Distribuce energie je neoddělitelnou součástí energetiky. Je zřejmé, že získanou energii je potřeba ve využitelné formě přepravit až k uživateli. Přepravit musíme jak energii získanou z energetických surovin, tak elektrickou energii vyrobenou v elektrárnách.
Nezastupitelnou roli v přepravě energie má potrubní doprava. Potrubní dopravu známe z běžného života a setkáváme se s ní denně. Zajišťuje většinu občanské vybavenosti neboli infrastruktury, např. přepravu vody ve vodovodech, odpadní vodu v kanalizaci či teplou vodu v teplovodech. Zdrojem energie pro zajištění dopravy je u potrubní dopravy gravitační síla a rozdíly tlaku v potrubí a mimo něj.
Na dlouhé vzdálenosti, mezistátní a mezikontinentální, se potrubní doprava využívá k přepravě energetických surovin, speciálně ropy a zemního plynu. Regiony závislé na dovozu jsou propojeny pomocí ropovodů a plynovodů s hlavními těžebními oblastmi světa. Nejdelším ropovodem na světě je ropovod Družba (Přátelství) z ruské Samary do Evropy, dlouhý 5 502 km. Délka ropovodu na území Česka je 357 km a jeho kapacita je 9 mil. tun ropy ročně.
Přenos elektrické energie od výrobců k odběratelům (do velké rozvodny) zajišťuje elektrická přenosová soustava. Pro tyto dálkové rozvody se používá nadzemní vedení velmi vysokého (VVN) či vysokého napětí (VN) o intenzitě až stovek kilovoltů (v ČR je to 400, 220 a 110 kV). Při těchto přenosech vznikají velké ztráty, které se distributoři snaží minimalizovat. Z rozvoden se pak dostává elektřina k jednotlivým uživatelům pomocí distribuční sítě. Místní rozvody distribučních sítí používají napětí desítek kilovoltů, domovní rozvody mají provozní napětí řádově stovek voltů (230/400 V). V elektrické zásuvce je tedy běžně napětí 230 V. V Česku vlastní přenosovou soustavu státní společnost ČEPS, a.s. (Česká energetická přenosová soustava), ta ji pronajímá distributorům elektřiny, kteří se starají o fyzický přenos elektřiny od výrobce k zákazníkům.
Distribuce energie je neoddělitelnou součástí energetiky. Je zřejmé, že získanou energii je potřeba ve využitelné formě přepravit až k uživateli. Přepravit musíme jak energii získanou z energetických surovin, tak elektrickou energii vyrobenou v elektrárnách.
Nezastupitelnou roli v přepravě energie má potrubní doprava. Potrubní dopravu známe z běžného života a setkáváme se s ní denně. Zajišťuje většinu občanské vybavenosti neboli infrastruktury, např. přepravu vody ve vodovodech, odpadní vodu v kanalizaci či teplou vodu v teplovodech. Zdrojem energie pro zajištění dopravy je u potrubní dopravy gravitační síla a rozdíly tlaku v potrubí a mimo něj.
Na dlouhé vzdálenosti, mezistátní a mezikontinentální, se potrubní doprava využívá k přepravě energetických surovin, speciálně ropy a zemního plynu. Regiony závislé na dovozu jsou propojeny pomocí ropovodů a plynovodů s hlavními těžebními oblastmi světa. Nejdelším ropovodem na světě je ropovod Družba (Přátelství) z ruské Samary do Evropy, dlouhý 5 502 km. Délka ropovodu na území Česka je 357 km a jeho kapacita je 9 mil. tun ropy ročně.
Přenos elektrické energie od výrobců k odběratelům (do velké rozvodny) zajišťuje elektrická přenosová soustava. Pro tyto dálkové rozvody se používá nadzemní vedení velmi vysokého (VVN) či vysokého napětí (VN) o intenzitě až stovek kilovoltů (v ČR je to 400, 220 a 110 kV). Při těchto přenosech vznikají velké ztráty, které se distributoři snaží minimalizovat. Z rozvoden se pak dostává elektřina k jednotlivým uživatelům pomocí distribuční sítě. Místní rozvody distribučních sítí používají napětí desítek kilovoltů, domovní rozvody mají provozní napětí řádově stovek voltů (230/400 V). V elektrické zásuvce je tedy běžně napětí 230 V. V Česku vlastní přenosovou soustavu státní společnost ČEPS, a.s. (Česká energetická přenosová soustava), ta ji pronajímá distributorům elektřiny, kteří se starají o fyzický přenos elektřiny od výrobce k zákazníkům.
