SLUŽBY
➠ služby jsou od r. 1989 nejdynamičtěji se rozvíjejícím sektorem české ekonomiky; výrazně se zvýšila nabídka a kvalita služeb ve všech oborech
➠ význam služeb roste i díky rostoucí životní úrovni a kupní síle obyvatel i většímu množství volného času
➠ podíl služeb na tvorbě HDP i na zaměstnanosti v Česku je cca 60 %; v obou případech jde o podprůměr EU (v případě HDP 71 %, v případě zaměstnanosti 73 %), je to dáno výjimečně silnou rolí průmyslu v českém hospodářství
➠ v Česku některé služby poskytuje stát z peněz daňových poplatníků (vzdělání, lékařská péče, armáda, policie ...), zbylé služby poskytují soukromé subjekty (maloobchod, finanční služby, cestovní ruch, stravování...)
Češi nejvíce utrácejí za bydlení, vodu a energii (21 % výdajů), potraviny (20 %) a dopravu (11 %).
➠ stát vydá nejvíce peněz (47 % z rozpočtu) na důchody a sociální dávky, dále 24 % na služby pro obyvatelstvo (např. školství, zdravotnictví, komunální služby a územní rozvoj), 11 % na bezpečnost státu (např. armáda, policie) a 11 % na všeobecnou veřejnou správu a služby (státní správa, územní samospráva)
➠ české zdravotnictví má tradičně dobrou úroveň; vysoký je počet zdravotních zařízení i lékařů; v r. 2017 bylo v Česku 193 nemocnic, nejvíce ve Středočeském kraji (29) a v Praze (28), nejméně pak na Vysočině (6) a v Karlovarském k. (5)
➠ nejvíce lékařů na tis. obyv. pracuje v Praze (8) a v Jihomoravském kraji (5,2), nejméně pak v krajích Ústeckém (3,6) a Středočeském (3,2); průměrná hodnota pro Česko stoupla z 3,7 (r. 2000) na 4,7 (r. 2017)
➠ ve školství je v Česku povinných 9 let školní docházky plus 1 rok předškolního vzdělávání; trendem posledních let je růst počtu soukromých škol od MŠ až po VŠ; soukromé školy navštěvuje 1,5 % žáků ZŠ, 14 % žáků SŠ a 11,5 % studentů VŠ
➠ počet žáků kopíruje demografický vývoj; regionální rozložení škol koresponduje s počtem obyvatel
DOPRAVA
➠ centrální poloha v Evropě činí z Česka významnou křižovatku transevropských cest se značným podílem tranzitní dopravy
➠ hustotou dopravní sítě patří Česko mezi přední země na světě; kvalita železniční a zejména dálniční sítě je však nevyhovující
➠ základy dnešní silniční sítě se vytvářely od druhé poloviny 18. stol.; v 19. stol. se přeneslo těžiště výstavby do železnice
V roce 2017 Češi cestovali veřejnou dopravou častěji než osobními automobily. Zhruba 55 % cest realizovali prostřednictvím veřejné dopravy, ať už MHD, autobusem, vlakem či letecky.
