DALŠÍ FORMY ZOOLOGICKÝCH ZAHRAD
Kromě „klasických" zoologických zahrad v podobě, jak je známe a popisujeme v tomto čísle časopisu, existují však i jiné formy zoologických zahrad.
Velice populárními se stávají tzv. virtuální zoo. Jedná se o webové aplikace, které simulují návštěvu zoologické zahrady, místo skutečných zvířat zde najdete jejich fotografie a množství článků o zvířatech; některé virtuální zoo jsou zaměřené na fotografie zvířat, některé na prodej zvířecích produktů, některé jsou naopak zaměřené striktně na vzdělávání, a jsou tak dobrým zdrojem informací o zvířatech. Výhodou virtuálních zoo je fakt, že je návštěvník může navštívit v kteroukoliv denní či noční dobu a také to, že zde většinou získá více informací o jednotlivých druzích, než je tomu při návštěvě klasické zoo. Nevýhodou je absence přímého styku se zvířaty, a tím také jejich působení na emoční stránku jedince. Samozřejmě také odpadá relaxační a sociální funkce zahrady.
Císař Montezuma v oblasti dnešního Mexika vytvářel „sbírku" lidí s různými atypickými fyziologickými projevy, a budoval tak lidskou zoo. V 19. a 20. století byly pořádány tzv. etnologické výstavy, které by se taktéž daly označit jako lidská zoo, neboť na těchto výstavách byly často na lidech demonstrovány rozdíly mezi Evropany a ostatními kulturami.
Ačkoli dnes jsou tyto výstavy kritizovány jako velmi ponižující a rasistické, i v současnosti existuje jejich obdoba. Již sice bylo upuštěno od původních koncepcí lidských zoo, tj. ukazování osob s určitými tělesnými anomáliemi, anebo osob jiných etnických okruhů, ale lidské zoo se transformovaly do turistických atrakcí. V mnoha turisticky exponovaných oblastech světa je možné narazit na „tradiční" osady, které turisté navštěvují, aby viděli tradiční život a zvyklosti tamních obyvatel (který se však většinou již odlišuje od života většiny obyvatel). Rozdíl oproti původním lidským zoo je zde však již v tom, že lidé jsou zde dobrovolně a v podstatě jde o jejich zaměstnání, tedy zdroj příjmů.
NEJHORŠÍ ZOO
Ne všechny zoologické zahrady se mohou pyšnit výběhy a životními podmínkami co nejvíce vycházejícími vstříc chovaným zvířatům. V závislosti na geografické poloze a ekonomické situaci státu některé zahrady neprodělaly potřebný vývoj a neřídí se základními principy a zásadami chovu zvířat ex situ. U takových zoologických zahrad jsou běžné malé výběhy s mřížemi, nepřirozené prostředí ze železa a betonu, nebo dokonce podvýživa a kruté zacházení se zvířaty. Některá aktivistická hnutí se tedy na špatné podmínky a zacházení se zvířaty v některých zoo snaží upozornit sestavováním žebříčků nejhorších zoologických zahrad na světě.
Jako jedna z nejhorších zoo světa byla vyhlášena Gíza Zoo v Egyptě v Káhiře. V roce 2004 byla tato zoo vyloučena z organizace WAZA, a to z mnoha důvodů - např. nevyhovující podmínky pro chov zvířat nebo neetické zabití dvou goril, u kterých bylo pojato podezření na nákazu virem Ebola. V roce 2006 zde uhynulo mnoho ptáků na virus ptačí chřipky a o dva roky později zde zloději zabili dva velbloudy. Ošetřovatelé jsou také podezříváni z toho, že za úplatek nechávají návštěvníky, aby přišli do těsnějšího kontaktu se zvířaty - pohladili si je, či si s nimi dokonce hráli. ¨
Podobná situace panuje také v Glkand Zoo v Iráku; kromě nedostatku prostoru pro chov zvířat je zoo v podezření, že do svých výběhů umísťuje také pašovaná zvířata, se kterými dále obchoduje a prodává je íránským zbohatlíkům.
