ČESKO
- kras málo rozšířený a nedokonale vyvinutý
- příčinou je malá čistota i tloušťka vrstev kras. hornin
- charakteristické jsou jeskyně a propasti
- kras karbonátový, tzn. vázán na vápence, popř. vápnité dolomity; vápence většinou devonské, méně silurské, jurské, křídové
- tvořil se od starších prvohor opakovaným krasověním v průběhu měnících se podmínek (klima, vrásnění, zaplavení mořem aj.)
Nejdokonaleji vyvinuté krasové tvary se u nás nacházejí v Moravském krasu. Nalezneme zde jeskyně, propasti, krasová údolí, podzemní toky, závrty, škrapy.
- méně rozvinuté krasové jevy na Berounsku (Český kras), v okolí Litovle (Mladečský a Javoříčský kras), na severu Moravy, v Podkrkonoší atd.
- unikátem je hydrotermální Hranický kras
- Hranická propast je nejhlubší zatopená propast na světě (celková hloubka 473,5 m)
- fosilní tropické formy krasovění dochované např. v Moravském krasu
VÝZNAM A VYUŽITÍ KRASU
- díky specifickému reliéfu, vysoké biodiverzitě a jedinečné fauně i flóře patří mezi chráněná území (CHKO, NPR, NPP, PR, PP)
- ohrožení představuje těžba vápence; vede k nevratným změnám reliéfu, v režimu podzemních vod atd.
- v 90. letech 20. století těžba výrazně klesla; od r. 2000 se udržuje kolem 10 mil. t za rok; těží se v povrchových dolech, v r. 2015 na 22 ložiscích
- největším problémem je těžba v CHKO Český kras; v CHKO Moravský kras těžba ukončena v r. 2014
- opuštěné lomy ponechané sukcesi jsou dnes hodnotnými krajinnými prvky, často chráněnými (NPP Růžičkův lom, Malá a Velká Amerika v NPR Karlštejn)
- ohrožením je pro krasové oblasti i turismus a s ním spojená infrastruktura (turistické trasy, občerstvení, ubytování, doprava aj.)
MORAVSKÝ KRAS
- jih Drahanské vrchoviny
- nejvýznamnější kras u nás
- téměř všechny krasové jevy – škrapy, závrty, propasti, krasová údolí, přes 1 100 jeskyní
- devonské vápence
- protékaný řekou Punkvou a dalšími toky
- na východě četné ponory (Rudické propadání); vývěr např. u Býčí skály
- suchá údolí (Suchý a Pustý žleb)
- jeskyně až ve 3 patrech, horní nejstarší, spodní současné protékané
- nejdelší jeskynní systém u nás – Amatérská jeskyně (více než 40 km); součástí jsou i Punkevní a Sloupsko-Šošůvské jeskyně
- zpřístupněno 5 jeskyní: Punkevní, Sloupsko-Šošůvské, Balcarka, Kateřinská, Výpustek
- Punkevní j. – 3 patra, bohatá krápníková výzdoba; ústí do nich propast Macocha (138,7 m), protékaná Punkvou; na dně Horní a Dolní Macošské jezírko
- Sloupsko-Šošůvské j. –krápníková výzdoba; symbolem stalagmit Svícen; v j. Kůlna důkaz osídlení z doby před 120 tis. lety
- Kateřinská j. – největší dóm v Moravském krasu
- významné archeologické a paleontologické lokality
- dochované fosilní kras. jevy
- ročně 400 000 návštěvníků
ČESKÝ KRAS
- jz. od Berouna
- krasové tvary málo početné a nedokonale vyvinuté
- silurské a devonské vápence, málo čisté, ale rozpukané
- krasový kaňon Berounky, Císařská rokle
- téměř 700 jeskyní; většinou malé; Koněpruské jeskyně nejdelší v Čechách (přes 2 km); 2. největší Barrandova jeskyně
- světově významné nálezy zkamenělin; vrch Zlatý kůň v minulosti korálový útes
- světově významné stratigrafické profily
- problémem je těžba vápenců; hlavně v okolí Koněprus, Mořiny a Radotína; ročně kolem 3,3 mil. t
MLADEČSKÝ A JAVOŘÍČSKÝ KRAS
