ÚVODNÍK
Vážení čtenáři,
při vyslovení slova poušť se valné většině z nás vybaví vzdálený nehostinný kout Země, jehož extrémní podmínky jsou naprosto nevhodné pro život nejen člověka, ale v konečném důsledku téměř všech organismů z živočišné i rostlinné říše (se samozřejmou výjimkou potvrzující pravidlo v podobě oáz). Pouště tak jsou z pohledu člověka vnímány spíše negativně, k čemuž kromě výše zmíněného přispívá také proces desertifikace. V jeho důsledku se zhoršují životní podmínky obyvatel v již dnes značně zaostalých zemích (nicméně právě člověk je zásadním faktorem, který tento proces způsobuje či jej značně urychluje). Definice desertifikace užívaná otevřenou encyklopedií Wikipedie je, že se jedná o „degradaci území na pouště a polopouště“.
Z toho by bylo možné odvodit, že poutě jsou koncovým výsledkem degradace území – tedy nejvíce degradovaným územím. Pokud však budeme na pouště nazírat v širších souvislostech, pak zjistíme, že se jedná do jisté míry o fascinující zemský biom se značně specifickými podmínkami, které zapříčinily vznik specifických forem života. Například Sonorská poušť v Severní Americe se může pyšnit poměrně velkou druhovou skladbou živočichů a některé její části se svým vzhledem mohou spíše blížit africkým savanám. Do jisté míry mylná je také představa pouští jako území zaplněných písečnými dunami, kterými se pozvolna proplétají karavany velbloudů (jak je to zachyceno například na obálce tohoto vydání). Jistě, takové oblasti se na Zemi nacházejí, mnohem častěji však mají pouště charakter spíše skalnatý či kamenitý než písčitý. A pokud budeme užívat vymezení pouště na základě množství srážek (oblast s maximálním úhrnem 250 mm srážek za rok), pak nejrozlehlejšími pouštěmi světa jsou polární pustiny, zejména pak ty nacházející se v oblasti Antarktidy. A to, i když se svým mrazivým počasím, zmrzlým povrchem a dalšími charakteristikami zcela odlišují od běžně zažitých představ o pouštích. Vědci odhadují, že v některých oblastech Antarktidy (např. v tzv. Suchých údolích) se srážky (v tomto případě v podobě sněhu) nevyskytly již několik století. Tím by tato území byla sušší i než nejsušší oblasti jihoamerické pouště Atacama.
Příjemné procházení světem pouští a polopouští Vám přeje
redakce Dnešní svět
Redakce Dnešní svět
Dnešní svět - časopis pro moderní výuku
Vydává TERRA-KLUB, o.p.s.
Vychází 6x ve školním roce
Adresa redakce: Terra, Soběslavská 34, 130 00 Praha 3
Tel.:Tel.: +420 221 511 440, fax: +420 221 511 441
E-mail: redakce@dnesnisvet.cz; terra@terra-klub.cz
Redakční rada: RNDr. Renata Holubová, CSc. (Univerzita Palackého, Olomouc), Mgr. Petr Karas (Lauderovy školy, Praha), Doc. RNDr. Roman Kubínek, CSc. (Univerzita Palackého, Olomouc), Doc. RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. (Univerzita Karlova, Praha), Mgr. Monika Morris Ph.D. (Univerzita Palackého, Olomouc), PaedDr. Jana Peštová (Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem), Mgr. Ludmila Pohanková (VŠLG, o.p.s., Přerov), Prof. RNDr. Vít Voženílek, CSc. (Univerzita Palackého, Olomouc), Mgr. Karel Zahradník
Šéfredaktor: RNDr. Martin Hanus, Ph.D.
Výkonný redaktor: RNDr.Martin Hanus, Ph.D.
Redakční práce: Mgr. Jana Hujslová, Mgr. Martin Lavický, Mgr. Ondřej Vach
Autoři sekce VVV: RNDr. Martin Hanus, Ph.D, Mgr. Jan Vavřín, Mgr. Petra Hujňáková
Jazyková redakce: PhDr. Eva Müllerová, CSc.
Grafická úprava: Studio BESR, TERRA
Zpracování grafických prvků a map: Mgr. Petra Hujňáková
Lito: Studio BESR
Tisk: Ottova tiskárna, s.r.o.
