- Severoatlantická aliance nebo též Severoatlantický pakt (anglicky North Atlantic Treaty Organization – zkráceně NATO je euroatlantický vojenský pakt
- NATO bylo založeno dubna 1949 podpisem Severoatlantické smlouvy ve Washingtonu, D.C.; v současnosti sídlí v Bruselu
- NATO má 32 členských států, 30 evropských a 2 severoamerické
DŮVODY PRO VZNIK NATO
- zajištění míru a stability v poválečné Evropě prostřednictvím vojenské spolupráce a kolektivní obrany; Aliance chtěla zabránit opakování konfliktů rozsahu 1. a 2. světové války
- kolektivní obrana proti sovětské hrozbě; po 2. světové válce se vztahy mezi západními spojenci (USA, Kanada a západoevropské státy) a Sovětským svazem rychle zhoršily, což vedlo k začátku studené války
NATO bylo vytvořeno jako vojenská aliance, která by poskytovala kolektivní obranu proti možnému útoku ze strany Sovětského svazu a jeho satelitních států ve východní Evropě - vytvoření transatlantického partnerství; NATO posílilo transatlantické vztahy mezi Severní Amerikou a Evropou; USA a Kanada se zavázaly k obraně Evropy, což vytvořilo silné partnerství
- ochrana demokratických hodnot; NATO se také zavázalo k obraně svobody, demokracie a právního státu
- podpora ekonomické spolupráce a integrace; vojenská aliance NATO měla také nepřímý ekonomický přínos, neboť podporovala hospodářskou spolupráci a integraci mezi členskými státy, což mělo pozitivní vliv na ekonomický růst a stabilitu
Slovy prvního generálního tajemníka Hastingse Ismaye bylo úkolem NATO „udržet Ameriku v Evropě, Rusko mimo západní Evropu a Německo při zemi“.
HISTORIE
- za předchůdce NATO je považován Bruselský pakt, který v březnu 1948 podepsaly Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Francie a Spojené království
- moc Sovětského svazuv roce 1948 vzrůstala, v únoru došlo ke komunistickému převratu v Československu, od června se SSSR snažil o ovládnutí západního Berlína
- k obraně před Sovětským svazem byla zapotřebí i účast USA, a proto se začalo mluvit o nové vojenské alianci, která by měla jako hlavní cíl obranu před Sovětským svazem a zabránění jeho další mocenské expanze
- cílem byla i přítomnost USA v Evropě jako prevence opětovného vzrůstu nacionálního militarismu a podpora evropské integrace
- souběžně s vojenskou asistencí byl zaveden Marshallův plán, kterým USA pomáhaly s ekonomickou stabilizací Evropy
- Severoatlantickou smlouvu podepsalo v dubnu 1949 dvanáct států: USA, Kanada, Spojené království, Francie, Portugalsko, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Itálie a Island
- zpočátku bylo NATO spíše politické sdružení; Korejská válka ale podnítila členské státy k vytvoření vojenské struktury
- v roce 1952 se členy NATO staly Řecko a Turecko
- přijetí Západního Německa do Aliance v r. 1955 mělo za následek vytvoření Varšavské smlouvy, kterou téhož roku podepsaly Sovětský svaz, Maďarsko, Československo, Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Albánie a NDR
- původně NATO sídlilo v Paříži, ale když v r. 1966 odešla Francie ze struktur NATO kvůli snaze o udržení si vojenské nezávislosti na USA, přesunulo se sídlo do Bruselu
- Francie však zůstala členem Aliance a zavázala se, že v případě útoku Východu použije na obranu Evropy své vlastní jednotky
- po druhé berlínské krizi a Karibské krizi si obě strany studené války uvědomily nutnost zmírnění napětí
- v roce 1967 NATO přijalo strategii vytyčující dvě hlavní funkce Aliance: udržet vojenskou bezpečnost a zároveň prosazovat politiku détente, tedy uvolnění napětí; touto strategií se NATO řídilo až do konce studené války
- v roce 1982 se členem Aliance stalo Španělsko
Zánik Varšavské smlouvy v roce 1991 znamenal konec hlavního protivníka NATO a podnítil nové debaty o účelu a povaze Aliance.
