ÚVODNÍK
Vážení čtenáři časopisu Dnešní svět,
spolu s prodlužováním večerů a zkracováním dne se ohlásilo letošní druhé číslo časopisu Dnešní svět, které právě držíte v rukou. Jelikož se postupně blíží čas plískanic, nízkých teplot a sněžení, kdy mnoho z nás i našich žáků vyráží na hory za lyžováním, je toto vydání věnováno „horám na Zemi“.
Hory však nejsou navštěvovány pouze v zimě, ale stávají se cílem cestovního ruchu i v ostatních obdobích, mezi nimiž pak dominuje letní sezóna. Přesto, pokud se řekne „hory“, představí si většina z nás špičaté skalnaté vrcholy pokryté sněhovou pokrývkou, jak je známe z fotografií mnoha cestopisných knih z Himálaje, And, Alp, ale i Vysokých Tater či Krkonoš. Česko není zemí, která by ve srovnání s ostatními státy světa vykazovala extrémní hodnoty nadmořské výšky, spíše naopak. Zatímco hodnota střední nadmořské výšky dosahující 442 m n. m. řadí naši zemi na průměrné 89. místo mezi státy světa, tak při porovnání absolutních výšek nejvyšších vrcholů zemí se česká Sněžka se svými 1 602 m n. m. krčí až na 140. místě. Dle uvedených údajů by se dalo usuzovat, že Česko nebude patřit mezi bašty horských nadšenců. Ale právě opak je pravdou. I přes relativně nízké výšky jsou česká pohoří hojně vyhledávána jak v letním, tak i v zimním období. Čím dál větší procento Čechů tráví svou dovolenou na horách, a to nejenom v Česku, ale často míří do vyšších pohoří v zahraničí, včetně toho nejvyššího, Himálaje.
Je zřejmé, že horské prostředí a aktivity, které je možné zde vykonávat, nejsou našim žákům cizí, a proto bude snazší upoutat jejich pozornost. Je tedy možné do úvodní části hodiny zahrnout motivační průzkum mezi žáky zaměřující se na jejich zkušenost s horami. Která pohoří jste již navštívili? Byl jste někdo v nějakých zahraničních horách? Který vrchol či pohoří byste někdy chtěli navštívit a čím vás tak láká? Kdo byl v pohoří, které leží nejdále od místa školy? Kdo byl v nejvyšší nadmořské výšce? Jaká pohoří či hory se nacházejí v blízkosti vaší školy? To je pouze ukázka otázek, které můžete žákům zadat do skupin a nechat je průzkum zpracovat. Ještě vyšší účinnosti této aktivity dosáhnete, pokud zadáte, aby veškerá zmíněná pohoří zakreslovali do mapy (Evropy, světa či Česka). Následně porovnejte výzkumy jednotlivých skupin a jimi navštívená pohoří zakreslete na mapu načrtnutou na tabuli či zobrazenou na interaktivní tabuli. Tím dostanete mapu základních horských oblastí, které jsou již žákům známé. Poté by mohla následovat část, kdy s pomocí atlasu žáci tuto mapu doplní dalšími významnými pohořími, jejichž znalost od nich budete vyžadovat.
I v této aktivitě mohou žáci pracovat ve dvojicích či ve skupinách, přičemž každá skupina má za úkol vybrat významná pohoří jednoho kontinentu, svůj výběr obhájit a následně vybraná pohoří lokalizovat na velké mapě na tabuli. Tím se žáci naučí nejen názvy hlavních pohoří světa a jejich polohu, ale navíc si vyzkoušejí generalizovat geografické pojmy, což pro ně bude přínosem, a to jak v rámci tohoto tématu či celého zeměpisu, tak i v ostatních oborech.
