Knihovna Dnešní svět &

34 STRÁNEK

1. str. 22–23

   Ohrožení přírody

   Přírodu ohrožují odlesňování, degradace půd i znečištění. Skleníkové plyny zesilují oteplování naší planety.

2. str. 38–39

   Náboženství

   Stránka představuje světová náboženství, jejich historické šíření, dnešní rozložení i míru religiozity.

3. str. 64–65

   Zpracovatelský průmysl

   Zpracovatelský průmysl zpracovává suroviny a vyrábí statky. Jeho odvětví i podíl na hospodářství se mezi zeměmi liší.

4. str. 84–85

   Kolonizace

   Kolonizace propojila světové oblasti obchodem a výboji a postupně rozšířila vliv evropských mocností do zámoří.

5. str. 104–105

   Legenda

   Stránka vysvětluje mapové značky a časová pásma, která spojují zeměpisnou délku s měřením světového času.

6. str. 108–109

   Přírodní poměry Evropy

   Přírodní tvář Evropy utváří kontrast nížin a horských pásem, zatímco vegetace i půdy se mění od severu k jihu.

7. str. 110–111

   Státy Evropy

   Evropa je představena jako prostor států a hranic, které zároveň propojují různá ekonomická a vojensko-politická uskupení.

8. str. 116–117

   Střední Evropa a Francie

   Fyzickogeografické mapy představují reliéf a vodstvo Francie i střední Evropy, od nížin po Alpy a Karpaty.

9. str. 118–119

   Britské ostrovy a Skandinávie

   Britské ostrovy, Island a Skandinávii charakterizuje pestrý reliéf: od nížin a jezerních oblastí po horská pásma a zaledněné vrcholy.

10. str. 120–121

    Jižní Evropa

    Jižní Evropu charakterizuje pestrý reliéf: od vysokých Alp a Pyrenejí po nížiny, ostrovy a členitá pobřeží.

11. str. 122–123

    Jihovýchodní a východní Evropa

    Jihovýchodní a východní Evropu charakterizuje rozmanitý reliéf: od hornatého Balkánu po rozsáhlé nížiny protkané velkými řekami.

12. str. 124–125

    Česko

    Česko je rozmanité svou krajinou i správním uspořádáním. Člení se na 14 krajů a 205 území obcí s rozšířenou působností.

13. str. 126–127

    Asie

    Asie se vyznačuje rozmanitými přírodními podmínkami i výraznými rozdíly v osídlení, demografii a hospodářství.

14. str. 128–129

    Přírodní podmínky Asie

    Asii charakterizují výrazné rozdíly v reliéfu, vegetaci i půdách, které se mění od severních oblastí po tropický jih.

15. str. 130–131

    Státy Asie

    Politické uspořádání Asie ukazuje hranice států i správní členění Indie a Číny na různé územní jednotky.

16. str. 132–133

    Regiony Asie

    Regiony Asie se liší členitým reliéfem i politickým a správním uspořádáním, od Blízkého východu po Kavkaz.

17. str. 136–137

    Amerika II.

    Stránka srovnává obyvatelstvo a ekonomiku Ameriky podle hustoty, růstu, HDP a podílu zaměstnaných v zemědělství.

18. str. 138–139

    Přírodní poměry Ameriky

    Přírodní poměry Ameriky utvářejí výrazná pohoří, rozsáhlé nížiny a vysočiny i pestrá říční síť a oceánské dno.

19. str. 140–141

    Státy Ameriky

    Politické mapy zachycují státy Střední a Jižní Ameriky i Karibiku, jejich hranice a hlavní města v oblasti.

20. str. 142–143

    Spojené státy americké

    Spojené státy zahrnují západní pohoří, rozsáhlé centrální roviny i východní oblasti a dělí se na 48 států.

21. str. 146–147

    Přírodní poměry a státy Afriky

    Afrika se vyznačuje rozmanitým reliéfem, od Sahary a rozsáhlých pánví po vysoké hory, a pestrou sítí řek a jezer.

22. str. 148–149

    Regiony Afriky

    Fyzická geografie Afriky ukazuje kontrast pouští, nížin, pánví a velehor i významné řeky, jezera a pobřežní oblasti.

