ÚVODNÍK
Vážení čtenáři časopisu,
šestým číslem se uzavírá sedmý ročník časopisu Dnešní svět a my jsme se rozhodli jej ukončit tématem „jazyky na Zemi“.
Jedná se tedy opět o problematiku, která je tradiční součástí výuky zeměpisu/geografie na českých základních a českých školách, což dokazuje mimo jiné zařazení této problematiky do většiny učebnic zeměpisu a také do současných školních atlasů. Kromě zeměpisu/geografie se téma jazyků na Zemi dotýká také vzdělávacích oborů dějepis, výchova k občanství, český jazyk a také jednotlivých cizích jazyků. Zatímco v českém jazyce a v cizích jazycích se jedná o výuku jazyků, tak v zeměpisu, dějepisu, popřípadě výchově k občanství se jedná spíše o výuku o jazycích.
Problematika jazyků sahá až do počátků lidské civilizace. Zásadní zmínku o jazycích nalezneme mimo jiné v Bibli, a to ve dvou biblických příbězích. Známějším z nich je zmatení jazyků při stavbě Babylónské věže. Po potopě světa, kdy se zachránili jen obyvatelé Noemovy archy, hovořili všichni lidé stejným jazykem. Po potopě začalo lidí na světě opět přibývat. V Genesis čteme zajímavou charakteristiku lidstva v době stavby babylónské věže: „Celá země byla jednotná v řeči i v činech.“ Podle Boží vůle se měli lidé hemžit po tváři Země. Měli se po ní rozptýlit, měli ji naplnit. Lidé se však rozhodli jinak. Nechtěli poslechnout, chtěli zůstat pohromadě. Vždyť v jednotě je síla. Chtěli dosáhnout nebe vlastními silami, nezávisle na Bohu (to je znak Babylónu). Nicméně při stavbě věže došlo k diferenciaci jazyků světa. V Bibli se praví: „Celá země byla jednotná v řeči i v činech. Když táhli na východ, nalezli v zemi Šineáru pláň a usadili se tam. Tu si řekli vespolek: "Nuže, nadělejme cihel a důkladně je vypalme." Nato řekli: "Nuže, vybudujme si město a věž, jejíž vrchol bude v nebi. Tak si učiníme jméno a nebudeme rozptýleni po celé zemi.
I sestoupil Hospodin, aby zhlédl město i věž, které synové lidští budovali. Hospodin totiž řekl: "Hle, jsou jeden lid a všichni mají jednu řeč. A toto je teprve začátek jejich díla. Pak nebudou chtít ustoupit od ničeho, co si usmyslí provést. Nuže, sestoupíme a zmateme jim tam řeč, aby si navzájem nerozuměli."
I rozehnal je Hospodin po celé zemi, takže upustili od budování města. Proto se jeho jméno nazývá Bábel, že tam Hospodin zmátl řeč veškeré země a lid rozehnal po celé zemi.“ Tento příběh se považuje za vysvětlení toho, proč lidé v různých regionech světa hovoří jinými jazyky. V Bibli je zmatení jazyků následně překonáno až vysláním apoštolů, aby šířili křesťanskou víru. Díky tzv. „naplnění apoštolů Duchem Svatým“ došli vyššího zasvěcení, a tím i získání vyšších duchovních schopností. Do vínku jim bylo také dáno porozumění všem jazykům světa.