- nachází se v oblasti na severu Drahanské vrchoviny
- devonské vápence
- Javoříčské j. – říční jeskyně; bohatá krápníková výzdoba; propast Zátvořice
- Mladečské j. – významná paleontologická a archeologická lokalita; nálezy pozůstatků zvířat i lidí ze starší doby kamenné
HRANICKÝ KRAS
- u Hranic na Moravě
- devonské vápence
- hydrotermální – puklinami z nitra Země uniká CO2, ohřívá krasovou vodu
- 31 jeskyní a propastí
- Hranická propast – nejhlubší zatopená propast na světě (473,5 m); k hladině jezírka 69,5 m, pod hladinou 404 m; skutečná hloubka se odhaduje na 600 až 1 000 m
- Zbrašovské aragonitové jeskyně – aragonitová výzdoba, neaktivní gejzírové krápníky, plynová jezera CO2; nejteplejší jeskyně v Česku
MENŠÍ KRASOVÉ LOKALITY
- hlavně jeskyně; většinou v přeměněných vápencích
- Severomoravský kras – jes. Na Pomezí, Na Špičáku
- v Podkrkonoší Bozkovské dolomitové jeskyně
- Chýnovská jeskyně u Tábora
- jeskyně Na Turoldu – druhohorní vápence
- jeskyně Šipka – světoznámá archeologická lokalita
PSEUDOKRASOVÉ JEVY
- hlavně puklinové jeskyně
- v pískovcích české křídové pánve; př. Teplická jeskyně
- ve flyši Západních Karpat; např. PP Kopce na Zlínsku
- ve vulkanitech Českého Středohoří a Doupovských hor; př. Loupežnická jeskyně
- menší dutiny ve vyvřelých a metamorfovaných horninách kdekoli v republice
- unikátní ledová jeskyně Naděje v Lužických horách
Zdroje dat:
Demek, J. (1988): Obecná geomorfologie. ČSAV, Praha.
Starý, J. a kol. (2015): Surovinové zdroje ČR. Nerostné suroviny
2015. ČGS, Praha.
http://www.jeskynecr.cz/
http://www.ochranaprirody.cz/
ČESKO
- kras málo rozšířený a nedokonale vyvinutý
- příčinou je malá čistota i tloušťka vrstev kras. hornin
- charakteristické jsou jeskyně a propasti
- kras karbonátový, tzn. vázán na vápence, popř. vápnité dolomity; vápence většinou devonské, méně silurské, jurské, křídové
- tvořil se od starších prvohor opakovaným krasověním v průběhu měnících se podmínek (klima, vrásnění, zaplavení mořem aj.)
Nejdokonaleji vyvinuté krasové tvary se u nás nacházejí v Moravském krasu. Nalezneme zde jeskyně, propasti, krasová údolí, podzemní toky, závrty, škrapy.
- méně rozvinuté krasové jevy na Berounsku (Český kras), v okolí Litovle (Mladečský a Javoříčský kras), na severu Moravy, v Podkrkonoší atd.
- unikátem je hydrotermální Hranický kras
- Hranická propast je nejhlubší zatopená propast na světě (celková hloubka 473,5 m)
- fosilní tropické formy krasovění dochované např. v Moravském krasu
VÝZNAM A VYUŽITÍ KRASU
- díky specifickému reliéfu, vysoké biodiverzitě a jedinečné fauně i flóře patří mezi chráněná území (CHKO, NPR, NPP, PR, PP)
- ohrožení představuje těžba vápence; vede k nevratným změnám reliéfu, v režimu podzemních vod atd.
- v 90. letech 20. století těžba výrazně klesla; od r. 2000 se udržuje kolem 10 mil. t za rok; těží se v povrchových dolech, v r. 2015 na 22 ložiscích
- největším problémem je těžba v CHKO Český kras; v CHKO Moravský kras těžba ukončena v r. 2014
- opuštěné lomy ponechané sukcesi jsou dnes hodnotnými krajinnými prvky, často chráněnými (NPP Růžičkův lom, Malá a Velká Amerika v NPR Karlštejn)
- ohrožením je pro krasové oblasti i turismus a s ním spojená infrastruktura (turistické trasy, občerstvení, ubytování, doprava aj.)