➠ z hlediska nákladní dopravy stále více dominuje silniční doprava, význam železnice dlouhodobě klesá
SILNIČNÍ DOPRAVA
➠ délka silniční sítě činí 55 756 km, její hustotou patří Česko k předním zemím Evropy; dálnic máme pouze 1 240 km; hustotou dálniční sítě (15,7 km/1 000 km˛) Česko zaostává např. za Rakouskem (20,5 km/1 000 km˛) nebo Německem (36)
➠ dálniční síť vzniká od 60. let 20. stol. a velmi pozvolna se buduje dodnes; páteřní komunikací je dálnice D1; v Čechách všechny dálnice začínají v Praze, která však stále nemá dobudovaný okruh; za užívání dálnic platí řidiči od r. 1995 dálniční poplatek
➠ trvale se zvyšuje počet automobilů (v r. 2017 5,7 mil.), oproti r. 1989 (2,3 mil.) se zvýšil počet 2,5x; v Česku je tak 712 aut na tis. obyv.; průměrný věk aut překračuje 14,6 roku
➠ nákladních aut je v Česku registrováno 689 tis., oproti roku 1995 vzrostl počet 3,4x
➠ v rámci nákladní dopravy bylo v r. 2017 převezeno 459 mil. t zboží (4,8x více než po železnici)
➠ počet cestujících autobusem v roce 2017 dosáhl 329,7 mil., od roku 1995 (644,2 mil) klesl o 49 %
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA
➠ Česko má s 9 567 km jednu z nejhustších železničních sítí v Evropě, 3 237 km (34 %) tratí je elektrifikováno a 1 970 km (21 %) je dvou a vícekolejných; prakticky všechny tratě mají normální rozchod 1 435 mm
➠ v úrovni pomalu doháníme západní země, od 90. let 20. století se budují vysokorychlostní koridory, vlaky zde dosahují max. rychlosti 160 km/h
➠ význam železniční dopravy dlouhodobě spíše klesá, v r. 2017 183 mil. přepravených osob, oproti r. 1995 (227 mil.) pokles o 19 %
➠ v rámci nákladní dopravy bylo v r. 2017 převezeno 96,5 mil. t zboží, oproti r. 1995 činil pokles 12 %
LETECKÁ DOPRAVA
➠ má hlavní význam v osobní mezinárodní dopravě; celoevropským uzlem je letiště Václava Havla Praha, v r. 2018 odbavilo 16,8 mil. osob; spojuje Prahu se 122 místy na světě
➠ v Česku je 59 veřejných vnitrostátních letišť a 5 mezinárodních letišť s pravidelnou přepravou – v Praze, Brně, Ostravě, Pardubicích a v Karlových Varech
VODNÍ DOPRAVA
➠ má malý význam, je provozována na Labi a Vltavě; slouží přepravě stavebních hmot a hnědého uhlí
➠ v Česku je celkem 720 km splavných cest, Česko má do r. 2028 pronajato i vlastní přístavní území v Hamburku
➠ po vodě bylo v r. 2017 přepraveno 15 mil. t nákladu, z toho 68 % činila přeprava v jiných zemích
POTRUBNÍ DOPRAVA
➠ má specifický význam při zajištění rozvodu ropy a zemního plynu
➠ v Česku vede 641 km ropovodů, Družba (z Ruska) měří 473 km a ropovod IKL (Ingolstadt – Kralupy – Litvínov) 168 km
CESTOVNÍ RUCH
➠ cestovní ruch (CR) v roce 2018 tvořil cca 3 % HDP Česka; zaměstnával 239 000 osob, v CR tak pracuje každý 22. ekonomicky aktivní Čech (4,5 %)
➠ návštěvnost Česka dlouhodobě roste
➠ v českých hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) se v r. 2018 ubytovalo 21,3 milionu turistů, tedy o 6,4 % více než předloni; počet domácích a zahraničních hostů byl vyrovnaný (10,6 mil.); turisté v Česku strávili celkem 55,5 mil. nocí, nejvíce v historii
Mezi nejnavštěvovanější místa dlouhodobě patří Pražský hrad, lanová dráha na Petřín, ZOO Praha, pražský AquaPalace a Aqualand Moravia v Pasohlávkách.
➠ celkové příjmy z CR dosáhly 292 mld. Kč, nejvíce od začátku sledování v r. 2003; zahraniční návštěvníci utratili 165 mld. Kč (56 %), zbývajících 127 mld. (44 %) utratili Češi
➠ Češi realizovali přes 90 mil. cest v tuzemsku a přes 11 mil. cest do zahraničí
➠ v r. 2012 bylo v Česku 560 tis. lůžek v 10,5 tis. HUZ, v roce 2018 pak 537 tis. lůžek v 9,5 tis. HUZ; ubytovací kapacita překvapivě klesla, roste však úroveň komfortu
➠ nejvíce HUZ najdeme v Jihočeském kraji (1 178), dále v krajích Královéhradeckém (1 078), Libereckém (889), Jihomoravském (858) a v Praze (816)
➠ nejvíce lůžek je v penzionech (3 624) a tříhvězdičkových hotelech (1 898); největší nárůst kapacity sledujeme u čtyřhvězdičkových hotelů (od r. 2012 o 37 %)
PŘÍJEZDOVÝ CR
➠ cizinců přijelo loni do Česka přes 10,6 mil., o 550 tis. více než v r. 2017
➠ nejvíce turistů do Česka přijíždí každoročně z Německa (cca 2 mil.), Slovenska (735 tis.) a Polska (620 tis.), na 4. místo se dostali turisté z Číny (620 tis.)