Avšak oblast hor a pohoří se nevyčerpává pouhým výčtem hlavních orografických prvků na Zemi či v Česku. S horami je spojeno i mnoho dalších témat, kterých bychom se měli ve výuce dotknout. Jedním z nich jsou specifické přírodní podmínky, které v horách panují, a otázka, které druhy rostlin či organismů se těmto podmínkám dokázaly nejsnáze přizpůsobit. Méně pozornosti pak bývá chybně věnováno ekonomickému využití horské krajiny člověkem. Představme žákům život v horách či podhůří před 150 lety a dnes. Jaké rozdíly je možné zaznamenat? Má život v těchto oblastech dříve a dnes ještě nějaké společné prvky? Je zcela zřejmé, že horské oblasti jsou jedněmi z nejdynamičtěji se rozvíjejících lokalit, a to jak v Česku, tak i v ostatních zemích. Tento rozvoj je způsoben především masívním nárůstem obliby zimních sportů, což do zimních středisek přivádí čím dál více návštěvníků. Původní zimní střediska se tak musejí rozšiřovat či vznikají střediska zcela nová. Mnoho horských oblastí Česka se však nachází v CHKO či národním parku. Jaký důsledek tak může mít takový nárůst cestovního ruchu na unikátní horskou přírodu? Jak na tento problém nahlížejí naši žáci a jaká by navrhovali řešení? Diskutujme s nimi nad aktuálními problémy sužujícími většinu horských regionů.
Pro většinu obyvatel Česka je tedy návštěva hor zcela přirozenou součástí života. Víme však všichni, jak se správně chovat v horském prostředí se specifickými podmínkami? Jak eliminovat nebezpečí úrazu při bouřce v horách? Jak se vyhnout nebezpečí utržení laviny? To vše jsou důležitá témata k diskusi, vhodná k zařazení např. před zimním lyžařským kurzem či letním výletem do hor. Sestavte si ve třídě „desatero zásad pohybu v horách“ tak, jak je vidí žáci. Následně jej porovnejte s pravidly, která uvádí Horská služba. Do jaké míry se od sebe liší?
Horské prostředí je pro člověka zrádné. O to více pro člověka nepřipraveného. Nezapomínejme proto na prevenci rizika.
Příjemné cestování horskými oblastmi vám přeje
Redakční tým časopisu Dnešní svět
Dnešní svět - časopis pro moderní výuku
Vydává TERRA-KLUB, o.p.s.
Vychází 6x ve školním roce
Adresa redakce: Terra, Soběslavská 34, 130 00 Praha 3
Tel.:Tel.: +420 221 511 440, fax: +420 221 511 441
E-mail: redakce@dnesnisvet.cz; terra@terra-klub.cz
Redakční rada: RNDr. Renata Holubová, CSc. (Univerzita Palackého, Olomouc), Doc. RNDr. Roman Kubínek, CSc. (Univerzita Palackého, Olomouc), RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. (Univerzita Karlova, Praha), Mgr. Monika Müllerová (Univerzita Palackého, Olomouc), PaedDr. Jana Peštová (Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem), Mgr. Ludmila Pohanková (VŠLG, o.p.s., Přerov), PaedDr. Jiří Suda (Západočeská univerzita, Plzeň), Prof. RNDr. Vít Voženílek, CSc. (Univerzita Palackého, Olomouc), Mgr. Petr Wilam (Ostravská univerzita, Ostrava), Mgr. Karel Zahradník (Gymnázium Holešov)
Šéfredaktor: Mgr. Martin Hanus
Výkonný redaktor: Mgr. Martin Hanus
Redakční práce: Mgr. Ondřej Buralt, Bc Petr Dejnožka, Bc. Jana Hujslová, Mgr. Michal Šrubař, Mgr. Ondřej Vach
Jazyková redakce: PhDr. Eva Müllerová, CSc.
Grafická úprava: Studio BESR, TERRA
Zpracování grafických prvků a map: Mgr. Luděk Šídlo, DiS.
Lito: Studio BESR
Tisk: Ottova tiskárna, s.r.o.
Foto na titulní straně: Allphoto
Rozšiřuje, informace podává a objednávky vyřizuje:
TERRA-KLUB, o.p.s., Soběslavská 34, 130 00 Praha 3
Tel.: +420 221 511 440, Fax: +420 221 511 441
E-mail: terra@terra-klub.cz, Info: www.dnesni-svet.cz
Celoroční předplatné pro ročník 2008/2009: 295 Kč za 6 čísel tištěného časopisu
Redakční uzávěrka: 21. 10. 2008
Evidenční číslo: MK ČR E 16185
ISSN 1801-4119
ÚVODNÍK
Vážení čtenáři časopisu Dnešní svět,
spolu s prodlužováním večerů a zkracováním dne se ohlásilo letošní druhé číslo časopisu Dnešní svět, které právě držíte v rukou. Jelikož se postupně blíží čas plískanic, nízkých teplot a sněžení, kdy mnoho z nás i našich žáků vyráží na hory za lyžováním, je toto vydání věnováno „horám na Zemi“.
