ÚVODNÍK
Vážení čtenáři časopisu Dnešní svět,
čtvrté číslo letošního ročníku, které právě otevíráte, se věnuje problematice „zemětřesení na Zemi“. Jedná se o téma, které je tradiční součástí výuky zeměpisu či geografie na českých základních a středních školách. Jako součást přírodní sféry bývá zpravidla výuka problematiky zemětřesení zařazována do nižších ročníků. Mimo to je však záhodno zařadit výuku zemětřesení (či alespoň připomenutí jeho základních principů a mechanismů) v případě, že je problematika zemětřesení právě aktuální.
Výskyt zemětřesení je ve většině případů navázán na pohyb litosférických desek. Jelikož tento pohyb desek je trvalého charakteru, je možné říci, že ve světě dochází k zemětřesením v podstatě neustále. V převažující většině se však jedná pouze o mírné otřesy zemského povrchu, které člověk není schopen vnímat a zaznamenají je pouze citlivé měřicí přístroje – seismografy. Alespoň jednou do roka však dojde ke vzniku silných zemětřesení, která se nezřídka vyznačují škodami na majetku i lidskými oběťmi.
Tyto události se pak stávají středem zájmu médií a poutají pozornost lidí po celém světě, tedy i našich žáků. V tom případě je záhodno s žáky diskutovat o problematice zemětřesení, a to zejména o příčinách a mechanismech jeho vzniku a také o jeho důsledcích pro člověka.
Debata o vlivu zemětřesení na lidskou civilizaci je významná mimo jiné proto, že se zemětřesení vyskytuje na čelních místech žebříčku přírodních živlů ohrožujících člověka. V žebříčku přírodních hazardů sestaveném na základě jejich výskytu ve 20. století zaujímá zemětřesení sice až páté místo za klimatickými hazardy (tornády, povodněmi, tropickými cyklónami) a tsunami, avšak v žebříčku na základě počtu obětí ve 20. století již figuruje na druhém místě (za povodněmi a před tropickými cyklónami a sopečnou činností) a v žebříčku dle finančních výloh spojených s následky přírodních hazardů ve 20. století již zcela dominuje (před povodněmi, tropickými a větrnými bouřemi a požáry). Jedná se tedy o jev, který výraznou měrou ovlivňuje činnost člověka. Diskutujme proto s žáky o příčinách tak velkých škod způsobených zemětřesením. Které oblasti jsou zemětřesením nejvíce postiženy? Proč v některých ohrožených oblastech má zemětřesení katastrofální následky (např. oblast Indonésie), zatímco v jiných takových škod nedosahuje (např. Kamčatka, Japonsko apod.)? Lze následky zemětřesení nějak minimalizovat či zcela eliminovat? Otázek týkajících se možných následků zemětřesení je jistě nepřeberné množství.
Soubor otázek do diskuse ve výuce týkajících se škod a možností jejich minimalizace je vhodné ještě více rozšířit o praktické otázky týkající se postupů a mechanismů chování při zemětřesení. I přesto, že ze seismického hlediska je území Česka poměrně málo aktivní, je záhodno, aby si každý žák osvojil zásady chování při zemětřesení, které ho mohou zastihnout při cestách do seismicky aktivnějších oblastí světa.
S otázkou škod a lidských obětí pak souvisí také problematika lidské solidarity, a to jak s postiženými oblastmi, tak také s jednotlivci, kteří se vinou přírodní katastrofy dostali do životní nouze, ať již materiální (nezřídka spojené s nedostatkem potravin a základních životních potřeb, anebo související s případnou ztrátou domova apod.) či psychickou (danou přímými prožitky katastrofy či ztrátou blízkých osob). Veďme žáky k uvědomění si potřeby této solidarity. V rámci projektu ve škole mohou žáci například najít možnosti pomoci postiženým oblastem, zjistit podrobnosti o různých možnostech a diskutovat o vhodnosti a účinnosti daného typu pomoci.
Jak je tedy zřejmé, je problematika zemětřesení jednou z oblastí, jejichž výuku je skutečně záhodno propojit s aktuálními seismickými událostmi ve světě, popřípadě i v Česku. Pokud výuku navážeme na dění ve světě, pak jistě budou žáci nejen lépe motivováni k práci ve výuce, ale bude možné problematiku zemětřesení obohatit o několik dalších oblastí, kterými bychom se měli ve výuce zabývat (jako je právě výše zmíněná solidarita žáků s jedinci postiženými přírodní katastrofou apod.).
Téma zemětřesení je neoddiskutovatelnou součástí výuky zeměpisu/geografie na českých školách. Věříme, že toto číslo časopisu Dnešní svět přispěje ke zkvalitnění této výuky. Další materiály k výuce tématu zemětřesení nabízí také nové vydání Školního atlasu dnešního světa, a to nejen ve své tištěné verzi, ale také ve verzi digitální, kde naleznete mimo jiné také animovanou mapu nejsilnějších zemětřesení za posledních 200 let.