Jak je důležitá komunikace a ovládání společného jazyka, lze doložit mnoha příklady, nejen z bible či z historie, ale také ze současnosti. Zejména pro mnohé obyvatele rozvojových zemí (a nejen jich, ale často i obyvatel vyspělých zemí) je znalost cizího (ovšem nikoliv jakéhokoli) jazyka zásadním faktorem rozlišujícím úspěšné a neúspěšné jedince. Podobně jako při stavbě Babylonské věže si mohou připadat obyvatelé Etiopie, kde se hovoří až sedmdesáti různými jazyky. Pro úspěšné uplatnění na trhu práce je nutné, aby se žáci ve školách učili právě angličtinu, dále pak také amharštinu (tj. úřední a oficiální jazyk etiopského politického i ekonomického prostředí). Mnoho žáků pak hovoří také jedním z domorodých jazyků, který většinou uvádějí jako svůj mateřský, anebo jeden ze svých mateřských jazyků. Nejvýznamnějším jazykem v zemi pak je právě angličtina, neboť bez její znalosti nemohou mít žáci přístup ke kvalitnímu vzdělání. Středoškolské a vysokoškolské vzdělání je v zemi dostupné právě pouze v angličtině. Žáci mají obtíže také se zvládnutím amharštiny, která je proslulá mimo jiné svou komplikovanou abecedou čítající soubor 256 písmen a mnoha dalších znaků. Mnoho regionů tak začalo používat latinskou abecedu, místo aby se používalo amharské písmo, které je spojené s dominantní etnickou skupinou. Místní vláda tak stojí před dilematem, zda má udržet jazykovou variabilitu, čímž by zajistila zachování určitého kulturního dědictví, anebo zaměřit vzdělávací systém na školení pracovní síly, která bude (alespoň z hlediska jazykové vybavenosti, zejména angličtinou) uplatitelná v podmínkách globalizovaného světa.
Z uvedeného popisu situace v Etiopii tak je zřejmé, že problematika jazyků souvisí s dalšími oblastmi, jako je vzdělání, ekonomika a konkurenceschopnost. Věnujme se tedy ve výuce nejen tomu, jakými jazyky se hovoří v jednotlivých zemích či regionech, ale také tomu, jaké má tato skutečnost dopady na jednotlivé obyvatele a na postavení dané země v globalizovaném světě.
Příjemné chvíle strávené ve světě jazyků
vám přeje
redakce Dnešní svět
Dnešní svět - časopis pro moderní výuku
Vydává TERRA-KLUB, o.p.s.
Vychází 6x ve školním roce
Adresa redakce: Terra, Soběslavská 34, 130 00 Praha 3
Tel.:Tel.: +420 221 511 440, fax: +420 221 511 441
E-mail: redakce@dnesnisvet.cz; terra@terra-klub.cz
Redakční rada: RNDr. Renata Holubová, CSc. (Univerzita Palackého,
Olomouc), Mgr. Petr Karas (Lauderovy školy, Praha),
Doc. RNDr. Roman Kubínek, CSc. (Univerzita Palackého, Olomouc),
Doc. RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. (Univerzita Karlova,
Praha), Mgr. Monika Müllerová (Univerzita Palackého, Olomouc),
PaedDr. Jana Peštová (Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad
Labem), Mgr. Ludmila Pohanková (VŠLG, o.p.s., Přerov),
PaedDr. Jiří Suda (Západočeská univerzita, Plzeň), Prof. RNDr.
Vít Voženílek, CSc. (Univerzita Palackého, Olomouc), Mgr. Petr
Wilam (Ostravská univerzita, Ostrava), Mgr. Karel Zahradník
(Gymnázium Holešov)
Šéfredaktor: Mgr. Martin Hanus
Výkonný redaktor: Mgr. Martin Hanus
Redakční práce: Bc. Petr Dejnožka, Mgr. Jana Hujslová,
Mgr. Martin Lavický, Mgr. Ondřej Vach, Mgr. Lukáš Vít
Autoři sekce VVV: Mgr. Martin Hanus, RNDr. Luděk Šídlo, Ph.D.
Jazyková redakce: PhDr. Eva Müllerová, CSc.
Grafická úprava: Studio BESR, TERRA
Zpracování grafických prvků a map: RNDr. Luděk Šídlo, Ph.D., Mgr. Lukáš Vít, Jan Šimbera
Lito: Studio BESR
Tisk: Ottova tiskárna, s.r.o.
Foto na titulní straně: Allphoto
Rozšiřuje, informace podává a objednávky vyřizuje:
TERRA-KLUB, o.p.s., Soběslavská 34, 130 00 Praha 3
Tel.: +420 221 511 440, Fax: +420 221 511 441
E-mail: terra@terra-klub.cz, Info: www.dnesni-svet.cz
Celoroční předplatné pro ročník 2011/2012: 349 Kč za 6 čísel v tištěné verzi
Redakční uzávěrka: 10. 6. 2012
Evidenční číslo: MK ČR E 16185
ISSN 1801-4119
ÚVODNÍK
Vážení čtenáři časopisu,
šestým číslem se uzavírá sedmý ročník časopisu Dnešní svět a my jsme se rozhodli jej ukončit tématem „jazyky na Zemi“.
