ÚVODNÍK
Vážení čtenáři časopisu Dnešní svět,
v pátém čísle tohoto ročníku jsme pro vás připravili téma, které je v posledních letech hojně diskutovaným problémem na mezinárodní scéně. Jedná se o téma „stáří na Zemi“. Samozřejmě, samotné stáří není nic nového pod sluncem, a není tudíž třeba mu věnovat zvláštní pozornost. Lidé, stejně jako všechny další živé organismy žijící na naší planetě, se rodí a stárnou již odjakživa. Proč se tedy problematice stáří věnuje nyní taková pozornost? Je tomu především z důvodu poměrně rychle probíhajícího procesu stárnutí lidské populace, který nabývá na významu s rostoucím počtem lidí na Zemi.
Vesměs po celou dobu historie lidstva se přírodě dařilo držet lidskou populaci, a především její četnost, tak říkajíc „na uzdě“. Počet narozených jedinců byl sice vysoký, ale zároveň byla také relativně vysoká úmrtnost v nízkém věku, takže ve většině rodin se dospělosti dožily dvě až tři děti. Tím byla zaručena prostá reprodukce populace. Lidé umírali v brzkém věku a problém stáří v minulých dobách v podstatě ještě nebyl problémem. Avšak v posledních dvou stoletích se člověk tomuto řádu přírody vzepřel a začal jej překonávat. Díky změnám ve výživě, životnímu stylu, a především díky pokrokům ve zdravotnictví se začala prodlužovat délka života lidského jedince. Zatímco před těmito změnami byl život jedince vymezen reprodukční fází života a po skončení reprodukce jedinec relativně brzy umíral, tak po těchto změnách se doba života po skončení reprodukce neustále prodlužovala, a de facto prodlužuje dodnes. Díky delšímu životu lidí a nižšímu počtu nově narozených začal narůstat počet obyvatel vyššího věku a od té doby postupně dochází ke stárnutí populace. A právě tento proces stárnutí populace znepokojuje v současnosti vlády v podstatě všech vyspělých zemí světa. Stárnutí se však neomezuje pouze na společnosti v rozvinutém světě, kde je trend nejpokročilejší. Obyvatelstvo v řadě rozvojových a rozvíjejících se zemí rovněž stárne, ačkoli z nižší hladiny. Věková struktura populace v těchto zemích může začít připomínat křivky v rozvinutých zemích již v průběhu několika příštích desetiletí. Jediným regionem, který se v blízké budoucnosti nemusí obávat masívního stárnutí populace, zůstává oblast subsaharské Afriky.
Samozřejmě, narůstající počet osob vyššího věku, které již nejsou ekonomicky aktivní, a tudíž je nutné je podporovat důchodovými dávkami, je vnímán jako negativní jev. Avšak je nutné si uvědomit, že tento proces zapříčinil pozitivní posun ve zdravotnictví a stylu života, který způsobil zlepšení zdravotního stavu lidské populace a prodloužení života. Oblast subsaharské Afriky se stárnutí populace v současnosti obávat nemusí, a tudíž by to mohlo vést k závěrům, že je zde vše v pořádku. Ale opak je pravdou. V africkém regionu není stárnutí populace hrozbou z důvodu vysoké porodnosti, která je však doprovázena vysokou měrou kojenecké úmrtnosti a také nízkou nadějí dožití. Stručně řečeno se tu rodí mnoho dětí a lidé zde z důvodu nedostatečné zdravotní péče či nedostatku výživy umírají mnohem dříve, častokrát se ani nedožijí věku seniora ve vyspělých zemích (tj. 65 let). Proto je tedy nutné na stárnutí populace přes všechny negativní účinky nahlížet jako na pozitivní jev.