Příjemné počtení bez otřesů země Vám přeje
redakce Dnešní svět
Dnešní svět - časopis pro moderní výuku
Vydává TERRA-KLUB, o.p.s.
Vychází 6x ve školním roce
Adresa redakce: Terra, Soběslavská 34, 130 00 Praha 3
Tel.:Tel.: +420 221 511 440, fax: +420 221 511 441
E-mail: redakce@dnesnisvet.cz; terra@terra-klub.cz
Redakční rada: Redakční rada: RNDr. Renata Holubová, CSc. (Univerzita Palackého,
Olomouc), Mgr. Petr Karas (Lauderovy školy, Praha),
Doc. RNDr. Roman Kubínek, CSc. (Univerzita Palackého, Olomouc),
Doc. RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. (Univerzita Karlova,
Praha), Mgr. Monika Müllerová (Univerzita Palackého, Olomouc),
PaedDr. Jana Peštová (Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad
Labem), Mgr. Ludmila Pohanková (VŠLG, o.p.s., Přerov),
PaedDr. Jiří Suda (Západočeská univerzita, Plzeň), Prof. RNDr.
Vít Voženílek, CSc. (Univerzita Palackého, Olomouc), Mgr. Petr
Wilam (Ostravská univerzita, Ostrava), Mgr. Karel Zahradník
(Gymnázium Holešov)
Šéfredaktor: Mgr. Martin Hanus
Výkonný redaktor: Mgr. Martin Hanus
Redakční práce: Mgr. Jana Hujslová, Mgr. Martin Lavický, Bc. Peter Svoboda, Mgr. Ondřej Vach
Autoři sekce VVV: Mgr. Martin Hanus, RNDr. Luděk Šídlo, Ph.D.
Jazyková redakce: PhDr. Eva Müllerová, CSc.
Grafická úprava: Studio BESR, TERRA
Zpracování grafických prvků a map: RNDr. Luděk Šídlo, Ph.D.
Lito: Studio BESR
Tisk:Ottova tiskárna, s.r.o.
Foto na titulní straně: Allphoto
Rozšiřuje, informace podává a objednávky vyřizuje:
TERRA-KLUB, o.p.s., Soběslavská 34, 130 00 Praha 3
Tel.: +420 221 511 440, Fax: +420 221 511 441
E-mail: terra@terra-klub.cz, Info: www.dnesni-svet.cz
Celoroční předplatné pro ročník 2010/2011: 349 Kč za 6 čísel tištěného časopisu
Redakční uzávěrka: 28. 2. 2011
Evidenční číslo: MK ČR E 16185
ISSN 1801-4119
ÚVODNÍK
Vážení čtenáři časopisu Dnešní svět,
čtvrté číslo letošního ročníku, které právě otevíráte, se věnuje problematice „zemětřesení na Zemi“. Jedná se o téma, které je tradiční součástí výuky zeměpisu či geografie na českých základních a středních školách. Jako součást přírodní sféry bývá zpravidla výuka problematiky zemětřesení zařazována do nižších ročníků. Mimo to je však záhodno zařadit výuku zemětřesení (či alespoň připomenutí jeho základních principů a mechanismů) v případě, že je problematika zemětřesení právě aktuální.
Výskyt zemětřesení je ve většině případů navázán na pohyb litosférických desek. Jelikož tento pohyb desek je trvalého charakteru, je možné říci, že ve světě dochází k zemětřesením v podstatě neustále. V převažující většině se však jedná pouze o mírné otřesy zemského povrchu, které člověk není schopen vnímat a zaznamenají je pouze citlivé měřicí přístroje – seismografy. Alespoň jednou do roka však dojde ke vzniku silných zemětřesení, která se nezřídka vyznačují škodami na majetku i lidskými oběťmi.
Tyto události se pak stávají středem zájmu médií a poutají pozornost lidí po celém světě, tedy i našich žáků. V tom případě je záhodno s žáky diskutovat o problematice zemětřesení, a to zejména o příčinách a mechanismech jeho vzniku a také o jeho důsledcích pro člověka.
Debata o vlivu zemětřesení na lidskou civilizaci je významná mimo jiné proto, že se zemětřesení vyskytuje na čelních místech žebříčku přírodních živlů ohrožujících člověka. V žebříčku přírodních hazardů sestaveném na základě jejich výskytu ve 20. století zaujímá zemětřesení sice až páté místo za klimatickými hazardy (tornády, povodněmi, tropickými cyklónami) a tsunami, avšak v žebříčku na základě počtu obětí ve 20. století již figuruje na druhém místě (za povodněmi a před tropickými cyklónami a sopečnou činností) a v žebříčku dle finančních výloh spojených s následky přírodních hazardů ve 20. století již zcela dominuje (před povodněmi, tropickými a větrnými bouřemi a požáry). Jedná se tedy o jev, který výraznou měrou ovlivňuje činnost člověka. Diskutujme proto s žáky o příčinách tak velkých škod způsobených zemětřesením. Které oblasti jsou zemětřesením nejvíce postiženy? Proč v některých ohrožených oblastech má zemětřesení katastrofální následky (např. oblast Indonésie), zatímco v jiných takových škod nedosahuje (např. Kamčatka, Japonsko apod.)? Lze následky zemětřesení nějak minimalizovat či zcela eliminovat? Otázek týkajících se možných následků zemětřesení je jistě nepřeberné množství.