23. str. 152–153

    Přírodní poměry a státy Oceánie

    Austrálie a Oceánie se vyznačují kontrastním reliéfem a rozptýlenými ostrovními státy. Austrálie se člení na šest států a teritoria.

24. str. 154–155

    Regiony Oceánie

    Fyzické poměry Oceánie spojují členité ostrovy a vysoká pohoří s hlubokými oceánskými oblastmi Tichomoří.

25. str. 156–157

    Polární oblasti

    Polární oblasti tvoří členitá Arktida a zaledněná Antarktida; jejich reliéf, led i oceánské dno utvářejí krajinu.

26. str. 168–169

    Místopisný rejstřík

    Místopisný rejstřík řadí názvy abecedně a pomáhá najít objekty v atlase podle stránky a mapového čtverce.

27. str. 170–171

    B – D

    Abecední geografický rejstřík usnadňuje hledání sídel, přírodních útvarů a dalších míst v atlase podle stránky a mapového pole.

28. str. 172–173

    D – Ch

    Geografický rejstřík atlasu řadí názvy míst a přírodních útvarů abecedně a pomocí odkazů usnadňuje jejich vyhledání na mapě.

29. str. 174–175

    Ch – K

    Místopisný rejstřík atlasu řadí geografické názvy abecedně a propojuje je s typem objektu, číslem strany a mapovým čtvercem.

30. str. 176–177

    K – M

    Geografický rejstřík atlasu řadí názvy míst abecedně a pomocí odkazů a souřadnic usnadňuje jejich hledání.

31. str. 178–179

    M – P

    Abecední rejstřík atlasu usnadňuje vyhledávání světových místopisných názvů a jejich lokalizaci na mapách.

32. str. 180–181

    P – S

    Místopisný rejstřík atlasu řadí geografické názvy abecedně a pomocí odkazů na strany a mapová pole usnadňuje jejich vyhledání.

33. str. 182–183

    S – T

    Geografický rejstřík řadí názvy míst abecedně a pomáhá je podle typu a mapových souřadnic najít v atlasu.

34. str. 184–185

    T – Ž

    Geografický rejstřík řadí názvy míst abecedně a pomáhá je vyhledat na mapách atlasu; stránka uvádí i použité zdroje.

31 STRÁNEK

1. str. 24–25

   Přírodní rizika

   Přírodní katastrofy se liší mezi regiony i dopady; ve světě nejvíce obětí způsobují povodně a sucho.

2. str. 26–27

   Ohrožení přírody

   Lidská činnost zatěžuje přírodu změnami klimatu, úbytkem lesů, degradací půd i znečištěním vody a ovzduší.

3. str. 72–73

   Pozemní doprava

   Pozemní doprava se liší hustotou sítí i mírou motorizace a zahrnuje silniční, železniční i potrubní přepravu.

4. str. 108–109

   Legenda a časová pásma

   Legenda objasňuje značky a měřítka map; časová pásma ukazují, jak délka ovlivňuje místní čas a změnu data.

5. str. 110–111

   Mapy světa

   Svět lze poznávat podle přírodního reliéfu pevnin a oceánského dna i podle hranic států, území a polohy hlavních měst.

6. str. 116–117

   Přírodní poměry Evropy

   Přírodní poměry Evropy se výrazně liší: od rozsáhlých nížin po vysoká pohoří a od severních lesů po jižní stepi a pouště.

7. str. 124–125

   Střední Evropa a Francie

   Fyzická geografie Francie a střední Evropy ukazuje kontrast nížin a horských pásem i říční síť těchto oblastí.

8. str. 126–127

   Britské ostrovy a Skandinávie

   Britské ostrovy a Skandinávie se vyznačují kontrastním reliéfem: od hornatých oblastí po nížiny, jezernaté plošiny a členitá pobřeží.

9. str. 128–129

   Jižní Evropa

   Jižní Evropa zahrnuje členité poloostrovy, kde se střídají horská pásma, nížiny a řeky od Pyrenejí po Apeniny.

10. str. 130–131

    Jihovýchodní a východní Evropa

    Jihovýchodní a východní Evropa se vyznačují rozmanitým reliéfem a rozsáhlou říční sítí, od balkánských hor po východní nížiny.

11. str. 132–133

    Česko

    Česko tvoří krajina s nížinami, vrchovinami a pohraničními horami; zároveň se člení na kraje a správní obvody.