Hory však nejsou navštěvovány pouze v zimě, ale stávají se cílem cestovního ruchu i v ostatních obdobích, mezi nimiž pak dominuje letní sezóna. Přesto, pokud se řekne „hory“, představí si většina z nás špičaté skalnaté vrcholy pokryté sněhovou pokrývkou, jak je známe z fotografií mnoha cestopisných knih z Himálaje, And, Alp, ale i Vysokých Tater či Krkonoš. Česko není zemí, která by ve srovnání s ostatními státy světa vykazovala extrémní hodnoty nadmořské výšky, spíše naopak. Zatímco hodnota střední nadmořské výšky dosahující 442 m n. m. řadí naši zemi na průměrné 89. místo mezi státy světa, tak při porovnání absolutních výšek nejvyšších vrcholů zemí se česká Sněžka se svými 1 602 m n. m. krčí až na 140. místě. Dle uvedených údajů by se dalo usuzovat, že Česko nebude patřit mezi bašty horských nadšenců. Ale právě opak je pravdou. I přes relativně nízké výšky jsou česká pohoří hojně vyhledávána jak v letním, tak i v zimním období. Čím dál větší procento Čechů tráví svou dovolenou na horách, a to nejenom v Česku, ale často míří do vyšších pohoří v zahraničí, včetně toho nejvyššího, Himálaje.
Je zřejmé, že horské prostředí a aktivity, které je možné zde vykonávat, nejsou našim žákům cizí, a proto bude snazší upoutat jejich pozornost. Je tedy možné do úvodní části hodiny zahrnout motivační průzkum mezi žáky zaměřující se na jejich zkušenost s horami. Která pohoří jste již navštívili? Byl jste někdo v nějakých zahraničních horách? Který vrchol či pohoří byste někdy chtěli navštívit a čím vás tak láká? Kdo byl v pohoří, které leží nejdále od místa školy? Kdo byl v nejvyšší nadmořské výšce? Jaká pohoří či hory se nacházejí v blízkosti vaší školy? To je pouze ukázka otázek, které můžete žákům zadat do skupin a nechat je průzkum zpracovat. Ještě vyšší účinnosti této aktivity dosáhnete, pokud zadáte, aby veškerá zmíněná pohoří zakreslovali do mapy (Evropy, světa či Česka). Následně porovnejte výzkumy jednotlivých skupin a jimi navštívená pohoří zakreslete na mapu načrtnutou na tabuli či zobrazenou na interaktivní tabuli. Tím dostanete mapu základních horských oblastí, které jsou již žákům známé. Poté by mohla následovat část, kdy s pomocí atlasu žáci tuto mapu doplní dalšími významnými pohořími, jejichž znalost od nich budete vyžadovat.
I v této aktivitě mohou žáci pracovat ve dvojicích či ve skupinách, přičemž každá skupina má za úkol vybrat významná pohoří jednoho kontinentu, svůj výběr obhájit a následně vybraná pohoří lokalizovat na velké mapě na tabuli. Tím se žáci naučí nejen názvy hlavních pohoří světa a jejich polohu, ale navíc si vyzkoušejí generalizovat geografické pojmy, což pro ně bude přínosem, a to jak v rámci tohoto tématu či celého zeměpisu, tak i v ostatních oborech.
