Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou přírodní energetické zdroje, které mají schopnost se znovu vytvářet a obnovovat, a jsou tím pádem nevyčerpatelné. Většina z nich má svůj původ v procesech, které probíhají v jádru Slunce, jiné souvisejí s geofyzikálními pochody na planetě Zemi. Řadíme mezi ně např. energii vodní, sluneční, větrnou, geotermální, přílivovou a energii biomasy. Jejich význam pozvolna roste, a to jak v měřítku světovém, tak i národním. Problémem jsou finančně náročné technologie a závislost na přírodních podmínkách. Celosvětově se díky OZE vyrobí přibližně 30 % elektrické energie.

Vodní energie je ze všech obnovitelných zdrojů ve světě využívána nejvíce. Vyrábí se z ní přibližně 50 % elektrické energie v rámci OZE, což pokrývá zhruba 14 % celkové výroby elektrické energie na světě. Hydroenergetika dokáže pokrýt v některých státech téměř celou jejich spotřebu (např. Norsko, Albánie, Paraguay). V přímořských oblastech se využívá energie vody při přílivu a odlivu, energie mořského příboje, nebo energie vodních proudů. U sluneční neboli solární energie zajišťuje přeměnu na elektrickou energii světlo ze slunce dopadající na fotovoltaické panely. V současnosti její podíl roste, zajišťuje okolo 30 % elektrické energie v rámci OZE, celkově pak 5 %. Sílu větru využívá pro výrobu elektřiny větrná energetika. Příhodné podmínky pro ni jsou především v přímořských rovinatých zemích (Dánsko, Nizozemsko). Významným obnovitelným zdrojem energie je biomasa. Spalováním biomasy se produkuje, stejně jako spalováním fosilních paliv, oxid uhličitý (CO₂), stejné množství CO₂ ale rostliny spotřebují z ovzduší během svého růstu, a proto řadíme i spalování biomasy k OZE. V některých oblastech světa je důležitým zdrojem energie geotermální energie, neboli tepelná energie nitra Země, vázaná na tektonicky aktivní oblasti (Island, Nový Zéland).