12. str. 138–139

    Přírodní podmínky Asie

    Asie zahrnuje rozsáhlé nížiny, pouště i vysoká pohoří; vegetace a půdy se mění podle podnebí a polohy.

13. str. 140–141

    Státy Asie

    Text přibližuje politické členění Asie i správní rozdělení Indie a Číny na státy, provincie a autonomní oblasti.

14. str. 142–143

    Regiony Asie

    Asijské regiony se liší přírodním povrchem i politickým uspořádáním, od Blízkého východu po Kavkaz.

15. str. 144–145

    Severní a Jihovýchodní Asie

    Reliéf Asie přechází od rozsáhlých severních nížin přes pouště a plošiny až k vysokým pohořím Himálaje a Karakoramu.

16. str. 152–153

    Přírodní poměry Ameriky

    Ameriku charakterizují výrazné přírodní kontrasty: vysoká pohoří na západě, rozsáhlé nížiny ve vnitrozemí a rozmanitý reliéf na východě.

17. str. 156–157

    Spojené státy americké

    Spojené státy spojují vysoká západní pohoří, centrální nížiny a východní Appalače; tvoří je 48 sousedících států.

18. str. 162–163

    Přírodní poměry a státy Afriky

    Afriku charakterizují rozsáhlé pouště, pohoří a vodstvo; politicky ji tvoří řada států s vlastními hlavními městy.

19. str. 164–165

    Regiony Afriky

    Africké regiony se liší členitostí povrchu i vodstvem: od saharských pouští a pánví po vysočiny a velké řeky.

20. str. 168–169

    Přírodní poměry a státy Oceánie

    Oceánie spojuje Austrálii, Nový Zéland a ostrovní státy Tichomoří s pestrým reliéfem pevnin i oceánského dna.

21. str. 170–171

    Regiony Oceánie

    Oceánie zahrnuje rozmanité ostrovy, souostroví a pevninské oblasti. Jejich reliéf sahá od nízkých atolů až po vysoká pohoří.

22. str. 172–173

    Polární oblasti

    Polární oblasti tvoří Arktida kolem Severního ledového oceánu a zaledněná Antarktida, kde vědci zkoumají krajinu i oceánské dno.

23. str. 186–187

    A – B

    Místopisný rejstřík řadí zeměpisné názvy abecedně a pomocí odkazů a mapové sítě usnadňuje jejich vyhledání v atlasu.

24. str. 188–189

    B – F

    Geografický rejstřík atlasu řadí zeměpisné názvy abecedně a pomocí stran a mapové sítě usnadňuje jejich vyhledání.

25. str. 190–191

    F – K

    Geografický rejstřík atlasu řadí zeměpisné názvy abecedně a pomáhá vyhledat objekty podle strany a mapové mřížky.

26. str. 192–193

    K – M

    Geografický rejstřík atlasu řadí místopisné názvy abecedně a pomáhá najít jejich polohu podle stran a mapové sítě.

27. str. 194–195

    M – P

    Geografický rejstřík atlasu řadí názvy sídel, států i přírodních útvarů abecedně a pomáhá je najít na mapách.

28. str. 196–197

    P – S

    Geografický rejstřík atlasu řadí názvy míst abecedně a pomocí čísel stran a souřadnic pomáhá najít jejich polohu na mapě.

29. str. 198–199

    S – V

    Geografický rejstřík atlasu řadí názvy míst a objektů abecedně a pomáhá je najít podle mapové strany a souřadnic.

30. str. 200

    V – Ž

    Abecední geografický rejstřík usnadňuje vyhledávání sídel, řek a dalších míst v atlasu podle názvů a mapových odkazů.

31. str. 201

    Zdroje

    Stránka shrnuje aktualizaci atlasu a původ geografických, demografických, hospodářských i geopolitických dat.

22 STRÁNEK

1. str. 4–5

   Povrch

   Povrch Česka se člení podle výšky a tvarů reliéfu. Převládají pahorkatiny a vrchoviny, okraje tvoří hornatiny.

2. str. 8–9

   Vodstvo

   Vodstvo zahrnuje řeky, nádrže i rybníky. Jejich rozložení a průtoky ovlivňují odtok vody, její využití i zadržování v krajině.