A proč je nutné problematiku stárnutí a starých osob zařadit do výuky na středních a základních školách? Doposud se stáří ve školách nevěnovala dostatečná pozornost. Ale vzhledem k tomu, že v budoucnu budou staří lidé dominantní složkou (nejen české) populace, jejíž četnost bude výrazně převyšovat počet mladých jedinců, je nutné se naučit respektova staré lidi a tomu přizpůsobit své jednání. To zřejmě současným mladým lidem schází. Jak jinak je možné si vysvětlit různé napadání starých osob ze strany současný teenagerů? I když se v drtivé většině případů prozatím jedná o slovní napadání prostřednictvím témat založených na sociální síti Facebook apod. Mnozí psychologové a sociologové již začínají hovořit o střetu (někdy též o válce) generací, kdy proti sobě budou stát méně početná, ale dravější, skupina mladých, proti mnohem četnější skupině seniorů. Podle některých názorů svým nástupem do důchodu uvedou silné ročníky narozené po 2. sv. válce celý západní svět do výjimečného stavu. V oblasti zdravotnictví, rodinné a sociální péče bude nutné počítat s nadměrným zatížením. Budoucí střety se povedou nejen o důchody a místa v domovech důchodců, ale také o přístup starých lidí k mladým lidem a mladých lidí ke starým lidem. Ve hře jsou vysoké náklady na vzdělání mladých lidí a současně velký počet starých lidí s nároky na důchody. To může vést k enormním konfliktům mezi starými a mladými lidmi. Diskriminace stárnoucích a starých lidí (tzv. ageismus) se stane celosvětovým ekonomickým a sociálním problémem.
Naučme tedy své žáky respektovat staré lidi, neboť i naši žáci postupem času zestárnou.
Redakce Dnešní svět
Dnešní svět - časopis pro moderní výuku
Vydává TERRA-KLUB, o.p.s.
Vychází 6x ve školním roce
Adresa redakce: Terra, Soběslavská 34, 130 00 Praha 3
Tel.:Tel.: +420 221 511 440, fax: +420 221 511 441
E-mail: redakce@dnesnisvet.cz; terra@terra-klub.cz
Redakční rada: RNDr. Renata Holubová, CSc. (Univerzita Palackého, Olomouc), Doc. RNDr. Roman Kubínek, CSc. (Univerzita Palackého, Olomouc), RNDr. Jakub Langhammer, PhD. (Univerzita Karlova, Praha), Mgr. Monika Müllerová (Univerzita Palackého, Olomouc), PaedDr. Jana Peštová (Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem), Mgr. Ludmila Pohanková (VŠLG, o.p.s., Přerov), PaedDr. Jiří Suda (Západočeská univerzita, Plzeň), Prof. RNDr. Vít Voženílek, CSc. (Univerzita Palackého, Olomouc), Mgr. Petr Wilam (Ostravská univerzita, Ostrava), Mgr. Karel Zahradník (Gymnázium Holešov)
Šéfredaktor: Mgr. Martin Hanus
Výkonný redaktor: Mgr. Martin Hanus
Redakční práce: Bc. Eva Karousová, Mgr. Ondřej Vach
Autoři sekce VVV: Mgr. Martin Hanus, Mgr. Luděk Šídlo, DiS.
Jazyková redakce: PhDr. Eva Müllerová, CSc.
Grafická úprava: Studio BESR, TERRA
Zpracování grafických prvků a map: Mgr. Luděk Šídlo, DiS.
Lito: Studio BESR
Tisk: Ottova tiskárna, s.r.o.