Soubor otázek do diskuse ve výuce týkajících se škod a možností jejich minimalizace je vhodné ještě více rozšířit o praktické otázky týkající se postupů a mechanismů chování při zemětřesení. I přesto, že ze seismického hlediska je území Česka poměrně málo aktivní, je záhodno, aby si každý žák osvojil zásady chování při zemětřesení, které ho mohou zastihnout při cestách do seismicky aktivnějších oblastí světa.
S otázkou škod a lidských obětí pak souvisí také problematika lidské solidarity, a to jak s postiženými oblastmi, tak také s jednotlivci, kteří se vinou přírodní katastrofy dostali do životní nouze, ať již materiální (nezřídka spojené s nedostatkem potravin a základních životních potřeb, anebo související s případnou ztrátou domova apod.) či psychickou (danou přímými prožitky katastrofy či ztrátou blízkých osob). Veďme žáky k uvědomění si potřeby této solidarity. V rámci projektu ve škole mohou žáci například najít možnosti pomoci postiženým oblastem, zjistit podrobnosti o různých možnostech a diskutovat o vhodnosti a účinnosti daného typu pomoci.
Jak je tedy zřejmé, je problematika zemětřesení jednou z oblastí, jejichž výuku je skutečně záhodno propojit s aktuálními seismickými událostmi ve světě, popřípadě i v Česku. Pokud výuku navážeme na dění ve světě, pak jistě budou žáci nejen lépe motivováni k práci ve výuce, ale bude možné problematiku zemětřesení obohatit o několik dalších oblastí, kterými bychom se měli ve výuce zabývat (jako je právě výše zmíněná solidarita žáků s jedinci postiženými přírodní katastrofou apod.).
Téma zemětřesení je neoddiskutovatelnou součástí výuky zeměpisu/geografie na českých školách. Věříme, že toto číslo časopisu Dnešní svět přispěje ke zkvalitnění této výuky. Další materiály k výuce tématu zemětřesení nabízí také nové vydání Školního atlasu dnešního světa, a to nejen ve své tištěné verzi, ale také ve verzi digitální, kde naleznete mimo jiné také animovanou mapu nejsilnějších zemětřesení za posledních 200 let.
Příjemné počtení bez otřesů země Vám přeje
redakce Dnešní svět
Dnešní svět - časopis pro moderní výuku
Vydává TERRA-KLUB, o.p.s.
Vychází 6x ve školním roce
Adresa redakce: Terra, Soběslavská 34, 130 00 Praha 3
Tel.:Tel.: +420 221 511 440, fax: +420 221 511 441
E-mail: redakce@dnesnisvet.cz; terra@terra-klub.cz
Redakční rada: Redakční rada: RNDr. Renata Holubová, CSc. (Univerzita Palackého,
Olomouc), Mgr. Petr Karas (Lauderovy školy, Praha),
Doc. RNDr. Roman Kubínek, CSc. (Univerzita Palackého, Olomouc),
Doc. RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. (Univerzita Karlova,
Praha), Mgr. Monika Müllerová (Univerzita Palackého, Olomouc),
PaedDr. Jana Peštová (Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad
Labem), Mgr. Ludmila Pohanková (VŠLG, o.p.s., Přerov),
PaedDr. Jiří Suda (Západočeská univerzita, Plzeň), Prof. RNDr.
Vít Voženílek, CSc. (Univerzita Palackého, Olomouc), Mgr. Petr
Wilam (Ostravská univerzita, Ostrava), Mgr. Karel Zahradník
(Gymnázium Holešov)
Šéfredaktor: Mgr. Martin Hanus
Výkonný redaktor: Mgr. Martin Hanus
Redakční práce: Mgr. Jana Hujslová, Mgr. Martin Lavický, Bc. Peter Svoboda, Mgr. Ondřej Vach
Autoři sekce VVV: Mgr. Martin Hanus, RNDr. Luděk Šídlo, Ph.D.
Jazyková redakce: PhDr. Eva Müllerová, CSc.
Grafická úprava: Studio BESR, TERRA
Zpracování grafických prvků a map: RNDr. Luděk Šídlo, Ph.D.
Lito: Studio BESR
Tisk:Ottova tiskárna, s.r.o.
Foto na titulní straně: Allphoto
Rozšiřuje, informace podává a objednávky vyřizuje:
TERRA-KLUB, o.p.s., Soběslavská 34, 130 00 Praha 3
Tel.: +420 221 511 440, Fax: +420 221 511 441
E-mail: terra@terra-klub.cz, Info: www.dnesni-svet.cz
Celoroční předplatné pro ročník 2010/2011: 349 Kč za 6 čísel tištěného časopisu
Redakční uzávěrka: 28. 2. 2011
Evidenční číslo: MK ČR E 16185
ISSN 1801-4119