➠ turisté z Asie tvoří nejdynamičtěji rostoucí klientelu, Číňanů v r. 2018 přijelo o 27 % než o rok dřív; roli hrají letecké linky mezi Prahou a Pekingem či Šanghají
Mezi faktory, které ovlivňují návštěvnost Česka, patří kromě množství historických památek i bezpečnost země a dobrá dopravní dostupnost.
➠ úbytek ruských hostů v posledních letech souvisí se sankcemi a horšící se ekonomickou situací Rusů
➠ ekonomicky se daří zemím Visegrádské čtyřky a do značné míry i Německu, což dokládá rostoucí počet turistů z těchto zemí; silnou pozici stále drží i tradiční západní trhy (Američané, Britové, Italové, Nizozemci)
➠ z navštěvovaných regionů má dominantní postavení Praha, do níž v r. 2018 přicestovalo 6,7 mil. zahr. turistů (63 % všech příjezdů), na 2. místě se s odstupem umístil Jihomoravský kraj (685 tis. osob) následován krajem Karlovarským (684 tis.) a Jihočeským (644 tis.)
➠ turisté ubytovaní v Praze často navštíví místa v regionech pouze v rámci jednodenního výletu, mezi hlavní cíle patří památky UNESCO a lázeňská města
➠ v celoevropském měřítku je Praha v návštěvnosti na 4. místě, před ní jsou pouze Londýn (cca 10 mil.), Paříž (8,8 mil.) a s těsným náskokem Amsterdam (6,7 mil.)
➠ počet turistů nebude a ani nemůže růst stále stejným tempem, v některých oblastech se v sezóně blíží svému limitu – Český Krumlov, Telč, Praha (Staré Město, Malá Strana), Adršpašské skály, České Švýcarsko, Krkonoše
➠ hlavní snahou je propagovat i ostatní méně známá a exponovaná místa
DOMÁCÍ CR
➠ většina Čechů cestuje po tuzemsku, 81 % cest Češi uskuteční doma; roli hraje zvyšující se životní úroveň, bezpečnostní situace, nižší cena, i rostoucí kvalita služeb
➠ zájem o dovolenou v Česku roste, v r. 2014 přijelo do HUZ 7,5 mil. Čechů, v r. 2018 již 10,6 mil.
➠ Češi nejvíce využívají ubytování v Jihomoravském kraji (1,35 mil. osob), až poté v Praze (1,2 mil.) a Jihočeském kraji (1,1 mil.), na 4. místě je dlouhodobě kraj Královéhradecký (1 mil.)
➠ průměrná délka pobytu přesahuje 4 dny a dlouhodobě se snižuje, rostou však průměrné výdaje, což je dáno rostoucími cenami i kupní silou Čechů a ochotou připlatit si za kvalitnější služby
VÝJEZDOVÝ CR
➠ dlouhodobě roste počet cest českých turistů do zahraničí, v r. 2018 počet Čechů na zahraniční dovolené (min. 4 noclehy) poprvé přesáhl 5 mil., Češi tráví na zahraniční dovolené nejčastěji týden
➠ Češi dlouhodobě nejvíce navštěvují Chorvatsko (813 000), žebříčku vévodí posledních 20 let, výjimkou byl r. 2015, kdy ho předčilo Slovensko; to se loni posunulo ze 3. místa na 2. (724 000), do Itálie vyrazilo 607 000 Čechů, do Řecka 472 tis. a do afrických zemí 368 tis.
➠ první místa žebříčku zabírají země, kam Češi jezdí autem; převládá individuální organizace dovolených
DRUHÉ BYDLENÍ
➠ specifický fenomén v Česku představuje druhé bydlení (DB), v Česku patří ve srovnání s jinými zeměmi Evropy k nejvýznamnějším formám CR; k masovému rozšíření došlo ve 2. pol. 20. stol.
