ÚVODNÍK
Vážení čtenáři,
právě společně otevíráme nový ročník časopisu Dnešní svět, tentokrát již s pořadovým číslem sedm. Je možné říci, že časopis Dnešní svět je již tradičním pomocníkem pro výuku zeměpisu (resp. geografie), ale i dalších oborů, na českých základních a středních školách. V průběhu předešlých šesti ročníků pro vás bylo zpracováno šestatřicet témat z různých oblastí lidské činnosti či přírodní sféry. A právě již publikovaná témata z oblasti přírodní sféry (ovšem s neopomenutelným přesahem do sféry sociální) jsme se rozhodli shrnout do tohoto prvního čísla nového ročníku. Nejedná se však pouze o shrnutí informací uvedených již v minulých číslech, ale především o jejich rozšíření a umožnění porovnání více problémových oblastí najednou. Toto číslo je zaměřeno na „přírodní rizika na Zemi“. Tímto svým zaměřením tedy navazuje na předcházející čísla, která se věnovala vodě (2. číslo/I. ročník), teplotě (6/I.), sopkám (4/III.), oceánu (6/III.), počasí a podnebí (5/IV.), sněhu a ledu (6/V.), větru (2/VI.) či zemětřesení (4/VI.). V těchto číslech je také možné nalézt podrobnější a upřesňující informace k jednotlivým jevům a procesům, kterým se věnujeme v tomto vydání.
Ačkoliv žijeme v oblasti, která je ve světovém měřítku z hlediska četnosti, a především z hlediska ničivé síly přírodních hazardů, podprůměrná, setkáváme se s přírodními hazardy a jejich projevy, tj. již konkrétními přírodními katastrofami, v podstatě denně. Velký podíl na tom mají především média a rozšíření zpravodajských služeb, které do několika minut informují o aktuálním dění, tedy i o přírodních katastrofách, po celém světě. Význam přírodních katastrof pak narůstá, a to především vzhledem k tomu, že bývají nezřídka doprovázeny četnými materiálními škodami i nemalými oběťmi na lidských životech.
Ačkoliv se toto číslo věnuje vesměs přírodním hazardům, nejedná se ryze o hazardy přírodní, neboť člověk na nich má nemalý podíl. Jeho činnost může průběh jednotlivých katastrof jak zesilovat (případně může člověk tyto katastrofy přímo iniciovat, jako tomu často bývá v případě rozsáhlých lesních požárů), tak také může člověk dopad katastrof i jejich průběh do určité míry zeslabit (např. realizací systému protipovodňových opatření v případě říčních povodní), avšak zcela jim zabránit většinou nelze. Proto se také nezřídka nehovoří pouze o přírodních rizicích a katastrofách, ale používá se označení environmentální rizika, které již více bere v potaz vliv a činnost člověka. V současnosti lze říci, že se přírodní rizika již téměř nevyskytují, neboť do průběhu rizika téměř vždy vstupuje člověk, který ovlivňuje především míru škod.
Člověk byl vždy součástí přírody, a proto byl vždy vystaven působení přírodních procesů. Od nepaměti museli lidé čelit účinkům zemětřesení, povodní nebo lesních požárů, a to dlouho bez znalosti příčin těchto katastrof. Stejným rizikům čelí člověk také v současnosti, a to i přes značné pokroky ve výzkumu zákonitostí přírodních procesů. Přírodní rizika byla vždy běžnou součástí života člověka.
Ačkoli přírodní katastrofy provázejí lidstvo po celou dobu jeho historie, v současnosti je možné zaznamenat nárůst intenzity i frekvence jednotlivých hazardů. Tato skutečnost má několik příčin, které souvisejí především s celkovým rozvojem lidské společnosti. Např. populační nárůst v posledním století způsobil, že mnohem větší procento lidí je vystaveno působení přírodních procesů. To platí hlavně pro rozvojové země, kde je zranitelnost populace velmi vysoká. Růst počtu obyvatel spolu s rozvojem ekonomiky znamená rovněž zvýšené zatížení přírodních zdrojů. S nárůstem populace souvisí i zvýšená míra urbanizace. Původně venkovské obyvatelstvo migruje do měst a usazuje se v chudinských čtvrtích, kde často chybějí základní sanitární zařízení nebo dostatečná lékařské péče. U těchto skupin obyvatel pak značně vzrůstá zranitelnost vůči hazardům.