Mumbai Zoo v Indii se na seznamy nejhorších zoo dostala mimo jiné proto, že chce zachovat rozmanitost druhů, které chová a které mohou návštěvníci zhlédnout. Jelikož však nemůže nahradit uhynulé jedince jinými, vycpávají a vystavují uhynulá zvířata.
Špatnými podmínkami a neodborným zacházením se zvířaty přispěla Zoo v Kyjevě na Ukrajině k tomu, že během roku 2008 zde uhynulo 51 zvířat. Mimo jiné zemřel také 39 let starý slon, bílý velbloud a bizon. Zoo však obvinila neznámého muže z jejich otravy. Podobný pochybný úhyn zvířat byl zaznamenán v Dháka Zoo v Bangladéši, kde během roku 2009 zemřelo 21 vzácných zvířat.
Také Shenyang Forest Wild Animal Zoo v Číně se dostala na seznamy z důvodu náhlého uhynutí zvířat. Během tří měsíců zda zemřelo 11 vzácných tygrů sibiřských (v Číně jich žije asi 50 ve volné přírodě a 5 000 v zajetí). Vedení zoo oficiálně prohlásilo, že zvířata uhynula na nemoci, avšak ke zhoršení zdravotního stavu zvířat nejspíše přispěla zoo jejich špatnou výživou - byla krmena levnými kuřecími kostmi a držena v malých klecích. Dnes je tato zoo již zavřená.
PŘÍBĚHY ZE ZOO
Dlouhá existence zoologických zahrad a vývoj výběhů jsou opředeny mnoha zvířecími příběhy. K oblíbeným patří příhody útěků zvířat.
Lachtan Gaston
V Česku je v posledních letech jeden z nejznámějších neplánovaný lachtaní, téměř 400 km dlouhý, výlet se smutným koncem. Udál se v roce 2002 při povodni v pražské zoologické zahradě, kdy se hladina Vltavy vzedmula nečekaně vysoko a lachtanům se nedal zachránit život jinak než vpuštěním zvířat do bazénu, což však nutně muselo znamenat únik zvířat do vod Vltavy, jako tomu bylo i v případě lachtana Gastona. Ačkoli se vědělo, kudy lachtaní samec cestuje, bylo téměř nemožné jej odchytit (lachtan se může potopit až na 30 min. do hloubky 200 m); z Prahy nejprve putoval do Děčína a pak překročil česko-německé hranice, kde se v Lutherstadt-Wittenbergu vyčerpán nechal bez odporu chytit. Než však záchranný tým překročil hranice zpět, Gaston v důsledku vyčerpání, těžkého stresu a druhotné infekce zemřel. Ačkoliv je Gastonův příběh nejznámější, tak nebyl jediným lachtanem, který při povodni unikl ze zoo. Lépe skončil výlet lachtaní samice Jůlinky do Kralup nad Vltavou. Tam se samice zaklínila pod mostem mezi větvemi a podařilo se ji odchytit. Samici Myšku zase záchranáři našli až v Dolních Beřkovicích, kde uvízla na suchu u zámecké zdi.
Příběh Gastona posloužil jako podklad k několika uměleckým dílům - na jeho náměty vznikla v Sasku opera Schwimm! Gaston schwimm!, byl natočen dokumentární film Mír s tuleni, jehož první část je věnována Gastonově příběhu, dále byl založen hokejový klub s názvem Gaston Seale a od roku 2009 se každé léto koná plavecký maratón na trase Ústí nad Labem-Děčín s názvem Gastonův memoriál.
Řešení situace s lachtany a i nakládání s ostatními zvířaty při povodních rozdělila veřejnost na dvě části. První sympatizovala s postupem záchranářů a zoologické zahrady, druhá odmítala utrácení zvířat i jejich vypouštění do Vltavy.
Lední medvěd Knut
Stejná situace s rozdělením veřejnosti na dvě části nastala při narození Knuta, mláděte ledního medvěda v berlínské zoo.