Foto na titulní straně: Allphoto
Rozšiřuje, informace podává a objednávky vyřizuje:
TERRA-KLUB, o.p.s., Soběslavská 34, 130 00 Praha 3
Tel.: +420 221 511 440, Fax: +420 221 511 441
E-mail: terra@terra-klub.cz, Info: www.dnesni-svet.cz
Celoroční předplatné pro ročník 2018/2019: 945 Kč za 6 čísel v tištěné a digitální verzi
Redakční uzávěrka: 27. 9. 2018
Evidenční číslo: MK ČR E 16185
ISSN 1801-4119
ÚVODNÍK
Vážení čtenáři,
při vyslovení slova poušť se valné většině z nás vybaví vzdálený nehostinný kout Země, jehož extrémní podmínky jsou naprosto nevhodné pro život nejen člověka, ale v konečném důsledku téměř všech organismů z živočišné i rostlinné říše (se samozřejmou výjimkou potvrzující pravidlo v podobě oáz). Pouště tak jsou z pohledu člověka vnímány spíše negativně, k čemuž kromě výše zmíněného přispívá také proces desertifikace. V jeho důsledku se zhoršují životní podmínky obyvatel v již dnes značně zaostalých zemích (nicméně právě člověk je zásadním faktorem, který tento proces způsobuje či jej značně urychluje). Definice desertifikace užívaná otevřenou encyklopedií Wikipedie je, že se jedná o „degradaci území na pouště a polopouště“.
Z toho by bylo možné odvodit, že poutě jsou koncovým výsledkem degradace území – tedy nejvíce degradovaným územím. Pokud však budeme na pouště nazírat v širších souvislostech, pak zjistíme, že se jedná do jisté míry o fascinující zemský biom se značně specifickými podmínkami, které zapříčinily vznik specifických forem života. Například Sonorská poušť v Severní Americe se může pyšnit poměrně velkou druhovou skladbou živočichů a některé její části se svým vzhledem mohou spíše blížit africkým savanám. Do jisté míry mylná je také představa pouští jako území zaplněných písečnými dunami, kterými se pozvolna proplétají karavany velbloudů (jak je to zachyceno například na obálce tohoto vydání). Jistě, takové oblasti se na Zemi nacházejí, mnohem častěji však mají pouště charakter spíše skalnatý či kamenitý než písčitý. A pokud budeme užívat vymezení pouště na základě množství srážek (oblast s maximálním úhrnem 250 mm srážek za rok), pak nejrozlehlejšími pouštěmi světa jsou polární pustiny, zejména pak ty nacházející se v oblasti Antarktidy. A to, i když se svým mrazivým počasím, zmrzlým povrchem a dalšími charakteristikami zcela odlišují od běžně zažitých představ o pouštích. Vědci odhadují, že v některých oblastech Antarktidy (např. v tzv. Suchých údolích) se srážky (v tomto případě v podobě sněhu) nevyskytly již několik století. Tím by tato území byla sušší i než nejsušší oblasti jihoamerické pouště Atacama.
Příjemné procházení světem pouští a polopouští Vám přeje
redakce Dnešní svět
Redakce Dnešní svět
Dnešní svět - časopis pro moderní výuku
Vydává TERRA-KLUB, o.p.s.
Vychází 6x ve školním roce
Adresa redakce: Terra, Soběslavská 34, 130 00 Praha 3
Tel.:Tel.: +420 221 511 440, fax: +420 221 511 441
E-mail: redakce@dnesnisvet.cz; terra@terra-klub.cz
Redakční rada: RNDr. Renata Holubová, CSc. (Univerzita Palackého, Olomouc), Mgr. Petr Karas (Lauderovy školy, Praha), Doc. RNDr. Roman Kubínek, CSc. (Univerzita Palackého, Olomouc), Doc. RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. (Univerzita Karlova, Praha), Mgr. Monika Morris Ph.D. (Univerzita Palackého, Olomouc), PaedDr. Jana Peštová (Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem), Mgr. Ludmila Pohanková (VŠLG, o.p.s., Přerov), Prof. RNDr. Vít Voženílek, CSc. (Univerzita Palackého, Olomouc), Mgr. Karel Zahradník
Šéfredaktor: RNDr. Martin Hanus, Ph.D.
Výkonný redaktor: RNDr.Martin Hanus, Ph.D.
Redakční práce: Mgr. Jana Hujslová, Mgr. Martin Lavický, Mgr. Ondřej Vach
Autoři sekce VVV: RNDr. Martin Hanus, Ph.D, Mgr. Jan Vavřín, Mgr. Petra Hujňáková
Jazyková redakce: PhDr. Eva Müllerová, CSc.
Grafická úprava: Studio BESR, TERRA
Zpracování grafických prvků a map: Mgr. Petra Hujňáková
Lito: Studio BESR
Tisk: Ottova tiskárna, s.r.o.
Foto na titulní straně: Allphoto
Rozšiřuje, informace podává a objednávky vyřizuje:
TERRA-KLUB, o.p.s., Soběslavská 34, 130 00 Praha 3
Tel.: +420 221 511 440, Fax: +420 221 511 441
E-mail: terra@terra-klub.cz, Info: www.dnesni-svet.cz
Celoroční předplatné pro ročník 2018/2019: 945 Kč za 6 čísel v tištěné a digitální verzi
Redakční uzávěrka: 27. 9. 2018
Evidenční číslo: MK ČR E 16185
ISSN 1801-4119