Nárůst intenzity hazardů v posledních letech zapříčiňuje také ekonomický růst a technologický pokrok. Díky růstu ekonomické produkce roste i ekonomická síla populace. Lidé akumulují větší množství majetku, který může být vystaven hazardu, čímž narůstá objem případných škod.
Technologický pokrok pak také znamená nebezpečí nových technologických hazardů, které jsou přímo závislé na činnosti člověka. Nicméně, příčin přírodních hazardů (resp. způsobů), kterými je člověk svou činností ovlivňuje, je nepřeberné množství. Diskutujme o tom se svými žáky a veďme je k zamyšlení, zda nebylo možné některé katastrofě zabránit, či alespoň co nejvíce zmírnit její následky. Ať žáci sledují dění ve světě a zamýšlejí se nad jednotlivými katastrofami, hledají o nich podrobnější informace a vyhodnocují je.
Ačkoliv se hlavní oblasti výskytu přírodních rizik nacházejí v jiných regionech, než právě ve střední Evropě, tak i naše území bylo v posledních letech několikrát postiženo přírodní katastrofou. Zamysleme se s žáky nad riziky, která jim hrozí. Lze jim nějak předcházet či se na ně připravit? Takto problémově založená výuka bude jistě přínosem pro každého z žáků.
Příjemný čas strávený ve společnosti nepříjemných katastrof a rizik
vám přeje
redakce Dnešní svět
Dnešní svět - časopis pro moderní výuku
Vydává TERRA-KLUB, o.p.s.
Vychází 6x ve školním roce
Adresa redakce: Terra, Soběslavská 34, 130 00 Praha 3
Tel.:Tel.: +420 221 511 440, fax: +420 221 511 441
E-mail: redakce@dnesnisvet.cz; terra@terra-klub.cz
Redakční rada: RNDr. Kateřina Blažová (Univerzita Karlova, Praha),
RNDr. Renata Holubová, CSc. (Univerzita Palackého, Olomouc),
Mgr. Petr Karas (Lauderovy školy, Praha), Doc. RNDr.
Roman Kubínek, CSc. (Univerzita Palackého, Olomouc),
Doc. RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. (Univerzita Karlova, Praha),
Mgr. Monika Müllerová (Univerzita Palackého, Olomouc),
PaedDr. Jana Peštová (Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem),
Mgr. Ludmila Pohanková (VŠLG, o.p.s., Přerov),
PaedDr. Jiří Suda (Západočeská univerzita, Plzeň), Prof. RNDr.
Vít Voženílek, CSc. (Univerzita Palackého, Olomouc), Mgr. Petr
Wilam (Ostravská univerzita, Ostrava), Mgr. Karel Zahradník
(Gymnázium Holešov)
Šéfredaktor: Mgr. Martin Hanus
Výkonný redaktor: Mgr. Martin Hanus
Redakční práce:Mgr. Jana Hujslová, Mgr. Ondřej Vach
Autoři sekce VVV: Mgr. Martin Hanus, RNDr. Luděk Šídlo, Ph.D.
Jazyková redakce: PhDr. Eva Müllerová, CSc.
Grafická úprava: Studio BESR, TERRA
Zpracování grafických prvků a map: RNDr. Luděk Šídlo, Ph.D.
Mgr. Lukáš Vít
Lito: Studio BESR
Tisk: Ottova tiskárna, s.r.o.