Foto na titulní straně: Allphoto
Rozšiřuje, informace podává a objednávky vyřizuje:
TERRA-KLUB, o.p.s., Soběslavská 34, 130 00 Praha 3
Tel.: +420 221 511 440, Fax: +420 221 511 441
E-mail: terra@terra-klub.cz, Info: www.dnesni-svet.cz
Celoroční předplatné pro ročník 2009/2010: 349 Kč za 6 čísel
Redakční uzávěrka: 1. 5. 2010
Evidenční číslo: MK ČR E 16185
ISSN 1801-4119
ÚVODNÍK
Vážení čtenáři časopisu Dnešní svět,
v pátém čísle tohoto ročníku jsme pro vás připravili téma, které je v posledních letech hojně diskutovaným problémem na mezinárodní scéně. Jedná se o téma „stáří na Zemi“. Samozřejmě, samotné stáří není nic nového pod sluncem, a není tudíž třeba mu věnovat zvláštní pozornost. Lidé, stejně jako všechny další živé organismy žijící na naší planetě, se rodí a stárnou již odjakživa. Proč se tedy problematice stáří věnuje nyní taková pozornost? Je tomu především z důvodu poměrně rychle probíhajícího procesu stárnutí lidské populace, který nabývá na významu s rostoucím počtem lidí na Zemi.
Vesměs po celou dobu historie lidstva se přírodě dařilo držet lidskou populaci, a především její četnost, tak říkajíc „na uzdě“. Počet narozených jedinců byl sice vysoký, ale zároveň byla také relativně vysoká úmrtnost v nízkém věku, takže ve většině rodin se dospělosti dožily dvě až tři děti. Tím byla zaručena prostá reprodukce populace. Lidé umírali v brzkém věku a problém stáří v minulých dobách v podstatě ještě nebyl problémem. Avšak v posledních dvou stoletích se člověk tomuto řádu přírody vzepřel a začal jej překonávat. Díky změnám ve výživě, životnímu stylu, a především díky pokrokům ve zdravotnictví se začala prodlužovat délka života lidského jedince. Zatímco před těmito změnami byl život jedince vymezen reprodukční fází života a po skončení reprodukce jedinec relativně brzy umíral, tak po těchto změnách se doba života po skončení reprodukce neustále prodlužovala, a de facto prodlužuje dodnes. Díky delšímu životu lidí a nižšímu počtu nově narozených začal narůstat počet obyvatel vyššího věku a od té doby postupně dochází ke stárnutí populace. A právě tento proces stárnutí populace znepokojuje v současnosti vlády v podstatě všech vyspělých zemí světa. Stárnutí se však neomezuje pouze na společnosti v rozvinutém světě, kde je trend nejpokročilejší. Obyvatelstvo v řadě rozvojových a rozvíjejících se zemí rovněž stárne, ačkoli z nižší hladiny. Věková struktura populace v těchto zemích může začít připomínat křivky v rozvinutých zemích již v průběhu několika příštích desetiletí. Jediným regionem, který se v blízké budoucnosti nemusí obávat masívního stárnutí populace, zůstává oblast subsaharské Afriky.
Samozřejmě, narůstající počet osob vyššího věku, které již nejsou ekonomicky aktivní, a tudíž je nutné je podporovat důchodovými dávkami, je vnímán jako negativní jev. Avšak je nutné si uvědomit, že tento proces zapříčinil pozitivní posun ve zdravotnictví a stylu života, který způsobil zlepšení zdravotního stavu lidské populace a prodloužení života. Oblast subsaharské Afriky se stárnutí populace v současnosti obávat nemusí, a tudíž by to mohlo vést k závěrům, že je zde vše v pořádku. Ale opak je pravdou. V africkém regionu není stárnutí populace hrozbou z důvodu vysoké porodnosti, která je však doprovázena vysokou měrou kojenecké úmrtnosti a také nízkou nadějí dožití. Stručně řečeno se tu rodí mnoho dětí a lidé zde z důvodu nedostatečné zdravotní péče či nedostatku výživy umírají mnohem dříve, častokrát se ani nedožijí věku seniora ve vyspělých zemích (tj. 65 let). Proto je tedy nutné na stárnutí populace přes všechny negativní účinky nahlížet jako na pozitivní jev.
