Knihovna Dnešní svět &

19 STRÁNEK

1. str. 2–3

   Ekonomika států světa

   Ekonomiky států se mění od zemědělství k průmyslu a službám. Sektorová struktura souvisí s jejich vyspělostí.

2. str. 4–5

   Aktuální trendy

   Světovou ekonomiku mění spory o globalizaci, stárnutí a nerovnost, čistá energetika i nástup umělé inteligence.

3. str. 6–7

   Zemědělství

   Zemědělství zajišťuje potraviny, suroviny i práci, jeho význam a produktivita se však mezi zeměmi výrazně liší.

4. str. 8–9

   Rybolov a těžba

   Rybolov a těžba poskytují potraviny i suroviny, jejich význam i rozmístění se ve světě liší a přinášejí výzvy.

5. str. 10–11

   Průmysl

   Průmysl zpracovává suroviny a významně ovlivňuje světovou ekonomiku. Jeho role i zaměstnanost se mezi regiony liší.

6. str. 12–13

   Energetika a stavebnictví

   Energetika zajišťuje výrobu a dodávky energie, stavebnictví proměňuje krajinu a významně přispívá k emisím.

7. str. 14–15

   Služby

   Služby tvoří největší sektor světové ekonomiky a jejich význam roste; podíl na zaměstnanosti se mezi státy liší.

8. str. 16–17

   Doprava

   Doprava propojuje lidi i trhy a podporuje hospodářský rozvoj. Dostupnost se liší a rostoucí provoz přináší výzvy.

9. str. 18–19

   Mezinárodní obchod

   Mezinárodní obchod propojuje země vývozem a dovozem, podporuje specializaci a ovlivňují ho cla i geopolitika.

10. str. 22–23

    Věda a výzkum

    Věda a výzkum přinášejí inovace a podporují růst ekonomiky, jejich význam i patentová aktivita se však mezi státy liší.

11. str. 26–27

    Evropa, Severní Amerika

    Evropa a Severní Amerika patří k hospodářským centrům světa, jejich rozvoj provázejí výrazné regionální rozdíly.

12. str. 30–31

    Asie, Oceánie

    Asie a Oceánie se liší přírodními podmínkami i ekonomikou; Asie je významným producentem rýže, pšenice a brambor.

13. str. 32–33

    Česko I

    České hospodářství stojí na průmyslu a dopravním napojení na Evropu. Zemědělství i trh práce se liší podle regionů.

14. str. 36

    Proměna globálních dodavatelských řetězců

    Firmy kvůli krizím a geopolitickému napětí mění dodavatelské řetězce a přesouvají výrobu blíž k zákazníkům.

15. str. 37

    Přechod na zelenou ekonomiku

    Zelená transformace zrychluje, ale rostoucí emise, vysoké náklady a cenová konkurence brzdí její plný rozvoj.

16. str. 43

    Jak digitalizace a AI mění ekonomiku

    Digitalizace a AI mění výrobu, produktivitu i pracovní trh. Jejich přínosy doprovází proměna dovedností a rostoucí rizika kyberútoků.

17. str. 46–47

    Využití ve výuce II

    EU je závislá na kritických surovinách, jejichž zpracování ovládá hlavně Čína. Unie chce posílit těžbu a recyklaci.

18. str. 50–51

    Využití ve výuce IV

    Hospodářské sektory rozlišují získávání surovin, výrobu a služby. Jejich zastoupení souvisí s ekonomickou úrovní zemí.

19. str. 56

    Slovníček pojmů

    Přehled hospodářských pojmů pomáhá porozumět cizojazyčným textům a vysvětluje sektory ekonomiky i proměny přesunů výroby a globalizace.

18 STRÁNEK

1. str. 26–27

   Ohrožení přírody

   Lidská činnost zatěžuje přírodu změnami klimatu, úbytkem lesů, degradací půd i znečištěním vody a ovzduší.

2. str. 54–55

   Hospodářství

   Hospodářství se proměňuje od zemědělství k průmyslu a službám, přičemž mezi regiony i státy přetrvávají výrazné ekonomické rozdíly.