Jedná se tedy opět o problematiku, která je tradiční součástí výuky zeměpisu/geografie na českých základních a českých školách, což dokazuje mimo jiné zařazení této problematiky do většiny učebnic zeměpisu a také do současných školních atlasů. Kromě zeměpisu/geografie se téma jazyků na Zemi dotýká také vzdělávacích oborů dějepis, výchova k občanství, český jazyk a také jednotlivých cizích jazyků. Zatímco v českém jazyce a v cizích jazycích se jedná o výuku jazyků, tak v zeměpisu, dějepisu, popřípadě výchově k občanství se jedná spíše o výuku o jazycích.
Problematika jazyků sahá až do počátků lidské civilizace. Zásadní zmínku o jazycích nalezneme mimo jiné v Bibli, a to ve dvou biblických příbězích. Známějším z nich je zmatení jazyků při stavbě Babylónské věže. Po potopě světa, kdy se zachránili jen obyvatelé Noemovy archy, hovořili všichni lidé stejným jazykem. Po potopě začalo lidí na světě opět přibývat. V Genesis čteme zajímavou charakteristiku lidstva v době stavby babylónské věže: „Celá země byla jednotná v řeči i v činech.“ Podle Boží vůle se měli lidé hemžit po tváři Země. Měli se po ní rozptýlit, měli ji naplnit. Lidé se však rozhodli jinak. Nechtěli poslechnout, chtěli zůstat pohromadě. Vždyť v jednotě je síla. Chtěli dosáhnout nebe vlastními silami, nezávisle na Bohu (to je znak Babylónu). Nicméně při stavbě věže došlo k diferenciaci jazyků světa. V Bibli se praví: „Celá země byla jednotná v řeči i v činech. Když táhli na východ, nalezli v zemi Šineáru pláň a usadili se tam. Tu si řekli vespolek: "Nuže, nadělejme cihel a důkladně je vypalme." Nato řekli: "Nuže, vybudujme si město a věž, jejíž vrchol bude v nebi. Tak si učiníme jméno a nebudeme rozptýleni po celé zemi.
I sestoupil Hospodin, aby zhlédl město i věž, které synové lidští budovali. Hospodin totiž řekl: "Hle, jsou jeden lid a všichni mají jednu řeč. A toto je teprve začátek jejich díla. Pak nebudou chtít ustoupit od ničeho, co si usmyslí provést. Nuže, sestoupíme a zmateme jim tam řeč, aby si navzájem nerozuměli."
I rozehnal je Hospodin po celé zemi, takže upustili od budování města. Proto se jeho jméno nazývá Bábel, že tam Hospodin zmátl řeč veškeré země a lid rozehnal po celé zemi.“ Tento příběh se považuje za vysvětlení toho, proč lidé v různých regionech světa hovoří jinými jazyky. V Bibli je zmatení jazyků následně překonáno až vysláním apoštolů, aby šířili křesťanskou víru. Díky tzv. „naplnění apoštolů Duchem Svatým“ došli vyššího zasvěcení, a tím i získání vyšších duchovních schopností. Do vínku jim bylo také dáno porozumění všem jazykům světa.