➠ mezi objekty druhého bydlení (ODB) se řadí především chaty a chalupy; v současné době existuje v Česku necelých 500 tis. těchto objektů, což představuje asi 20 % veškerého domovního fondu; tyto objekty využívá asi 25 % obyvatel Česka; poptávka i cena stále stoupá
➠ v zázemí větších měst a v oblastech letní rekreace u vody (okolí Berounky, Sázavy či Vltavy) převažuje chataření, chalupaření je typické pro horské oblasti (např. Krkonoše, Jizerské hory, Šumava, Orlické hory)
SLUŽBY
➠ služby jsou od r. 1989 nejdynamičtěji se rozvíjejícím sektorem české ekonomiky; výrazně se zvýšila nabídka a kvalita služeb ve všech oborech
➠ význam služeb roste i díky rostoucí životní úrovni a kupní síle obyvatel i většímu množství volného času
➠ podíl služeb na tvorbě HDP i na zaměstnanosti v Česku je cca 60 %; v obou případech jde o podprůměr EU (v případě HDP 71 %, v případě zaměstnanosti 73 %), je to dáno výjimečně silnou rolí průmyslu v českém hospodářství
➠ v Česku některé služby poskytuje stát z peněz daňových poplatníků (vzdělání, lékařská péče, armáda, policie ...), zbylé služby poskytují soukromé subjekty (maloobchod, finanční služby, cestovní ruch, stravování...)
Češi nejvíce utrácejí za bydlení, vodu a energii (21 % výdajů), potraviny (20 %) a dopravu (11 %).
➠ stát vydá nejvíce peněz (47 % z rozpočtu) na důchody a sociální dávky, dále 24 % na služby pro obyvatelstvo (např. školství, zdravotnictví, komunální služby a územní rozvoj), 11 % na bezpečnost státu (např. armáda, policie) a 11 % na všeobecnou veřejnou správu a služby (státní správa, územní samospráva)
➠ české zdravotnictví má tradičně dobrou úroveň; vysoký je počet zdravotních zařízení i lékařů; v r. 2017 bylo v Česku 193 nemocnic, nejvíce ve Středočeském kraji (29) a v Praze (28), nejméně pak na Vysočině (6) a v Karlovarském k. (5)
➠ nejvíce lékařů na tis. obyv. pracuje v Praze (8) a v Jihomoravském kraji (5,2), nejméně pak v krajích Ústeckém (3,6) a Středočeském (3,2); průměrná hodnota pro Česko stoupla z 3,7 (r. 2000) na 4,7 (r. 2017)
➠ ve školství je v Česku povinných 9 let školní docházky plus 1 rok předškolního vzdělávání; trendem posledních let je růst počtu soukromých škol od MŠ až po VŠ; soukromé školy navštěvuje 1,5 % žáků ZŠ, 14 % žáků SŠ a 11,5 % studentů VŠ
➠ počet žáků kopíruje demografický vývoj; regionální rozložení škol koresponduje s počtem obyvatel
DOPRAVA
➠ centrální poloha v Evropě činí z Česka významnou křižovatku transevropských cest se značným podílem tranzitní dopravy
➠ hustotou dopravní sítě patří Česko mezi přední země na světě; kvalita železniční a zejména dálniční sítě je však nevyhovující
➠ základy dnešní silniční sítě se vytvářely od druhé poloviny 18. stol.; v 19. stol. se přeneslo těžiště výstavby do železnice
V roce 2017 Češi cestovali veřejnou dopravou častěji než osobními automobily. Zhruba 55 % cest realizovali prostřednictvím veřejné dopravy, ať už MHD, autobusem, vlakem či letecky.