3. str. 14–15

   Ohrožení a ochrana přírody

   Stránka představuje ochranu přírody i hlavní hrozby: znečištění ovzduší a vod, emise a degradaci půdy.

4. str. 48–49

   Přírodní podmínky Evropy

   Evropa zahrnuje rozsáhlé nížiny i vysoká pohoří a její státy se liší klimatem, využitím krajiny i ochranou přírody.

5. str. 50–51

   Státy Evropy

   Evropské státy se liší počtem obyvatel, hospodářskou úrovní i infrastrukturou. Přehled ukazuje rozmanitost jejich sídel a ukazatelů.

6. str. 52–53

   Česko

   Česko se člení na 14 krajů a jeho krajinu utvářejí pohraniční pohoří, říční údolí i rozdíly v nadmořské výšce.

7. str. 54–55

   Poloha Česka

   Poloha Česka se vymezuje krajními body a jeho zařazení do evropských regionů se liší podle zvolených kritérií.

8. str. 56–57

   Staré mapy

   Staré mapy ukazují, jak se měnilo poznání českých zemí od raných zobrazení po katastrální a vojenské mapování.

9. str. 58–59

   Vývoj hranic do 19. století

   Hranice českých zemí se od Velké Moravy po habsburskou monarchii proměňovaly vlivem expanze, dynastických změn i válek.

10. str. 62–63

    Regiony Česka I-II

    Praha a Středočeský kraj propojuje poloha, doprava i krajina. Mapy přibližují jejich sídla, reliéf, vodstvo a chráněná území.

11. str. 64–65

    Regiony Česka III-IV

    Plzeňský a Jihočeský kraj charakterizují horské oblasti, říční síť a sídla soustředěná v nižších polohách.

12. str. 66–67

    Regiony Česka V-VI

    Ústecký a Karlovarský kraj mají členitý reliéf, významné řeky a sídla; liší se těžbou i lázeňstvím.

13. str. 68–69

    Regiony Česka VII-VIII

    Mapy Libereckého a Královéhradeckého kraje ukazují přechod od nížin k horám, sídla a chráněnou přírodu.

14. str. 70–71

    Regiony Česka IX-X

    Pardubický kraj a Vysočina mají členitý reliéf, vodní síť, města, chráněná území i kulturní památky.

15. str. 72–73

    Regiony Česka XI-XII

    Olomoucký a Jihomoravský kraj se liší reliéfem i sídelním uspořádáním. Jejich krajinu utvářejí řeky, města a chráněná území.

16. str. 74–75

    Regiony Česka XIII-XIV

    Moravskoslezský a Zlínský kraj spojují nížiny podél řek s horskými pásmy, sídelní sítí a chráněnými územími.

17. str. 76–77

    Legenda, Tabulkový přehled I

    Mapové značky usnadňují čtení geografických map, zatímco statistické přehledy ukazují rozdíly v osídlení, využití půdy a ekonomice českých regionů.

18. str. 82–83

    A – D

    Místopisný rejstřík řadí geografické názvy abecedně a pomáhá vyhledat jejich polohu v mapách atlasu.

19. str. 84–85

    D – K

    Geografický rejstřík atlasu umožňuje podle názvů, typů objektů a souřadnic rychle vyhledat místa na mapách.

20. str. 86–87

    K – N

    Geografický rejstřík řadí názvy sídel a přírodních prvků a uvádí odkazy a souřadnice k jejich vyhledání v atlasu.

21. str. 88–89

    N – S

    Místopisný rejstřík atlasu abecedně řadí sídla i přírodní objekty a usnadňuje jejich vyhledání na příslušné stránce a v mapě.

22. str. 90–91

    S – Ž

    Abecední rejstřík usnadňuje hledání míst a geografických objektů v atlasu pomocí mapových a síťových odkazů.

17 STRÁNEK

1. str. 14–15

   Ohrožení a ochrana přírody

   Stránka představuje znečištění a degradaci přírody i ochranu krajiny prostřednictvím chráněných území v Česku.

2. str. 16–17

   Počet obyvatel

   Stránka přibližuje rozmístění obyvatel v Česku, proměny počtu a urbanizace i základní demografické pojmy.