- s návrhem o rozšíření NATO o postkomunistické státy střední a východní Evropy nepřišly západní státy, ale sami představitelé postkomunistických států, zejména Lech Wałęsa a Václav Havel, kteří od roku 1992 tuto otázku aktivně otevírali na vlivných místech americké administrativy
- velkou zásluhu na změně negativního postoje USA k rozšíření měla Madeleine Albrightová, která se v roce 1993 stala velvyslankyní USA při OSN, měla české kořeny a byla velmi nakloněna postkomunistickým státům a jejich touze po svobodě
- v roce 1994 Rusko oficiálně podepsalo s NATO vstup do Partnerství pro mír, které v té době americký prezident Bill Clinton popsal jako cestu, která povede ke členství bývalých sovětských zemí v NATO
- v roce 1999 se členskými zeměmi NATO staly Česko, Maďarsko a Polsko
NATO přispělo k ukončení rozdělení Evropy na Východ a Západ, resp. posunulo tuto hranici výrazně východním směrem.
- v období 90. let 20. století si USA politicky udržovaly, a ještě upevňovaly, svou výjimečnou moc
- v roce 1995 se Francie navrátila do Vojenského výboru NATO a od té doby se zvýšila její spolupráce s vojenskými strukturami Aliance
- v roce 2004 do Aliance vstoupilo sedm nových států: Estonsko, Lotyšsko, Litva, Slovensko, Slovinsko, Bulharsko a Rumunsko
- v roce 2009 se k NATO připojilo i Chorvatsko a Albánie; Černá Horaje členem aliance od června 2017, Severní Makedonie od roku 2020
- v reakci na Ruskou agresi na Ukrajině vstoupilo v r. 2023 do NATO i Finsko a Švédsko
- v r. 2008 bylo přizvání do Aliance přislíbeno Gruzii a Ukrajině
- dalším potenciálním kandidátem je Bosna a Hercegovina, která je v Akčním plánu členství (MAP), což je předstupeň ke vstupu do NATO, jehož cílem je připravit budoucí členské země na povinnosti a závazky, které členství přináší
- vstupu Kypru do Aliance brání Turecko
- některé evropské státy jako Irsko, Rakousko nebo Švýcarsko pak o členství v alianci aktivně neusilují
SEVEROATLANTICKÁ SMLOUVA
- Severoatlantická smlouva, která tvoří právní základ NATO, obsahuje 14 článků
- v článku 1 se smluvní strany zavazují, jak je uvedeno v Chartě OSN, urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN
- klíčový článek 5 pak stanovuje, že ozbrojený útok proti jednomu nebo více členským státům bude považován za útok proti všem členům a že všichni členové podniknou nezbytné kroky k obraně napadeného člena nebo členů
- tento princip kolektivní obrany je dlouhodobým základním kamenem aliance a hrál klíčovou roli v odstrašování potenciálních agresorů během studené války i po jejím skončení
- článek 5 byl poprvé použit po teroristických útocích 11. září 2001
- ve článku 4 se píše, že reakce států na ozbrojený útok musí být vojenského charakteru; tím se liší od článku 5, v němž je vojenský útok pouze jednou z možných reakcí
- smlouva dále ve článku 6 omezuje pole působnosti severně od obratníku Raka, což je důvod, proč NATO nezasáhlo při válce o Falklandy nebo při indické vojenské invazi do Portugalské Indie (1961)
- mezi NATO a EU existuje dohoda o spolupráci Berlín plus, která mimo jiné umožňuje Evropské unii využívat prostředky i kapacity NATO
Platí dohoda, že členské země NATO, tedy i Česko, mají vynakládat 2 % HDP na svoji obranu.
- celkové armádní výdaje všech členů NATO tvořily před vstupem Švédska do Aliance přes 70 % celosvětových armádních výdajů; USA zodpovídají za 43 % celosvětových výdajů na armádu a Spojené království, Francie, Německo a Itálie za dalších 15 %
- státy Severoatlantické aliance měly v roce 2023 dohromady téměř 977 milionů obyvatel (cca 12 % obyvatel světa)
- z hlediska počtu vojáků má v současnosti nejsilnější armádu v NATO USA (1 328 tis. vojáků), následuje Turecko (355 tis.), Polsko (202 tis.) a Francie (200 tis.); Česko má 28 tis. vojáků
- jedinou zemí bez stálé armády je Island, má však několik ozbrojených složek, např. pobřežní stráž
- z hlediska výdajů na armádu vedou s obrovským náskokem USA (v r. 2023 916 miliard USD), následuje Spojené království (75 mld. USD) a Německo (67 mld. USD); Česko na armádu ročně vynaloží 5 mld. USD
VOJENSKÉ PŮSOBENÍ
- po pádu Berlínské zdiv roce 1989 se Aliance angažovala ve válce v Jugoslávii
První vojenské operace NATO v historii proběhly mezi lety 1992 a 1995 při válce v Bosně a Hercegovině a v roce 1999 v Jugoslávii.