Jak je důležitá komunikace a ovládání společného jazyka, lze doložit mnoha příklady, nejen z bible či z historie, ale také ze současnosti. Zejména pro mnohé obyvatele rozvojových zemí (a nejen jich, ale často i obyvatel vyspělých zemí) je znalost cizího (ovšem nikoliv jakéhokoli) jazyka zásadním faktorem rozlišujícím úspěšné a neúspěšné jedince. Podobně jako při stavbě Babylonské věže si mohou připadat obyvatelé Etiopie, kde se hovoří až sedmdesáti různými jazyky. Pro úspěšné uplatnění na trhu práce je nutné, aby se žáci ve školách učili právě angličtinu, dále pak také amharštinu (tj. úřední a oficiální jazyk etiopského politického i ekonomického prostředí). Mnoho žáků pak hovoří také jedním z domorodých jazyků, který většinou uvádějí jako svůj mateřský, anebo jeden ze svých mateřských jazyků. Nejvýznamnějším jazykem v zemi pak je právě angličtina, neboť bez její znalosti nemohou mít žáci přístup ke kvalitnímu vzdělání. Středoškolské a vysokoškolské vzdělání je v zemi dostupné právě pouze v angličtině. Žáci mají obtíže také se zvládnutím amharštiny, která je proslulá mimo jiné svou komplikovanou abecedou čítající soubor 256 písmen a mnoha dalších znaků. Mnoho regionů tak začalo používat latinskou abecedu, místo aby se používalo amharské písmo, které je spojené s dominantní etnickou skupinou. Místní vláda tak stojí před dilematem, zda má udržet jazykovou variabilitu, čímž by zajistila zachování určitého kulturního dědictví, anebo zaměřit vzdělávací systém na školení pracovní síly, která bude (alespoň z hlediska jazykové vybavenosti, zejména angličtinou) uplatitelná v podmínkách globalizovaného světa.
Z uvedeného popisu situace v Etiopii tak je zřejmé, že problematika jazyků souvisí s dalšími oblastmi, jako je vzdělání, ekonomika a konkurenceschopnost. Věnujme se tedy ve výuce nejen tomu, jakými jazyky se hovoří v jednotlivých zemích či regionech, ale také tomu, jaké má tato skutečnost dopady na jednotlivé obyvatele a na postavení dané země v globalizovaném světě.
Příjemné chvíle strávené ve světě jazyků
vám přeje
redakce Dnešní svět
Dnešní svět - časopis pro moderní výuku
Vydává TERRA-KLUB, o.p.s.
Vychází 6x ve školním roce
Adresa redakce: Terra, Soběslavská 34, 130 00 Praha 3
Tel.:Tel.: +420 221 511 440, fax: +420 221 511 441
E-mail: redakce@dnesnisvet.cz; terra@terra-klub.cz
Redakční rada: RNDr. Renata Holubová, CSc. (Univerzita Palackého,
Olomouc), Mgr. Petr Karas (Lauderovy školy, Praha),
Doc. RNDr. Roman Kubínek, CSc. (Univerzita Palackého, Olomouc),
Doc. RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. (Univerzita Karlova,
Praha), Mgr. Monika Müllerová (Univerzita Palackého, Olomouc),
PaedDr. Jana Peštová (Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad
Labem), Mgr. Ludmila Pohanková (VŠLG, o.p.s., Přerov),
PaedDr. Jiří Suda (Západočeská univerzita, Plzeň), Prof. RNDr.
Vít Voženílek, CSc. (Univerzita Palackého, Olomouc), Mgr. Petr
Wilam (Ostravská univerzita, Ostrava), Mgr. Karel Zahradník
(Gymnázium Holešov)
Šéfredaktor: Mgr. Martin Hanus
Výkonný redaktor: Mgr. Martin Hanus
Redakční práce: Bc. Petr Dejnožka, Mgr. Jana Hujslová,
Mgr. Martin Lavický, Mgr. Ondřej Vach, Mgr. Lukáš Vít
Autoři sekce VVV: Mgr. Martin Hanus, RNDr. Luděk Šídlo, Ph.D.
Jazyková redakce: PhDr. Eva Müllerová, CSc.
Grafická úprava: Studio BESR, TERRA
Zpracování grafických prvků a map: RNDr. Luděk Šídlo, Ph.D., Mgr. Lukáš Vít, Jan Šimbera
Lito: Studio BESR
Tisk: Ottova tiskárna, s.r.o.
Foto na titulní straně: Allphoto
Rozšiřuje, informace podává a objednávky vyřizuje:
TERRA-KLUB, o.p.s., Soběslavská 34, 130 00 Praha 3
Tel.: +420 221 511 440, Fax: +420 221 511 441
E-mail: terra@terra-klub.cz, Info: www.dnesni-svet.cz
Celoroční předplatné pro ročník 2011/2012: 349 Kč za 6 čísel v tištěné verzi
Redakční uzávěrka: 10. 6. 2012
Evidenční číslo: MK ČR E 16185
ISSN 1801-4119