3. str. 46–47

   Česko

   Česko představuje správní členění krajů a regionů i rozmanitý reliéf, pohoří a říční síť jeho území.

4. str. 48–49

   Staré mapy

   Staré mapy zachycují proměny poznání českých zemí, jejich sídel i krajiny a sloužily civilním i vojenským účelům.

5. str. 42–43

   Přírodní podmínky Evropy

   Evropa se vyznačuje rozmanitým reliéfem a podnebím. Státy se liší využitím krajiny, ochranou přírody i emisemi.

6. str. 44–45

   Státy Evropy

   Evropské státy se liší územním uspořádáním i počtem obyvatel a také ekonomikou, infrastrukturou a cestovním ruchem.

7. str. 52–53

   Regiony Česka I-II

   Mapy západních a severozápadních Čech zachycují členitý reliéf, vodstvo, sídla i vztah těžby a ochrany přírody.

8. str. 54–55

   Regiony Česka III-IV

   Mapy zachycují přírodní poměry i sídelní strukturu českých regionů od severních Čech po jižní Čechy, včetně vodstva a chráněných území.

9. str. 56–57

   Regiony Česka V-VI

   Východní Čechy, Vysočina a Morava se vyznačují rozmanitým reliéfem, vodstvem, sídly i chráněnými oblastmi.

10. str. 58–59

    Regiony Česka VII-VIII

    Jižní Čechy a Moravu utvářejí rozmanitý reliéf, řeky a vodní nádrže. Regiony spojují sídla, doprava i chráněná území.

11. str. 60–61

    Regiony Česka IX-X

    Východní Morava a Slezsko spojují nížiny s horskými oblastmi a pestrou sítí sídel, řek i chráněné krajiny.

12. str. 62–63

    Legenda, Tabulkový přehled I

    Stránka vysvětluje mapové značky a srovnává kraje a obvody Česka podle obyvatel, ekonomiky i využití území.

13. str. 66–67

    Místopisný rejstřík

    Rejstřík řadí zeměpisné názvy abecedně a usnadňuje vyhledání sídel i přírodních prvků podle polohy v atlase.

14. str. 68–69

    D – K

    Místopisný rejstřík atlasu řadí geografické názvy abecedně a pomocí údajů o typu a poloze usnadňuje jejich vyhledání na mapách.

15. str. 70–71

    K – O

    Místopisný rejstřík řadí sídla, pohoří, řeky a další geografické objekty abecedně a pomáhá je vyhledat v mapě.

16. str. 72–73

    O – S

    Atlasový rejstřík řadí zeměpisné názvy abecedně a mapovými odkazy usnadňuje vyhledávání sídel i přírodních objektů.

17. str. 74–75

    S – Ž

    Místopisný rejstřík atlasu umožňuje podle abecedy a mapové sítě vyhledávat sídla, přírodní útvary i památky.

8 STRÁNEK

1. str. 1

   Úvod I

   Stránka představuje základy kartografie: druhy map, jejich zobrazení a obsah i to, jak mapy předávají informace.

2. str. 2

   Úvod II

   Stránka přibližuje metody tematické kartografie, tvorbu map a možnosti GIS při zpracování prostorových dat.

3. str. 4

   Česko

   Česká kartografie se vyvíjela od středověkých map k přesnému státnímu mapování; historické mapy dnes dokládají proměny země i vědy.

4. str. 5–6

   Zajímavosti

   Stránka představuje využití GIS ve výuce, mapové souřadnice a online mapy i zásady práce s barvami v kartografii.

5. str. 7–8

   Slovníček

   Přehled geografických a kartografických pojmů nabízí překlady do čtyř jazyků pro práci s cizojazyčnými zdroji.

6. str. 9–10

   Využití ve výuce I

   Stránka ukazuje vliv kartografického zobrazení na mapu Afriky a tvorbu plánu Prahy podle leteckého snímku.

7. str. 11–12

   Využití ve výuce II

   Pracovní cvičení ukazují, jak pomocí tematických map znázornit hustotu zalidnění a počet obyvatel krajů Česka.

8. str. 19–20

   Digitální systém "ŠADS"

   Digitální systém ŠADS rozšiřuje školní atlasy o interaktivní výuku geografie, demografie a finanční gramotnosti pro žáky základních a středních škol.