Jakmile se po více než třiceti letech narodil v prosinci 2006 v berlínské zoo lední medvěd, propuklo všeobecné veselí. Když však Knuta i jeho bratra samice Tosca po porodu odmítla, Knutův sourozenec po čtyřech dnech zemřel na infekci a Knut sám byl raději pracovníky zoo matce odebrán, neboť kromě infekcí mu hrozilo rozsápání od matky. Prvních 44 dní svého života strávil Knut v inkubátoru. Jakmile byl Knut představen veřejnosti, stal se ihned velice populárním. Jeho popularita dokonce přesáhla hranice Německa a „přetekla" i do sousedních zemí.
Knutův osud se stal také středem diskusí odborníků a veřejnosti. Zatímco část z nich tvrdila, že pokud bylo medvídě odvrženo matkou, měla zoologická zahrada naslouchat instinktu přírody a nenechat mládě vychovávat člověkem jako domácího mazlíčka, protože v přírodě by takové mládě zemřelo. Na druhé straně stála německá veřejnost, zamilovaná do malého medvíděte, která odmítala nechat Knuta pojít. Proti Knutově utracení se konaly dokonce demonstrace. Pod tlakem veřejnosti se zoo rozhodla, že Knuta nechá přežít. Knutova oblíbenost neznala mezí. Němci o něm složili nespočet básní a písní. Také berlínské zoo přinesl Knut nebývalý komerční úspěch, neboť se díky němu výrazně zvýšila návštěvnost zahrady i prodej propagačních předmětů.
Avšak 19. 3. 2011 se při běžném návštěvnickém dni začal Knut motat, ztratil rovnováhu a zřítil se do bazénu ve svém výběhu, kde se utopil dříve, než ho ošetřovatelé stihli vytáhnout; zemřel tak přímo před zraky svých fanoušků.
Pitvou bylo prokázáno, že Knut měl rozsáhlé nálezy na mozku a míše, které byly zapříčiněny dlouhotrvající virovou infekcí a nebyly slučitelné se životem.
ZDROJE DAT:
http://en.wikipedia.org
http://travel.aol.co.uk
http://www.globalpost.com
http://www.novinky.cz
http://www.virtualzoo.org
http://www.zoo-berlin.de
http://www.zoopraha.cz
DALŠÍ FORMY ZOOLOGICKÝCH ZAHRAD
Kromě „klasických" zoologických zahrad v podobě, jak je známe a popisujeme v tomto čísle časopisu, existují však i jiné formy zoologických zahrad.
Velice populárními se stávají tzv. virtuální zoo. Jedná se o webové aplikace, které simulují návštěvu zoologické zahrady, místo skutečných zvířat zde najdete jejich fotografie a množství článků o zvířatech; některé virtuální zoo jsou zaměřené na fotografie zvířat, některé na prodej zvířecích produktů, některé jsou naopak zaměřené striktně na vzdělávání, a jsou tak dobrým zdrojem informací o zvířatech. Výhodou virtuálních zoo je fakt, že je návštěvník může navštívit v kteroukoliv denní či noční dobu a také to, že zde většinou získá více informací o jednotlivých druzích, než je tomu při návštěvě klasické zoo. Nevýhodou je absence přímého styku se zvířaty, a tím také jejich působení na emoční stránku jedince. Samozřejmě také odpadá relaxační a sociální funkce zahrady.
Císař Montezuma v oblasti dnešního Mexika vytvářel „sbírku" lidí s různými atypickými fyziologickými projevy, a budoval tak lidskou zoo. V 19. a 20. století byly pořádány tzv. etnologické výstavy, které by se taktéž daly označit jako lidská zoo, neboť na těchto výstavách byly často na lidech demonstrovány rozdíly mezi Evropany a ostatními kulturami.
Ačkoli dnes jsou tyto výstavy kritizovány jako velmi ponižující a rasistické, i v současnosti existuje jejich obdoba. Již sice bylo upuštěno od původních koncepcí lidských zoo, tj. ukazování osob s určitými tělesnými anomáliemi, anebo osob jiných etnických okruhů, ale lidské zoo se transformovaly do turistických atrakcí. V mnoha turisticky exponovaných oblastech světa je možné narazit na „tradiční" osady, které turisté navštěvují, aby viděli tradiční život a zvyklosti tamních obyvatel (který se však většinou již odlišuje od života většiny obyvatel). Rozdíl oproti původním lidským zoo je zde však již v tom, že lidé jsou zde dobrovolně a v podstatě jde o jejich zaměstnání, tedy zdroj příjmů.