- v srpnu 2003 NATO započalo svou první operaci mimo Evropu, když převzalo kontrolu nad Mezinárodními bezpečnostními podpůrnými sílami (ISAF) v Afghánistánu
- dlouhodobě se účastní protipirátských operací
- v roce 2011 vyhlásila a udržovala bezletovou zónu nad Libyí
- do konce roku 2011 zajišťovala Aliance výcvik nové armády v Iráku, ukončení bojových operací v zemi proběhlo na konci roku 2014
- mezi členskými zeměmi NATO existuje několik interních konfliktů, například nepřátelství mezi Řeckem a Tureckem, které se vystupňovalo po turecké invazi na Kypr, jehož severní část turecká armáda nezákonně okupuje, spor o Gibraltar mezi Španělskem a Spojeným královstvím, spor mezi některými členskými zeměmi a Tureckem týkající se problematiky Kurdů nebo tresčí války o rybolovná práva mezi Islandem a Spojeným královstvím
STRUKTURA
- hlavní velitelství NATO se nachází v Bruselu
- hlavní politickou strukturu NATO tvoří Severoatlantická rada, Výbor pro obranné plánování a Skupina pro jaderné plánování; těmto orgánům jsou podřízeny Hlavní výbory, které řeší specifické úkoly v politické, vojenské a ekonomické oblasti
Severoatlantická rada je nejvyšší rozhodovací a konzultační orgán Aliance. Radě předsedá generální tajemník NATO a rozhodnutí musí být přijata jednomyslně.
- nejvyšším vojenským orgánem NATO je Vojenský výbor, který předkládá návrhy a doporučení Severoatlantické radě, Výboru pro obranné plánování a Skupině pro jaderné plánování; předseda Vojenského výboru je volen náčelníky generálních štábů členských zemí na tříleté období
- od roku 2015 do roku 2018 jím byl český armádní generál Petr Pavel, současný prezident České republiky
- Severoatlantická aliance nebo též Severoatlantický pakt (anglicky North Atlantic Treaty Organization – zkráceně NATO je euroatlantický vojenský pakt
- NATO bylo založeno dubna 1949 podpisem Severoatlantické smlouvy ve Washingtonu, D.C.; v současnosti sídlí v Bruselu
- NATO má 32 členských států, 30 evropských a 2 severoamerické
DŮVODY PRO VZNIK NATO
- zajištění míru a stability v poválečné Evropě prostřednictvím vojenské spolupráce a kolektivní obrany; Aliance chtěla zabránit opakování konfliktů rozsahu 1. a 2. světové války
- kolektivní obrana proti sovětské hrozbě; po 2. světové válce se vztahy mezi západními spojenci (USA, Kanada a západoevropské státy) a Sovětským svazem rychle zhoršily, což vedlo k začátku studené války
NATO bylo vytvořeno jako vojenská aliance, která by poskytovala kolektivní obranu proti možnému útoku ze strany Sovětského svazu a jeho satelitních států ve východní Evropě - vytvoření transatlantického partnerství; NATO posílilo transatlantické vztahy mezi Severní Amerikou a Evropou; USA a Kanada se zavázaly k obraně Evropy, což vytvořilo silné partnerství
- ochrana demokratických hodnot; NATO se také zavázalo k obraně svobody, demokracie a právního státu
- podpora ekonomické spolupráce a integrace; vojenská aliance NATO měla také nepřímý ekonomický přínos, neboť podporovala hospodářskou spolupráci a integraci mezi členskými státy, což mělo pozitivní vliv na ekonomický růst a stabilitu
Slovy prvního generálního tajemníka Hastingse Ismaye bylo úkolem NATO „udržet Ameriku v Evropě, Rusko mimo západní Evropu a Německo při zemi“.