3. str. 56–57

   Zemědělství

   Zemědělství zajišťuje potraviny i suroviny a liší se typy výroby, významem pro ekonomiku i zapojením lidí.

4. str. 62–63

   Těžba

   Stránka představuje nerostné suroviny a těžbu ve světě, od rozdělení po producenty, produkci a ceny.

5. str. 64–65

   Průmysl

   Průmysl zahrnuje různá odvětví a ovlivňuje zaměstnanost i světový obchod. Jeho význam se liší podle zemí.

6. str. 66–67

   Energetika

   Stránka přibližuje zdroje energie a jejich využívání ve světě, růst globální spotřeby i rozdíly mezi státy.

7. str. 68–69

   Zpracovatelský průmysl

   Zpracovatelský průmysl zpracovává suroviny a významně přispívá k tvorbě HDP. Jeho odvětví i podíl na ekonomice se mezi státy liší.

8. str. 72–73

   Pozemní doprava

   Pozemní doprava se liší hustotou sítí i mírou motorizace a zahrnuje silniční, železniční i potrubní přepravu.

9. str. 76–77

   Zahraniční obchod

   Zahraniční obchod propojuje světové regiony, jejichž obchodní bilance i vývozní specializace se výrazně liší.

10. str. 84–85

    Věda a výzkum

    Věda a výzkum přinášejí poznání a inovace, jejichž úroveň ukazují univerzity, Nobelovy ceny, patenty i výdaje.

11. str. 94–95

    Jádrové a periferní oblasti

    Jádrové oblasti soustřeďují obyvatele, firmy a služby a podporují růst, zatímco periferie zůstávají méně zapojené.

12. str. 106–107

    Globalizace

    Globalizace propojuje státy ekonomikou i kulturou, ale výroba se přesouvá mezi země a její dopady jsou nerovné.

13. str. 112–113

    Evropa I

    Evropa se vyznačuje rozmanitými přírodními podmínkami i nerovnoměrným osídlením, hospodářstvím a migrací.

14. str. 136–137

    Asie II

    Stránka představuje proměny Asie v dějinách i současnosti a její rozmanitost v politice, kultuře a hospodářství.

15. str. 150–151

    Amerika III

    Stránka přibližuje proměny koloniálního rozdělení Ameriky, rozšíření jazyků a význam služeb v její ekonomice.

16. str. 160–161

    Afrika II

    Stránka zachycuje dekolonizaci Afriky a její rozdíly v bezpečnosti, náboženství, vzdělání, vodě i hospodářství.

17. str. 166–167

    Oceánie

    Oceánie se vyznačuje pestrou přírodou i rozdílnými podmínkami pro život. Austrálie a ostrovy se liší podnebím, osídlením i hospodářskou úrovní.

18. str. 176–177

    Tabulkový přehled pojmů

    Stránka srovnává světové geografické údaje: velehory, jezera, řeky a ostrovy i státy, jejich obyvatele a města.

13 STRÁNEK

1. str. 50–51

   Hospodářství

   Hospodářství vytváří a rozděluje statky a služby. Jeho výkonnost i struktura sektorů se liší mezi regiony a časem.

2. str. 52–53

   Zemědělství

   Zemědělství zajišťuje potraviny a suroviny, jeho podoby i produktivita se ve světě liší a ovlivňují obchod.

3. str. 54–55

   Využití půdy

   Způsoby využití půdy se ve světě výrazně liší a krajina se proměňuje rozšiřováním zemědělství i úbytkem lesů.

4. str. 56–57

   Rostlinná a živočišná výroba

   Světová zemědělská produkce se liší podle regionů: Čína vede v řadě komodit, USA v kukuřici a mase.

5. str. 58–59

   Těžba

   Stránka přibližuje druhy nerostných surovin, jejich těžbu a světovou produkci i proměnlivý vývoj cen paliv.

6. str. 60–61

   Průmysl

   Průmysl zahrnuje těžbu, zpracování surovin i výrobu energie. Jeho význam se ve světě liší podle produkce, zaměstnanosti i obchodu.