➠ z hlediska nákladní dopravy stále více dominuje silniční doprava, význam železnice dlouhodobě klesá
SILNIČNÍ DOPRAVA
➠ délka silniční sítě činí 55 756 km, její hustotou patří Česko k předním zemím Evropy; dálnic máme pouze 1 240 km; hustotou dálniční sítě (15,7 km/1 000 km˛) Česko zaostává např. za Rakouskem (20,5 km/1 000 km˛) nebo Německem (36)
➠ dálniční síť vzniká od 60. let 20. stol. a velmi pozvolna se buduje dodnes; páteřní komunikací je dálnice D1; v Čechách všechny dálnice začínají v Praze, která však stále nemá dobudovaný okruh; za užívání dálnic platí řidiči od r. 1995 dálniční poplatek
➠ trvale se zvyšuje počet automobilů (v r. 2017 5,7 mil.), oproti r. 1989 (2,3 mil.) se zvýšil počet 2,5x; v Česku je tak 712 aut na tis. obyv.; průměrný věk aut překračuje 14,6 roku
➠ nákladních aut je v Česku registrováno 689 tis., oproti roku 1995 vzrostl počet 3,4x
➠ v rámci nákladní dopravy bylo v r. 2017 převezeno 459 mil. t zboží (4,8x více než po železnici)
➠ počet cestujících autobusem v roce 2017 dosáhl 329,7 mil., od roku 1995 (644,2 mil) klesl o 49 %
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA
➠ Česko má s 9 567 km jednu z nejhustších železničních sítí v Evropě, 3 237 km (34 %) tratí je elektrifikováno a 1 970 km (21 %) je dvou a vícekolejných; prakticky všechny tratě mají normální rozchod 1 435 mm
➠ v úrovni pomalu doháníme západní země, od 90. let 20. století se budují vysokorychlostní koridory, vlaky zde dosahují max. rychlosti 160 km/h
➠ význam železniční dopravy dlouhodobě spíše klesá, v r. 2017 183 mil. přepravených osob, oproti r. 1995 (227 mil.) pokles o 19 %
➠ v rámci nákladní dopravy bylo v r. 2017 převezeno 96,5 mil. t zboží, oproti r. 1995 činil pokles 12 %
LETECKÁ DOPRAVA
➠ má hlavní význam v osobní mezinárodní dopravě; celoevropským uzlem je letiště Václava Havla Praha, v r. 2018 odbavilo 16,8 mil. osob; spojuje Prahu se 122 místy na světě
➠ v Česku je 59 veřejných vnitrostátních letišť a 5 mezinárodních letišť s pravidelnou přepravou – v Praze, Brně, Ostravě, Pardubicích a v Karlových Varech
VODNÍ DOPRAVA
➠ má malý význam, je provozována na Labi a Vltavě; slouží přepravě stavebních hmot a hnědého uhlí
➠ v Česku je celkem 720 km splavných cest, Česko má do r. 2028 pronajato i vlastní přístavní území v Hamburku
➠ po vodě bylo v r. 2017 přepraveno 15 mil. t nákladu, z toho 68 % činila přeprava v jiných zemích
POTRUBNÍ DOPRAVA
➠ má specifický význam při zajištění rozvodu ropy a zemního plynu
➠ v Česku vede 641 km ropovodů, Družba (z Ruska) měří 473 km a ropovod IKL (Ingolstadt – Kralupy – Litvínov) 168 km
CESTOVNÍ RUCH
➠ cestovní ruch (CR) v roce 2018 tvořil cca 3 % HDP Česka; zaměstnával 239 000 osob, v CR tak pracuje každý 22. ekonomicky aktivní Čech (4,5 %)
➠ návštěvnost Česka dlouhodobě roste
➠ v českých hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) se v r. 2018 ubytovalo 21,3 milionu turistů, tedy o 6,4 % více než předloni; počet domácích a zahraničních hostů byl vyrovnaný (10,6 mil.); turisté v Česku strávili celkem 55,5 mil. nocí, nejvíce v historii
Mezi nejnavštěvovanější místa dlouhodobě patří Pražský hrad, lanová dráha na Petřín, ZOO Praha, pražský AquaPalace a Aqualand Moravia v Pasohlávkách.
➠ celkové příjmy z CR dosáhly 292 mld. Kč, nejvíce od začátku sledování v r. 2003; zahraniční návštěvníci utratili 165 mld. Kč (56 %), zbývajících 127 mld. (44 %) utratili Češi
➠ Češi realizovali přes 90 mil. cest v tuzemsku a přes 11 mil. cest do zahraničí
➠ v r. 2012 bylo v Česku 560 tis. lůžek v 10,5 tis. HUZ, v roce 2018 pak 537 tis. lůžek v 9,5 tis. HUZ; ubytovací kapacita překvapivě klesla, roste však úroveň komfortu
➠ nejvíce HUZ najdeme v Jihočeském kraji (1 178), dále v krajích Královéhradeckém (1 078), Libereckém (889), Jihomoravském (858) a v Praze (816)
➠ nejvíce lůžek je v penzionech (3 624) a tříhvězdičkových hotelech (1 898); největší nárůst kapacity sledujeme u čtyřhvězdičkových hotelů (od r. 2012 o 37 %)
PŘÍJEZDOVÝ CR
➠ cizinců přijelo loni do Česka přes 10,6 mil., o 550 tis. více než v r. 2017
➠ nejvíce turistů do Česka přijíždí každoročně z Německa (cca 2 mil.), Slovenska (735 tis.) a Polska (620 tis.), na 4. místo se dostali turisté z Číny (620 tis.)