Avšak oblast hor a pohoří se nevyčerpává pouhým výčtem hlavních orografických prvků na Zemi či v Česku. S horami je spojeno i mnoho dalších témat, kterých bychom se měli ve výuce dotknout. Jedním z nich jsou specifické přírodní podmínky, které v horách panují, a otázka, které druhy rostlin či organismů se těmto podmínkám dokázaly nejsnáze přizpůsobit. Méně pozornosti pak bývá chybně věnováno ekonomickému využití horské krajiny člověkem. Představme žákům život v horách či podhůří před 150 lety a dnes. Jaké rozdíly je možné zaznamenat? Má život v těchto oblastech dříve a dnes ještě nějaké společné prvky? Je zcela zřejmé, že horské oblasti jsou jedněmi z nejdynamičtěji se rozvíjejících lokalit, a to jak v Česku, tak i v ostatních zemích. Tento rozvoj je způsoben především masívním nárůstem obliby zimních sportů, což do zimních středisek přivádí čím dál více návštěvníků. Původní zimní střediska se tak musejí rozšiřovat či vznikají střediska zcela nová. Mnoho horských oblastí Česka se však nachází v CHKO či národním parku. Jaký důsledek tak může mít takový nárůst cestovního ruchu na unikátní horskou přírodu? Jak na tento problém nahlížejí naši žáci a jaká by navrhovali řešení? Diskutujme s nimi nad aktuálními problémy sužujícími většinu horských regionů.
Pro většinu obyvatel Česka je tedy návštěva hor zcela přirozenou součástí života. Víme však všichni, jak se správně chovat v horském prostředí se specifickými podmínkami? Jak eliminovat nebezpečí úrazu při bouřce v horách? Jak se vyhnout nebezpečí utržení laviny? To vše jsou důležitá témata k diskusi, vhodná k zařazení např. před zimním lyžařským kurzem či letním výletem do hor. Sestavte si ve třídě „desatero zásad pohybu v horách“ tak, jak je vidí žáci. Následně jej porovnejte s pravidly, která uvádí Horská služba. Do jaké míry se od sebe liší?
Horské prostředí je pro člověka zrádné. O to více pro člověka nepřipraveného. Nezapomínejme proto na prevenci rizika.
Příjemné cestování horskými oblastmi vám přeje
Redakční tým časopisu Dnešní svět
Dnešní svět - časopis pro moderní výuku
Vydává TERRA-KLUB, o.p.s.
Vychází 6x ve školním roce
Adresa redakce: Terra, Soběslavská 34, 130 00 Praha 3
Tel.:Tel.: +420 221 511 440, fax: +420 221 511 441
E-mail: redakce@dnesnisvet.cz; terra@terra-klub.cz
Redakční rada: RNDr. Renata Holubová, CSc. (Univerzita Palackého, Olomouc), Doc. RNDr. Roman Kubínek, CSc. (Univerzita Palackého, Olomouc), RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. (Univerzita Karlova, Praha), Mgr. Monika Müllerová (Univerzita Palackého, Olomouc), PaedDr. Jana Peštová (Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem), Mgr. Ludmila Pohanková (VŠLG, o.p.s., Přerov), PaedDr. Jiří Suda (Západočeská univerzita, Plzeň), Prof. RNDr. Vít Voženílek, CSc. (Univerzita Palackého, Olomouc), Mgr. Petr Wilam (Ostravská univerzita, Ostrava), Mgr. Karel Zahradník (Gymnázium Holešov)
Šéfredaktor: Mgr. Martin Hanus
Výkonný redaktor: Mgr. Martin Hanus
Redakční práce: Mgr. Ondřej Buralt, Bc Petr Dejnožka, Bc. Jana Hujslová, Mgr. Michal Šrubař, Mgr. Ondřej Vach
Jazyková redakce: PhDr. Eva Müllerová, CSc.
Grafická úprava: Studio BESR, TERRA
Zpracování grafických prvků a map: Mgr. Luděk Šídlo, DiS.
Lito: Studio BESR
Tisk: Ottova tiskárna, s.r.o.
Foto na titulní straně: Allphoto
Rozšiřuje, informace podává a objednávky vyřizuje:
TERRA-KLUB, o.p.s., Soběslavská 34, 130 00 Praha 3
Tel.: +420 221 511 440, Fax: +420 221 511 441
E-mail: terra@terra-klub.cz, Info: www.dnesni-svet.cz
Celoroční předplatné pro ročník 2008/2009: 295 Kč za 6 čísel tištěného časopisu
Redakční uzávěrka: 21. 10. 2008
Evidenční číslo: MK ČR E 16185
ISSN 1801-4119