HISTORIE
- za předchůdce NATO je považován Bruselský pakt, který v březnu 1948 podepsaly Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Francie a Spojené království
- moc Sovětského svazuv roce 1948 vzrůstala, v únoru došlo ke komunistickému převratu v Československu, od června se SSSR snažil o ovládnutí západního Berlína
- k obraně před Sovětským svazem byla zapotřebí i účast USA, a proto se začalo mluvit o nové vojenské alianci, která by měla jako hlavní cíl obranu před Sovětským svazem a zabránění jeho další mocenské expanze
- cílem byla i přítomnost USA v Evropě jako prevence opětovného vzrůstu nacionálního militarismu a podpora evropské integrace
- souběžně s vojenskou asistencí byl zaveden Marshallův plán, kterým USA pomáhaly s ekonomickou stabilizací Evropy
- Severoatlantickou smlouvu podepsalo v dubnu 1949 dvanáct států: USA, Kanada, Spojené království, Francie, Portugalsko, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Itálie a Island
- zpočátku bylo NATO spíše politické sdružení; Korejská válka ale podnítila členské státy k vytvoření vojenské struktury
- v roce 1952 se členy NATO staly Řecko a Turecko
- přijetí Západního Německa do Aliance v r. 1955 mělo za následek vytvoření Varšavské smlouvy, kterou téhož roku podepsaly Sovětský svaz, Maďarsko, Československo, Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Albánie a NDR
- původně NATO sídlilo v Paříži, ale když v r. 1966 odešla Francie ze struktur NATO kvůli snaze o udržení si vojenské nezávislosti na USA, přesunulo se sídlo do Bruselu
- Francie však zůstala členem Aliance a zavázala se, že v případě útoku Východu použije na obranu Evropy své vlastní jednotky
- po druhé berlínské krizi a Karibské krizi si obě strany studené války uvědomily nutnost zmírnění napětí
- v roce 1967 NATO přijalo strategii vytyčující dvě hlavní funkce Aliance: udržet vojenskou bezpečnost a zároveň prosazovat politiku détente, tedy uvolnění napětí; touto strategií se NATO řídilo až do konce studené války
- v roce 1982 se členem Aliance stalo Španělsko
Zánik Varšavské smlouvy v roce 1991 znamenal konec hlavního protivníka NATO a podnítil nové debaty o účelu a povaze Aliance.
- s návrhem o rozšíření NATO o postkomunistické státy střední a východní Evropy nepřišly západní státy, ale sami představitelé postkomunistických států, zejména Lech Wałęsa a Václav Havel, kteří od roku 1992 tuto otázku aktivně otevírali na vlivných místech americké administrativy
- velkou zásluhu na změně negativního postoje USA k rozšíření měla Madeleine Albrightová, která se v roce 1993 stala velvyslankyní USA při OSN, měla české kořeny a byla velmi nakloněna postkomunistickým státům a jejich touze po svobodě
- v roce 1994 Rusko oficiálně podepsalo s NATO vstup do Partnerství pro mír, které v té době americký prezident Bill Clinton popsal jako cestu, která povede ke členství bývalých sovětských zemí v NATO
- v roce 1999 se členskými zeměmi NATO staly Česko, Maďarsko a Polsko
NATO přispělo k ukončení rozdělení Evropy na Východ a Západ, resp. posunulo tuto hranici výrazně východním směrem.
- v období 90. let 20. století si USA politicky udržovaly, a ještě upevňovaly, svou výjimečnou moc
- v roce 1995 se Francie navrátila do Vojenského výboru NATO a od té doby se zvýšila její spolupráce s vojenskými strukturami Aliance
- v roce 2004 do Aliance vstoupilo sedm nových států: Estonsko, Lotyšsko, Litva, Slovensko, Slovinsko, Bulharsko a Rumunsko
- v roce 2009 se k NATO připojilo i Chorvatsko a Albánie; Černá Horaje členem aliance od června 2017, Severní Makedonie od roku 2020
- v reakci na Ruskou agresi na Ukrajině vstoupilo v r. 2023 do NATO i Finsko a Švédsko
- v r. 2008 bylo přizvání do Aliance přislíbeno Gruzii a Ukrajině
- dalším potenciálním kandidátem je Bosna a Hercegovina, která je v Akčním plánu členství (MAP), což je předstupeň ke vstupu do NATO, jehož cílem je připravit budoucí členské země na povinnosti a závazky, které členství přináší
- vstupu Kypru do Aliance brání Turecko
- některé evropské státy jako Irsko, Rakousko nebo Švýcarsko pak o členství v alianci aktivně neusilují
SEVEROATLANTICKÁ SMLOUVA
- Severoatlantická smlouva, která tvoří právní základ NATO, obsahuje 14 článků
- v článku 1 se smluvní strany zavazují, jak je uvedeno v Chartě OSN, urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN
- klíčový článek 5 pak stanovuje, že ozbrojený útok proti jednomu nebo více členským státům bude považován za útok proti všem členům a že všichni členové podniknou nezbytné kroky k obraně napadeného člena nebo členů
- tento princip kolektivní obrany je dlouhodobým základním kamenem aliance a hrál klíčovou roli v odstrašování potenciálních agresorů během studené války i po jejím skončení
- článek 5 byl poprvé použit po teroristických útocích 11. září 2001
- ve článku 4 se píše, že reakce států na ozbrojený útok musí být vojenského charakteru; tím se liší od článku 5, v němž je vojenský útok pouze jednou z možných reakcí
- smlouva dále ve článku 6 omezuje pole působnosti severně od obratníku Raka, což je důvod, proč NATO nezasáhlo při válce o Falklandy nebo při indické vojenské invazi do Portugalské Indie (1961)
- mezi NATO a EU existuje dohoda o spolupráci Berlín plus, která mimo jiné umožňuje Evropské unii využívat prostředky i kapacity NATO
Platí dohoda, že členské země NATO, tedy i Česko, mají vynakládat 2 % HDP na svoji obranu.