NEJHORŠÍ ZOO
Ne všechny zoologické zahrady se mohou pyšnit výběhy a životními podmínkami co nejvíce vycházejícími vstříc chovaným zvířatům. V závislosti na geografické poloze a ekonomické situaci státu některé zahrady neprodělaly potřebný vývoj a neřídí se základními principy a zásadami chovu zvířat ex situ. U takových zoologických zahrad jsou běžné malé výběhy s mřížemi, nepřirozené prostředí ze železa a betonu, nebo dokonce podvýživa a kruté zacházení se zvířaty. Některá aktivistická hnutí se tedy na špatné podmínky a zacházení se zvířaty v některých zoo snaží upozornit sestavováním žebříčků nejhorších zoologických zahrad na světě.
Jako jedna z nejhorších zoo světa byla vyhlášena Gíza Zoo v Egyptě v Káhiře. V roce 2004 byla tato zoo vyloučena z organizace WAZA, a to z mnoha důvodů - např. nevyhovující podmínky pro chov zvířat nebo neetické zabití dvou goril, u kterých bylo pojato podezření na nákazu virem Ebola. V roce 2006 zde uhynulo mnoho ptáků na virus ptačí chřipky a o dva roky později zde zloději zabili dva velbloudy. Ošetřovatelé jsou také podezříváni z toho, že za úplatek nechávají návštěvníky, aby přišli do těsnějšího kontaktu se zvířaty - pohladili si je, či si s nimi dokonce hráli. ¨
Podobná situace panuje také v Glkand Zoo v Iráku; kromě nedostatku prostoru pro chov zvířat je zoo v podezření, že do svých výběhů umísťuje také pašovaná zvířata, se kterými dále obchoduje a prodává je íránským zbohatlíkům.
Mumbai Zoo v Indii se na seznamy nejhorších zoo dostala mimo jiné proto, že chce zachovat rozmanitost druhů, které chová a které mohou návštěvníci zhlédnout. Jelikož však nemůže nahradit uhynulé jedince jinými, vycpávají a vystavují uhynulá zvířata.
Špatnými podmínkami a neodborným zacházením se zvířaty přispěla Zoo v Kyjevě na Ukrajině k tomu, že během roku 2008 zde uhynulo 51 zvířat. Mimo jiné zemřel také 39 let starý slon, bílý velbloud a bizon. Zoo však obvinila neznámého muže z jejich otravy. Podobný pochybný úhyn zvířat byl zaznamenán v Dháka Zoo v Bangladéši, kde během roku 2009 zemřelo 21 vzácných zvířat.
Také Shenyang Forest Wild Animal Zoo v Číně se dostala na seznamy z důvodu náhlého uhynutí zvířat. Během tří měsíců zda zemřelo 11 vzácných tygrů sibiřských (v Číně jich žije asi 50 ve volné přírodě a 5 000 v zajetí). Vedení zoo oficiálně prohlásilo, že zvířata uhynula na nemoci, avšak ke zhoršení zdravotního stavu zvířat nejspíše přispěla zoo jejich špatnou výživou - byla krmena levnými kuřecími kostmi a držena v malých klecích. Dnes je tato zoo již zavřená.
PŘÍBĚHY ZE ZOO
Dlouhá existence zoologických zahrad a vývoj výběhů jsou opředeny mnoha zvířecími příběhy. K oblíbeným patří příhody útěků zvířat.