Foto na titulní straně: Allphoto
Rozšiřuje, informace podává a objednávky vyřizuje:
TERRA-KLUB, o.p.s., Soběslavská 34, 130 00 Praha 3
Tel.: +420 221 511 440, Fax: +420 221 511 441
E-mail: terra@terra-klub.cz, Info: www.dnesni-svet.cz
Celoroční předplatné pro ročník 2011/2012: 349 Kč za 6 čísel v tištěné verzi
Redakční uzávěrka: 8. 9. 2011
Evidenční číslo: MK ČR E 16185
ISSN 1801-4119
ÚVODNÍK
Vážení čtenáři,
právě společně otevíráme nový ročník časopisu Dnešní svět, tentokrát již s pořadovým číslem sedm. Je možné říci, že časopis Dnešní svět je již tradičním pomocníkem pro výuku zeměpisu (resp. geografie), ale i dalších oborů, na českých základních a středních školách. V průběhu předešlých šesti ročníků pro vás bylo zpracováno šestatřicet témat z různých oblastí lidské činnosti či přírodní sféry. A právě již publikovaná témata z oblasti přírodní sféry (ovšem s neopomenutelným přesahem do sféry sociální) jsme se rozhodli shrnout do tohoto prvního čísla nového ročníku. Nejedná se však pouze o shrnutí informací uvedených již v minulých číslech, ale především o jejich rozšíření a umožnění porovnání více problémových oblastí najednou. Toto číslo je zaměřeno na „přírodní rizika na Zemi“. Tímto svým zaměřením tedy navazuje na předcházející čísla, která se věnovala vodě (2. číslo/I. ročník), teplotě (6/I.), sopkám (4/III.), oceánu (6/III.), počasí a podnebí (5/IV.), sněhu a ledu (6/V.), větru (2/VI.) či zemětřesení (4/VI.). V těchto číslech je také možné nalézt podrobnější a upřesňující informace k jednotlivým jevům a procesům, kterým se věnujeme v tomto vydání.
Ačkoliv žijeme v oblasti, která je ve světovém měřítku z hlediska četnosti, a především z hlediska ničivé síly přírodních hazardů, podprůměrná, setkáváme se s přírodními hazardy a jejich projevy, tj. již konkrétními přírodními katastrofami, v podstatě denně. Velký podíl na tom mají především média a rozšíření zpravodajských služeb, které do několika minut informují o aktuálním dění, tedy i o přírodních katastrofách, po celém světě. Význam přírodních katastrof pak narůstá, a to především vzhledem k tomu, že bývají nezřídka doprovázeny četnými materiálními škodami i nemalými oběťmi na lidských životech.
Ačkoliv se toto číslo věnuje vesměs přírodním hazardům, nejedná se ryze o hazardy přírodní, neboť člověk na nich má nemalý podíl. Jeho činnost může průběh jednotlivých katastrof jak zesilovat (případně může člověk tyto katastrofy přímo iniciovat, jako tomu často bývá v případě rozsáhlých lesních požárů), tak také může člověk dopad katastrof i jejich průběh do určité míry zeslabit (např. realizací systému protipovodňových opatření v případě říčních povodní), avšak zcela jim zabránit většinou nelze. Proto se také nezřídka nehovoří pouze o přírodních rizicích a katastrofách, ale používá se označení environmentální rizika, které již více bere v potaz vliv a činnost člověka. V současnosti lze říci, že se přírodní rizika již téměř nevyskytují, neboť do průběhu rizika téměř vždy vstupuje člověk, který ovlivňuje především míru škod.
Člověk byl vždy součástí přírody, a proto byl vždy vystaven působení přírodních procesů. Od nepaměti museli lidé čelit účinkům zemětřesení, povodní nebo lesních požárů, a to dlouho bez znalosti příčin těchto katastrof. Stejným rizikům čelí člověk také v současnosti, a to i přes značné pokroky ve výzkumu zákonitostí přírodních procesů. Přírodní rizika byla vždy běžnou součástí života člověka.
Ačkoli přírodní katastrofy provázejí lidstvo po celou dobu jeho historie, v současnosti je možné zaznamenat nárůst intenzity i frekvence jednotlivých hazardů. Tato skutečnost má několik příčin, které souvisejí především s celkovým rozvojem lidské společnosti. Např. populační nárůst v posledním století způsobil, že mnohem větší procento lidí je vystaveno působení přírodních procesů. To platí hlavně pro rozvojové země, kde je zranitelnost populace velmi vysoká. Růst počtu obyvatel spolu s rozvojem ekonomiky znamená rovněž zvýšené zatížení přírodních zdrojů. S nárůstem populace souvisí i zvýšená míra urbanizace. Původně venkovské obyvatelstvo migruje do měst a usazuje se v chudinských čtvrtích, kde často chybějí základní sanitární zařízení nebo dostatečná lékařské péče. U těchto skupin obyvatel pak značně vzrůstá zranitelnost vůči hazardům.