A proč je nutné problematiku stárnutí a starých osob zařadit do výuky na středních a základních školách? Doposud se stáří ve školách nevěnovala dostatečná pozornost. Ale vzhledem k tomu, že v budoucnu budou staří lidé dominantní složkou (nejen české) populace, jejíž četnost bude výrazně převyšovat počet mladých jedinců, je nutné se naučit respektova staré lidi a tomu přizpůsobit své jednání. To zřejmě současným mladým lidem schází. Jak jinak je možné si vysvětlit různé napadání starých osob ze strany současný teenagerů? I když se v drtivé většině případů prozatím jedná o slovní napadání prostřednictvím témat založených na sociální síti Facebook apod. Mnozí psychologové a sociologové již začínají hovořit o střetu (někdy též o válce) generací, kdy proti sobě budou stát méně početná, ale dravější, skupina mladých, proti mnohem četnější skupině seniorů. Podle některých názorů svým nástupem do důchodu uvedou silné ročníky narozené po 2. sv. válce celý západní svět do výjimečného stavu. V oblasti zdravotnictví, rodinné a sociální péče bude nutné počítat s nadměrným zatížením. Budoucí střety se povedou nejen o důchody a místa v domovech důchodců, ale také o přístup starých lidí k mladým lidem a mladých lidí ke starým lidem. Ve hře jsou vysoké náklady na vzdělání mladých lidí a současně velký počet starých lidí s nároky na důchody. To může vést k enormním konfliktům mezi starými a mladými lidmi. Diskriminace stárnoucích a starých lidí (tzv. ageismus) se stane celosvětovým ekonomickým a sociálním problémem.
Naučme tedy své žáky respektovat staré lidi, neboť i naši žáci postupem času zestárnou.
Redakce Dnešní svět
Dnešní svět - časopis pro moderní výuku
Vydává TERRA-KLUB, o.p.s.
Vychází 6x ve školním roce
Adresa redakce: Terra, Soběslavská 34, 130 00 Praha 3
Tel.:Tel.: +420 221 511 440, fax: +420 221 511 441
E-mail: redakce@dnesnisvet.cz; terra@terra-klub.cz
Redakční rada: RNDr. Renata Holubová, CSc. (Univerzita Palackého, Olomouc), Doc. RNDr. Roman Kubínek, CSc. (Univerzita Palackého, Olomouc), RNDr. Jakub Langhammer, PhD. (Univerzita Karlova, Praha), Mgr. Monika Müllerová (Univerzita Palackého, Olomouc), PaedDr. Jana Peštová (Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem), Mgr. Ludmila Pohanková (VŠLG, o.p.s., Přerov), PaedDr. Jiří Suda (Západočeská univerzita, Plzeň), Prof. RNDr. Vít Voženílek, CSc. (Univerzita Palackého, Olomouc), Mgr. Petr Wilam (Ostravská univerzita, Ostrava), Mgr. Karel Zahradník (Gymnázium Holešov)
Šéfredaktor: Mgr. Martin Hanus
Výkonný redaktor: Mgr. Martin Hanus
Redakční práce: Bc. Eva Karousová, Mgr. Ondřej Vach
Autoři sekce VVV: Mgr. Martin Hanus, Mgr. Luděk Šídlo, DiS.
Jazyková redakce: PhDr. Eva Müllerová, CSc.
Grafická úprava: Studio BESR, TERRA
Zpracování grafických prvků a map: Mgr. Luděk Šídlo, DiS.
Lito: Studio BESR
Tisk: Ottova tiskárna, s.r.o.
Foto na titulní straně: Allphoto
Rozšiřuje, informace podává a objednávky vyřizuje:
TERRA-KLUB, o.p.s., Soběslavská 34, 130 00 Praha 3
Tel.: +420 221 511 440, Fax: +420 221 511 441
E-mail: terra@terra-klub.cz, Info: www.dnesni-svet.cz
Celoroční předplatné pro ročník 2009/2010: 349 Kč za 6 čísel
Redakční uzávěrka: 1. 5. 2010
Evidenční číslo: MK ČR E 16185
ISSN 1801-4119