7. str. 64–65

   Zpracovatelský průmysl

   Zpracovatelský průmysl zpracovává suroviny a vyrábí statky. Jeho odvětví i podíl na hospodářství se mezi zeměmi liší.

8. str. 66–67

   Služby

   Služby tvoří významnou část světové ekonomiky a lze je dělit podle potřeb, vlastnictví i účelu. Jejich rozsah a financování se mezi zeměmi liší.

9. str. 68–69

   Pozemní doprava

   Pozemní doprava se liší dostupností automobilů i hustotou sítí; osobní a nákladní přeprava využívají různé způsoby.

10. str. 72–73

    Zahraniční obchod

    Zahraniční obchod propojuje světové regiony, přičemž vývoz i dovoz se liší objemem, bilancí i skladbou zboží.

11. str. 74–75

    Cestovní ruch

    Cestovní ruch rychle roste a má rozdílný ekonomický význam v regionech; jeho podoby i příjmy se výrazně liší.

12. str. 126–127

    Asie

    Asie se vyznačuje rozmanitými přírodními podmínkami i výraznými rozdíly v osídlení, demografii a hospodářství.

13. str. 150–151

    Oceánie

    Oceánie spojuje rozmanité přírodní podmínky s výraznými rozdíly v osídlení, demografickém vývoji a hospodářství.

8 STRÁNEK

1. str. 8–9

   Nerostné suroviny

   Energetické suroviny jsou nerovnoměrně rozloženy a tvoří základ světové energetiky. Zásoby fosilních paliv jsou omezené a jejich těžba zatěžuje životní prostředí.

2. str. 10–11

   Uhlí

   Uhlí vzniká přeměnou organických zbytků a je významným zdrojem energie, jeho těžba i spalování zatěžují prostředí.

3. str. 12–13

   Ropa

   Ropa je klíčovou energetickou surovinou i základem petrochemie. Její těžba, zpracování a obchod ovlivňují světovou ekonomiku i energetickou závislost.

4. str. 14–15

   Zemní plyn

   Zemní plyn je významným fosilním palivem pro vytápění, elektřinu i dopravu; jeho zásoby jsou omezené.

5. str. 24–25

   Distribuce energie

   Distribuce energie dopravuje suroviny potrubím a elektřinu přenosovou sítí od zdrojů až k odběratelům.

6. str. 26–27

   Hospodaření domácností

   V domácnostech nejvíce energie spotřebuje vytápění; úspory přináší zateplení, úsporné spotřebiče i šetrné návyky.

7. str. 28–29

   Hospodaření s energií v Česku

   Spotřeba energie v Česku se mění podle odvětví, regionu i roční doby. Země vyváží elektřinu, ale závisí na dovozu surovin.

8. str. 36–37

   Něco k zamyšlení

   Stránka propojuje poznávání elektřiny a zdrojů energie s otázkami úspor a dopadů na životní prostředí.

7 STRÁNEK

1. str. 6–7

   Nerostné suroviny

   Energetika závisí hlavně na fosilních palivech, jejichž zásoby a těžba jsou ve světě rozloženy nerovnoměrně.

2. str. 12–13

   Výroba elektřiny

   Výroba elektřiny závisí na různých zdrojích energie, jejichž podíl se ve světě liší a v čase proměňuje.

3. str. 24–25

   Jádro

   Jaderné elektrárny vyrábějí elektřinu štěpením atomů; jejich přínos doprovázejí obavy o bezpečnost a ukládání odpadu.

4. str. 26–27

   Česko

   Česká energetika spoléhá hlavně na tepelné a jaderné elektrárny, přičemž výroba elektřiny i její spotřeba se mění.

5. str. 36–37

   Ostatní OZE

   Geotermální energie a biomasa rozšiřují využití obnovitelných zdrojů. Jejich podíl na výrobě elektřiny se mezi zeměmi výrazně liší.

6. str. 40–41

   Distribuce

   Energetika zajišťuje dopravu elektřiny, ropy a plynu k odběratelům; její sítě i ceny se mezi zeměmi liší.

7. str. 46–47

   Česko

   V Česku spotřebovává nejvíce energie průmysl, doprava roste a výroba elektřiny stále spoléhá na fosilní paliva.