Nárůst intenzity hazardů v posledních letech zapříčiňuje také ekonomický růst a technologický pokrok. Díky růstu ekonomické produkce roste i ekonomická síla populace. Lidé akumulují větší množství majetku, který může být vystaven hazardu, čímž narůstá objem případných škod.
Technologický pokrok pak také znamená nebezpečí nových technologických hazardů, které jsou přímo závislé na činnosti člověka. Nicméně, příčin přírodních hazardů (resp. způsobů), kterými je člověk svou činností ovlivňuje, je nepřeberné množství. Diskutujme o tom se svými žáky a veďme je k zamyšlení, zda nebylo možné některé katastrofě zabránit, či alespoň co nejvíce zmírnit její následky. Ať žáci sledují dění ve světě a zamýšlejí se nad jednotlivými katastrofami, hledají o nich podrobnější informace a vyhodnocují je.
Ačkoliv se hlavní oblasti výskytu přírodních rizik nacházejí v jiných regionech, než právě ve střední Evropě, tak i naše území bylo v posledních letech několikrát postiženo přírodní katastrofou. Zamysleme se s žáky nad riziky, která jim hrozí. Lze jim nějak předcházet či se na ně připravit? Takto problémově založená výuka bude jistě přínosem pro každého z žáků.
Příjemný čas strávený ve společnosti nepříjemných katastrof a rizik
vám přeje
redakce Dnešní svět
Dnešní svět - časopis pro moderní výuku
Vydává TERRA-KLUB, o.p.s.
Vychází 6x ve školním roce
Adresa redakce: Terra, Soběslavská 34, 130 00 Praha 3
Tel.:Tel.: +420 221 511 440, fax: +420 221 511 441
E-mail: redakce@dnesnisvet.cz; terra@terra-klub.cz
Redakční rada: RNDr. Kateřina Blažová (Univerzita Karlova, Praha),
RNDr. Renata Holubová, CSc. (Univerzita Palackého, Olomouc),
Mgr. Petr Karas (Lauderovy školy, Praha), Doc. RNDr.
Roman Kubínek, CSc. (Univerzita Palackého, Olomouc),
Doc. RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. (Univerzita Karlova, Praha),
Mgr. Monika Müllerová (Univerzita Palackého, Olomouc),
PaedDr. Jana Peštová (Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem),
Mgr. Ludmila Pohanková (VŠLG, o.p.s., Přerov),
PaedDr. Jiří Suda (Západočeská univerzita, Plzeň), Prof. RNDr.
Vít Voženílek, CSc. (Univerzita Palackého, Olomouc), Mgr. Petr
Wilam (Ostravská univerzita, Ostrava), Mgr. Karel Zahradník
(Gymnázium Holešov)
Šéfredaktor: Mgr. Martin Hanus
Výkonný redaktor: Mgr. Martin Hanus
Redakční práce:Mgr. Jana Hujslová, Mgr. Ondřej Vach
Autoři sekce VVV: Mgr. Martin Hanus, RNDr. Luděk Šídlo, Ph.D.
Jazyková redakce: PhDr. Eva Müllerová, CSc.
Grafická úprava: Studio BESR, TERRA
Zpracování grafických prvků a map: RNDr. Luděk Šídlo, Ph.D.
Mgr. Lukáš Vít
Lito: Studio BESR
Tisk: Ottova tiskárna, s.r.o.
Foto na titulní straně: Allphoto
Rozšiřuje, informace podává a objednávky vyřizuje:
TERRA-KLUB, o.p.s., Soběslavská 34, 130 00 Praha 3
Tel.: +420 221 511 440, Fax: +420 221 511 441
E-mail: terra@terra-klub.cz, Info: www.dnesni-svet.cz
Celoroční předplatné pro ročník 2011/2012: 349 Kč za 6 čísel v tištěné verzi
Redakční uzávěrka: 8. 9. 2011
Evidenční číslo: MK ČR E 16185
ISSN 1801-4119