MORAVSKÝ KRAS
- jih Drahanské vrchoviny
- nejvýznamnější kras u nás
- téměř všechny krasové jevy – škrapy, závrty, propasti, krasová údolí, přes 1 100 jeskyní
- devonské vápence
- protékaný řekou Punkvou a dalšími toky
- na východě četné ponory (Rudické propadání); vývěr např. u Býčí skály
- suchá údolí (Suchý a Pustý žleb)
- jeskyně až ve 3 patrech, horní nejstarší, spodní současné protékané
- nejdelší jeskynní systém u nás – Amatérská jeskyně (více než 40 km); součástí jsou i Punkevní a Sloupsko-Šošůvské jeskyně
- zpřístupněno 5 jeskyní: Punkevní, Sloupsko-Šošůvské, Balcarka, Kateřinská, Výpustek
- Punkevní j. – 3 patra, bohatá krápníková výzdoba; ústí do nich propast Macocha (138,7 m), protékaná Punkvou; na dně Horní a Dolní Macošské jezírko
- Sloupsko-Šošůvské j. –krápníková výzdoba; symbolem stalagmit Svícen; v j. Kůlna důkaz osídlení z doby před 120 tis. lety
- Kateřinská j. – největší dóm v Moravském krasu
- významné archeologické a paleontologické lokality
- dochované fosilní kras. jevy
- ročně 400 000 návštěvníků
ČESKÝ KRAS
- jz. od Berouna
- krasové tvary málo početné a nedokonale vyvinuté
- silurské a devonské vápence, málo čisté, ale rozpukané
- krasový kaňon Berounky, Císařská rokle
- téměř 700 jeskyní; většinou malé; Koněpruské jeskyně nejdelší v Čechách (přes 2 km); 2. největší Barrandova jeskyně
- světově významné nálezy zkamenělin; vrch Zlatý kůň v minulosti korálový útes
- světově významné stratigrafické profily
- problémem je těžba vápenců; hlavně v okolí Koněprus, Mořiny a Radotína; ročně kolem 3,3 mil. t
MLADEČSKÝ A JAVOŘÍČSKÝ KRAS
- nachází se v oblasti na severu Drahanské vrchoviny
- devonské vápence
- Javoříčské j. – říční jeskyně; bohatá krápníková výzdoba; propast Zátvořice
- Mladečské j. – významná paleontologická a archeologická lokalita; nálezy pozůstatků zvířat i lidí ze starší doby kamenné
HRANICKÝ KRAS
- u Hranic na Moravě
- devonské vápence
- hydrotermální – puklinami z nitra Země uniká CO2, ohřívá krasovou vodu
- 31 jeskyní a propastí
- Hranická propast – nejhlubší zatopená propast na světě (473,5 m); k hladině jezírka 69,5 m, pod hladinou 404 m; skutečná hloubka se odhaduje na 600 až 1 000 m
- Zbrašovské aragonitové jeskyně – aragonitová výzdoba, neaktivní gejzírové krápníky, plynová jezera CO2; nejteplejší jeskyně v Česku
MENŠÍ KRASOVÉ LOKALITY
- hlavně jeskyně; většinou v přeměněných vápencích
- Severomoravský kras – jes. Na Pomezí, Na Špičáku
- v Podkrkonoší Bozkovské dolomitové jeskyně
- Chýnovská jeskyně u Tábora
- jeskyně Na Turoldu – druhohorní vápence
- jeskyně Šipka – světoznámá archeologická lokalita
PSEUDOKRASOVÉ JEVY
- hlavně puklinové jeskyně
- v pískovcích české křídové pánve; př. Teplická jeskyně
- ve flyši Západních Karpat; např. PP Kopce na Zlínsku
- ve vulkanitech Českého Středohoří a Doupovských hor; př. Loupežnická jeskyně
- menší dutiny ve vyvřelých a metamorfovaných horninách kdekoli v republice
- unikátní ledová jeskyně Naděje v Lužických horách
Zdroje dat:
Demek, J. (1988): Obecná geomorfologie. ČSAV, Praha.
Starý, J. a kol. (2015): Surovinové zdroje ČR. Nerostné suroviny
2015. ČGS, Praha.
http://www.jeskynecr.cz/
http://www.ochranaprirody.cz/