- celkové armádní výdaje všech členů NATO tvořily před vstupem Švédska do Aliance přes 70 % celosvětových armádních výdajů; USA zodpovídají za 43 % celosvětových výdajů na armádu a Spojené království, Francie, Německo a Itálie za dalších 15 %
- státy Severoatlantické aliance měly v roce 2023 dohromady téměř 977 milionů obyvatel (cca 12 % obyvatel světa)
- z hlediska počtu vojáků má v současnosti nejsilnější armádu v NATO USA (1 328 tis. vojáků), následuje Turecko (355 tis.), Polsko (202 tis.) a Francie (200 tis.); Česko má 28 tis. vojáků
- jedinou zemí bez stálé armády je Island, má však několik ozbrojených složek, např. pobřežní stráž
- z hlediska výdajů na armádu vedou s obrovským náskokem USA (v r. 2023 916 miliard USD), následuje Spojené království (75 mld. USD) a Německo (67 mld. USD); Česko na armádu ročně vynaloží 5 mld. USD
VOJENSKÉ PŮSOBENÍ
- po pádu Berlínské zdiv roce 1989 se Aliance angažovala ve válce v Jugoslávii
První vojenské operace NATO v historii proběhly mezi lety 1992 a 1995 při válce v Bosně a Hercegovině a v roce 1999 v Jugoslávii.
- v srpnu 2003 NATO započalo svou první operaci mimo Evropu, když převzalo kontrolu nad Mezinárodními bezpečnostními podpůrnými sílami (ISAF) v Afghánistánu
- dlouhodobě se účastní protipirátských operací
- v roce 2011 vyhlásila a udržovala bezletovou zónu nad Libyí
- do konce roku 2011 zajišťovala Aliance výcvik nové armády v Iráku, ukončení bojových operací v zemi proběhlo na konci roku 2014
- mezi členskými zeměmi NATO existuje několik interních konfliktů, například nepřátelství mezi Řeckem a Tureckem, které se vystupňovalo po turecké invazi na Kypr, jehož severní část turecká armáda nezákonně okupuje, spor o Gibraltar mezi Španělskem a Spojeným královstvím, spor mezi některými členskými zeměmi a Tureckem týkající se problematiky Kurdů nebo tresčí války o rybolovná práva mezi Islandem a Spojeným královstvím
STRUKTURA
- hlavní velitelství NATO se nachází v Bruselu
- hlavní politickou strukturu NATO tvoří Severoatlantická rada, Výbor pro obranné plánování a Skupina pro jaderné plánování; těmto orgánům jsou podřízeny Hlavní výbory, které řeší specifické úkoly v politické, vojenské a ekonomické oblasti
Severoatlantická rada je nejvyšší rozhodovací a konzultační orgán Aliance. Radě předsedá generální tajemník NATO a rozhodnutí musí být přijata jednomyslně.
- nejvyšším vojenským orgánem NATO je Vojenský výbor, který předkládá návrhy a doporučení Severoatlantické radě, Výboru pro obranné plánování a Skupině pro jaderné plánování; předseda Vojenského výboru je volen náčelníky generálních štábů členských zemí na tříleté období
- od roku 2015 do roku 2018 jím byl český armádní generál Petr Pavel, současný prezident České republiky
