149

    Regiony Afriky

    Fyzická geografie Afriky ukazuje kontrast pouští, nížin, pánví a velehor i významné řeky, jezera a pobřežní oblasti.

23. str. 150–151

    Oceánie

    Oceánie spojuje rozmanité přírodní podmínky s výraznými rozdíly v osídlení, demografickém vývoji a hospodářství.

24. str. 152–153

    Přírodní poměry a státy Oceánie

    Austrálie a Oceánie se vyznačují kontrastním reliéfem a rozptýlenými ostrovními státy. Austrálie se člení na šest států a teritoria.

25. str. 154–155

    Regiony Oceánie

    Fyzické poměry Oceánie spojují členité ostrovy a vysoká pohoří s hlubokými oceánskými oblastmi Tichomoří.

26. str. 156–157

    Polární oblasti

    Polární oblasti tvoří členitá Arktida a zaledněná Antarktida; jejich reliéf, led i oceánské dno utvářejí krajinu.

15 STRÁNEK

1. str. 4–5

   Povrch

   Povrch Česka se člení podle výšky a tvarů reliéfu. Převládají pahorkatiny a vrchoviny, okraje tvoří hornatiny.

2. str. 8–9

   Vodstvo

   Vodstvo zahrnuje řeky, nádrže i rybníky. Jejich rozložení a průtoky ovlivňují odtok vody, její využití i zadržování v krajině.

3. str. 10–11

   Podnebí

   Stránka vysvětluje podnebí, jeho rozdíly v Česku i Evropě a vliv teplot, srážek, oblastí i nadmořské výšky.

4. str. 12–13

   Půdy a vegetace

   Stránka představuje půdy a vegetaci Česka, jejich rozložení a využití. Vysvětluje také vznik, stavbu a vlastnosti půdy.

5. str. 14–15

   Ohrožení a ochrana přírody

   Stránka představuje ochranu přírody i hlavní hrozby: znečištění ovzduší a vod, emise a degradaci půdy.

6. str. 48–49

   Přírodní podmínky Evropy

   Evropa zahrnuje rozsáhlé nížiny i vysoká pohoří a její státy se liší klimatem, využitím krajiny i ochranou přírody.

7. str. 52–53

   Česko

   Česko se člení na 14 krajů a jeho krajinu utvářejí pohraniční pohoří, říční údolí i rozdíly v nadmořské výšce.

8. str. 62–63

   Regiony Česka I-II

   Praha a Středočeský kraj propojuje poloha, doprava i krajina. Mapy přibližují jejich sídla, reliéf, vodstvo a chráněná území.

9. str. 64–65

   Regiony Česka III-IV

   Plzeňský a Jihočeský kraj charakterizují horské oblasti, říční síť a sídla soustředěná v nižších polohách.

10. str. 66–67

    Regiony Česka V-VI

    Ústecký a Karlovarský kraj mají členitý reliéf, významné řeky a sídla; liší se těžbou i lázeňstvím.

11. str. 68–69

    Regiony Česka VII-VIII

    Mapy Libereckého a Královéhradeckého kraje ukazují přechod od nížin k horám, sídla a chráněnou přírodu.

12. str. 70–71

    Regiony Česka IX-X

    Pardubický kraj a Vysočina mají členitý reliéf, vodní síť, města, chráněná území i kulturní památky.

13. str. 72–73

    Regiony Česka XI-XII

    Olomoucký a Jihomoravský kraj se liší reliéfem i sídelním uspořádáním. Jejich krajinu utvářejí řeky, města a chráněná území.

14. str. 74–75

    Regiony Česka XIII-XIV

    Moravskoslezský a Zlínský kraj spojují nížiny podél řek s horskými pásmy, sídelní sítí a chráněnými územími.

15. str. 80–81

    Tabulkový přehled pojmů

    Přehledové tabulky srovnávají české řeky, pohoří, města, okresy i vysoké školy podle různých geografických údajů.

12 STRÁNEK

1. str. 10–11

   Podnebí

   Podnebí se liší podle oblasti i nadmořské výšky; jeho charakter určují dlouhodobé teploty a srážky.

2. str. 6–7

   Geologie

   Geologie zkoumá stavbu a vývoj Země, horniny i procesy, které je utvářejí v průběhu geologického času.

3. str. 8–9

   Vodstvo

   Vodstvo Česka tvoří řeky, nádrže a rybníky s různým využitím. Stránka vysvětluje říční sítě, povodí i odtok a ukazuje rozdíly v teplotách a srážkách.

4. str. 12–13

   Půdy a vegetace

   Přehled vysvětluje půdní typy a druhy v Česku, jejich využití a vztah vegetačních stupňů k výšce a klimatu.

5. str. 4–5

   Povrch

   Stránka vysvětluje reliéf a jeho geomorfologické členění v Česku i Evropě, od nížin po horské oblasti.

6. str. 46–47

   Česko

   Česko představuje správní členění krajů a regionů i rozmanitý reliéf, pohoří a říční síť jeho území.

7. str. 42–43

   Přírodní podmínky Evropy

   Evropa se vyznačuje rozmanitým reliéfem a podnebím. Státy se liší využitím krajiny, ochranou přírody i emisemi.

8. str. 52–53

   Regiony Česka I-II

   Mapy západních a severozápadních Čech zachycují členitý reliéf, vodstvo, sídla i vztah těžby a ochrany přírody.

9. str. 54–55

   Regiony Česka III-IV

   Mapy zachycují přírodní poměry i sídelní strukturu českých regionů od severních Čech po jižní Čechy, včetně vodstva a chráněných území.

10. str. 56–57

    Regiony Česka V-VI

    Východní Čechy, Vysočina a Morava se vyznačují rozmanitým reliéfem, vodstvem, sídly i chráněnými oblastmi.

11. str. 58–59

    Regiony Česka VII-VIII

    Jižní Čechy a Moravu utvářejí rozmanitý reliéf, řeky a vodní nádrže. Regiony spojují sídla, doprava i chráněná území.

12. str. 60–61

    Regiony Česka IX-X

    Východní Morava a Slezsko spojují nížiny s horskými oblastmi a pestrou sítí sídel, řek i chráněné krajiny.

7 STRÁNEK

1. str. 1

   Úvod

   Půda vzniká působením přírody, její vlastnosti určují úrodnost a člověk ji využíváním mění i ohrožuje.

2. str. 2

   Regiony

   Půdy světadílů se liší podle klimatu a reliéfu, jejich úrodnost však ohrožuje eroze i intenzivní využívání.

3. str. 3–4

   Česko

   České půdy se liší úrodností i využitím; intenzivní hospodaření je ohrožuje erozí a krajinu výrazně proměnilo.

4. str. 5–6

   Zajímavosti

   Půda uchovává stopy minulosti, ovlivňuje zemědělství i zdraví a její obnova i rozmrzání mění krajinu.

5. str. 7–8

   Slovník pojmů

   Vícejazyčný přehled vysvětluje pojmy pedologie a půdní geografie, vznik půdy, její vlastnosti i ohrožení.

6. str. 11–12

   Využití ve výuce II

   Půda zajišťuje výživu a její úrodnost ohrožuje eroze i lidská činnost. Vegetační kryt omezuje splach půdy.

7. str. 19

   Test Eurorebus II

   Zeměpisný test prověřuje orientaci v poloze států a jezer, práci s kartogramem i znalosti z fyzické a socioekonomické geografie.