Lachtan Gaston
V Česku je v posledních letech jeden z nejznámějších neplánovaný lachtaní, téměř 400 km dlouhý, výlet se smutným koncem. Udál se v roce 2002 při povodni v pražské zoologické zahradě, kdy se hladina Vltavy vzedmula nečekaně vysoko a lachtanům se nedal zachránit život jinak než vpuštěním zvířat do bazénu, což však nutně muselo znamenat únik zvířat do vod Vltavy, jako tomu bylo i v případě lachtana Gastona. Ačkoli se vědělo, kudy lachtaní samec cestuje, bylo téměř nemožné jej odchytit (lachtan se může potopit až na 30 min. do hloubky 200 m); z Prahy nejprve putoval do Děčína a pak překročil česko-německé hranice, kde se v Lutherstadt-Wittenbergu vyčerpán nechal bez odporu chytit. Než však záchranný tým překročil hranice zpět, Gaston v důsledku vyčerpání, těžkého stresu a druhotné infekce zemřel. Ačkoliv je Gastonův příběh nejznámější, tak nebyl jediným lachtanem, který při povodni unikl ze zoo. Lépe skončil výlet lachtaní samice Jůlinky do Kralup nad Vltavou. Tam se samice zaklínila pod mostem mezi větvemi a podařilo se ji odchytit. Samici Myšku zase záchranáři našli až v Dolních Beřkovicích, kde uvízla na suchu u zámecké zdi.
Příběh Gastona posloužil jako podklad k několika uměleckým dílům - na jeho náměty vznikla v Sasku opera Schwimm! Gaston schwimm!, byl natočen dokumentární film Mír s tuleni, jehož první část je věnována Gastonově příběhu, dále byl založen hokejový klub s názvem Gaston Seale a od roku 2009 se každé léto koná plavecký maratón na trase Ústí nad Labem-Děčín s názvem Gastonův memoriál.
Řešení situace s lachtany a i nakládání s ostatními zvířaty při povodních rozdělila veřejnost na dvě části. První sympatizovala s postupem záchranářů a zoologické zahrady, druhá odmítala utrácení zvířat i jejich vypouštění do Vltavy.
Lední medvěd Knut
Stejná situace s rozdělením veřejnosti na dvě části nastala při narození Knuta, mláděte ledního medvěda v berlínské zoo.
Jakmile se po více než třiceti letech narodil v prosinci 2006 v berlínské zoo lední medvěd, propuklo všeobecné veselí. Když však Knuta i jeho bratra samice Tosca po porodu odmítla, Knutův sourozenec po čtyřech dnech zemřel na infekci a Knut sám byl raději pracovníky zoo matce odebrán, neboť kromě infekcí mu hrozilo rozsápání od matky. Prvních 44 dní svého života strávil Knut v inkubátoru. Jakmile byl Knut představen veřejnosti, stal se ihned velice populárním. Jeho popularita dokonce přesáhla hranice Německa a „přetekla" i do sousedních zemí.
Knutův osud se stal také středem diskusí odborníků a veřejnosti. Zatímco část z nich tvrdila, že pokud bylo medvídě odvrženo matkou, měla zoologická zahrada naslouchat instinktu přírody a nenechat mládě vychovávat člověkem jako domácího mazlíčka, protože v přírodě by takové mládě zemřelo. Na druhé straně stála německá veřejnost, zamilovaná do malého medvíděte, která odmítala nechat Knuta pojít. Proti Knutově utracení se konaly dokonce demonstrace. Pod tlakem veřejnosti se zoo rozhodla, že Knuta nechá přežít. Knutova oblíbenost neznala mezí. Němci o něm složili nespočet básní a písní. Také berlínské zoo přinesl Knut nebývalý komerční úspěch, neboť se díky němu výrazně zvýšila návštěvnost zahrady i prodej propagačních předmětů.
Avšak 19. 3. 2011 se při běžném návštěvnickém dni začal Knut motat, ztratil rovnováhu a zřítil se do bazénu ve svém výběhu, kde se utopil dříve, než ho ošetřovatelé stihli vytáhnout; zemřel tak přímo před zraky svých fanoušků.
Pitvou bylo prokázáno, že Knut měl rozsáhlé nálezy na mozku a míše, které byly zapříčiněny dlouhotrvající virovou infekcí a nebyly slučitelné se životem.
ZDROJE DAT:
http://en.wikipedia.org
http://travel.aol.co.uk
http://www.globalpost.com
http://www.novinky.cz
http://www.virtualzoo.org
http://www.zoo-berlin.de
http://www.zoopraha.cz