➠ turisté z Asie tvoří nejdynamičtěji rostoucí klientelu, Číňanů v r. 2018 přijelo o 27 % než o rok dřív; roli hrají letecké linky mezi Prahou a Pekingem či Šanghají
Mezi faktory, které ovlivňují návštěvnost Česka, patří kromě množství historických památek i bezpečnost země a dobrá dopravní dostupnost.
➠ úbytek ruských hostů v posledních letech souvisí se sankcemi a horšící se ekonomickou situací Rusů
➠ ekonomicky se daří zemím Visegrádské čtyřky a do značné míry i Německu, což dokládá rostoucí počet turistů z těchto zemí; silnou pozici stále drží i tradiční západní trhy (Američané, Britové, Italové, Nizozemci)
➠ z navštěvovaných regionů má dominantní postavení Praha, do níž v r. 2018 přicestovalo 6,7 mil. zahr. turistů (63 % všech příjezdů), na 2. místě se s odstupem umístil Jihomoravský kraj (685 tis. osob) následován krajem Karlovarským (684 tis.) a Jihočeským (644 tis.)
➠ turisté ubytovaní v Praze často navštíví místa v regionech pouze v rámci jednodenního výletu, mezi hlavní cíle patří památky UNESCO a lázeňská města
➠ v celoevropském měřítku je Praha v návštěvnosti na 4. místě, před ní jsou pouze Londýn (cca 10 mil.), Paříž (8,8 mil.) a s těsným náskokem Amsterdam (6,7 mil.)
➠ počet turistů nebude a ani nemůže růst stále stejným tempem, v některých oblastech se v sezóně blíží svému limitu – Český Krumlov, Telč, Praha (Staré Město, Malá Strana), Adršpašské skály, České Švýcarsko, Krkonoše
➠ hlavní snahou je propagovat i ostatní méně známá a exponovaná místa
DOMÁCÍ CR
➠ většina Čechů cestuje po tuzemsku, 81 % cest Češi uskuteční doma; roli hraje zvyšující se životní úroveň, bezpečnostní situace, nižší cena, i rostoucí kvalita služeb
➠ zájem o dovolenou v Česku roste, v r. 2014 přijelo do HUZ 7,5 mil. Čechů, v r. 2018 již 10,6 mil.
➠ Češi nejvíce využívají ubytování v Jihomoravském kraji (1,35 mil. osob), až poté v Praze (1,2 mil.) a Jihočeském kraji (1,1 mil.), na 4. místě je dlouhodobě kraj Královéhradecký (1 mil.)
➠ průměrná délka pobytu přesahuje 4 dny a dlouhodobě se snižuje, rostou však průměrné výdaje, což je dáno rostoucími cenami i kupní silou Čechů a ochotou připlatit si za kvalitnější služby
VÝJEZDOVÝ CR
➠ dlouhodobě roste počet cest českých turistů do zahraničí, v r. 2018 počet Čechů na zahraniční dovolené (min. 4 noclehy) poprvé přesáhl 5 mil., Češi tráví na zahraniční dovolené nejčastěji týden
➠ Češi dlouhodobě nejvíce navštěvují Chorvatsko (813 000), žebříčku vévodí posledních 20 let, výjimkou byl r. 2015, kdy ho předčilo Slovensko; to se loni posunulo ze 3. místa na 2. (724 000), do Itálie vyrazilo 607 000 Čechů, do Řecka 472 tis. a do afrických zemí 368 tis.
➠ první místa žebříčku zabírají země, kam Češi jezdí autem; převládá individuální organizace dovolených
DRUHÉ BYDLENÍ
➠ specifický fenomén v Česku představuje druhé bydlení (DB), v Česku patří ve srovnání s jinými zeměmi Evropy k nejvýznamnějším formám CR; k masovému rozšíření došlo ve 2. pol. 20. stol.
➠ mezi objekty druhého bydlení (ODB) se řadí především chaty a chalupy; v současné době existuje v Česku necelých 500 tis. těchto objektů, což představuje asi 20 % veškerého domovního fondu; tyto objekty využívá asi 25 % obyvatel Česka; poptávka i cena stále stoupá
➠ v zázemí větších měst a v oblastech letní rekreace u vody (okolí Berounky, Sázavy či Vltavy) převažuje chataření, chalupaření je typické pro horské oblasti (např. Krkonoše, Jizerské hory, Šumava, Orlické hory)